"Prvním úkolem pro nás bude dokončit komunikaci s akreditační komisí, 25. listopadu bude zasedat a řekne výsledek svého šetření," řekl iDNES.cz nově zvolený děkan práv Jiří Pospíšil, který počítá i s personálními změnami, jež se budou týkat prorektorů. K jeho cílům patří i odstranění osobních anymozit na fakultě.
Akademický senát zvolil Jiřího Pospíšila na období let 2009 až 2013. Pospíšil ale již dopředu avizoval, že je spíš krizovým manažerem, který chce vyvést školu z problémů a provést nezbytné reformy. Původně plánoval, že by ve funkci zůstal jeden akademický rok a pak by se vedení domluvilo, jak dál. "Rozhodně neodejdu od rozdělané práce," naznačil, že by školu neopustil, kdyby se reformní proces natáhl.
Protikandidát Jiřího Pospíšila, Karol Hrádela vítězi popřál k vítězství a vzkázal mu, že je důležité, aby měl svůj program.Hrádela na rozdíl od Pospíšila plzeňská práva nestudoval ani zde neučí. "Jsem až překvapen, kolik jsem získal hlasů," poznamenal a doplnil: "Na konečném výsledku není nic překvapivého, senát zvolil svého kolegu."
Hned po vyhlášení volby gratuloval nově zvolenému děkanovi i rektor univerzity Jan Průša. "Zítra budu Jiřího Pospíšila jmenovat děkanem," uvedl a doplnil, že zítra také budou mít studenti promoce, a tak chce, aby už u nich byl děkan s řetězem na krku.
Řečníci dostali dvacet minut před mikrofonem
Volba začala krátce po 16. hodině. Senát rozhodl, že kandidáti přistoupí k řečnickému pultíku podle jména v abecedním pořadí. První tedy k řečnickému pultu přistoupil advokát Karol Hrádela. Každý z nich dostal prostor pro dvacetiminutový proslov.
Hrádela v proslovu řekl, že hlavní problém na fakultě vznikl kvůli nedostatečné kontrole. Jako problém zmínil i grantovou politiku školy nebo neprůhledný systém přijímacího a odvolacího řízení. "Měl by se udělat personální audit," uvedl Hrádela. Zmínil i ekonomické problémy fakulty a platy vyučujících, které jsou ve srovnání s jinými univerzitami poloviční.
Pospíšil mluvil nastydlý, nabídl plán záchrany
Jiří Pospíšil se na úvod svého proslovu omluvil za zdravotní indispozici: "Z trémy jsem nastydl nebo dostal chřipku." Zrekapituloval důvody, které vedly jeho jako politika k pomoci škole. Nemyslí si o sobě, že je typický akademik, který by mohl dlouhodobě vést fakultu.
"Není to hrdopyšství politika, který si myslí, že může vést školu po celou dobu mandátu. Jsem ale připraven dělat krizového manažera a vykonávat funkci děkana na této škole po dobu následujících měsíců, než škola projde reformami a obrousí se hrany." Na svou obhajobu připomněl, že akademická půda není justice, kde by vadila politická příslušnost.
Stejně jako jeho protikandidát vyzdvihl důležitost otevřenosti školy. Uvedl, že s pomocí akademického senátu dal v nedávné době jasnější pravidla pro přijímací řízení nebo zavedení kreditního systému.
"Příští děkan musí pokračovat ve změnách, které jsme dohodli s akreditační komisí," uvedl Pospíšil s tím, že vypracoval čtrnáctibodový materiál, jak ve změnách pokračovat. Zveřejní ho tehdy, stane-li se děkanem.
Milan Kindl miluje tituly, některé si i koupil |
Volba začala neshodami o složení komise
Volbu děkana provázely neshody okolo složení volební komise. Předseda akademického senátu Daniel Telecký navrhoval komisi ve složení Petr Najman, Vilém Knoll, Daniel Telecký. Studenti ale navrhli jiné, Teleckého chtěli vyměnit za kolegu Jána Matejku.
"Nemám-li důvěru studentské komory, na funkci rezignuji, je mi to jedno, nechtěl bych z toho ale udělat kašpárkové divadlo. Rezignuji na svou funkci a bude se hlasovat o komisi ve složení Matejka, Knoll, Najman," řekl Telecký. Toto složení bylo odhlasováno.
Po krátké debatě po skončení Pospíšilova projevu se volební komise odebrala s prázdnou urnou do vedlejší zasedací místnosti, kde členové senátu volili tajně. Tajemník předal klíče od urny rektorovi univerzity Janu Průšovi, který volbě také přihlížel.
Průša se dopředu nevyjádřil k tomu, zda jednoho, nebo druhého ve funkci děkana potvrdí. Obával se toho, že by někdo mohl volbu zpochybnit s argumentem, že je Průša svým názorem ovlivnil.
Ani Telecký nechtěl spekulovat o možném výsledku. "Nechci předjímat, jak volba dopadne, protože ani jeden z kandidátů zatím nepředložil žádný program. O profesním životě obou kandidátů na děkana sice mám informace, ale nejdůležitější jsou jejich plány ve škole," řekl MF DNES.
Pokud by děkana nezvolili, hrozila nucená správa
Pro jednoho z kandidátů muselo zvednout ruku nejméně deset z 18 členů senátu. Pospíšilovi dopředu svou podporu avizovalo pět ze šesti členů studentské kurie a oficiálně jeden pedagog. Nakonec získal jedenáct hlasů. Šest senátorů podpřilo Hrádelu, jeden lístek nebyl do urny vhozen.
Pokud by nikdo nebyl zvolen, hrozilo fakultě s 3 000 studenty uvalení nucené správy ze strany ministerstva školství i další kroky, jež by mohly vést až ke zrušení školy. Nucená správa by pro školu znamenalo direktivní vedení, které by určilo ministerstvo.
Nového děkana volil stejný senát, který selhal jako kontrolní mechanismus. Kvůli jeho nečinnosti, zejména části pedagogů, se na fakultě prohlubovaly problémy, jež vygradovaly před pěti týdny zveřejněním plagiátu dizertace bývalého proděkana Ivana Tomažiče.
Postupně se ukázalo, že fakulta nezpracovávala výroční zprávy a způsob přijímacího řízení byl zcela odlišný od jiných škol. Závěrečné práce nebyly předávány knihovně, nefungovala kontrola kateder, objevily se také problémy s uznáváním studia ze zahraničních univerzit. Někteří studenti absolvovali školu nestandardně rychle.
V souvislosti s plagiátorskou kauzou odstoupili děkan Zachariáš a proděkani Milan Kindl a Tomažič. Ministerstvo školství podalo trestní oznámení a řadou podnětů se zabývá protikorupční policie.
UCHAZEČI O POST DĚKANAKarol Hrádela (nar. 31. května 1959)
Byl advokátem jednoho z mužů, podezřelých z vyloupení pošty v Praze-Dejvicích, při které v říjnu 1997 zmizelo více než 27 milionů korun, zastupuje také fotbalového rozhodčího Václava Zejdu, jehož jméno figuruje v kauze korupce v českém fotbale. Před soudem například popřel, že by odposlednuté slovo "kapřík" znamenalo peníze - tvrdil, že jde o skutečné ryby. Od července 1990 vede vlastní advokátní kancelář. Jiří Pospíšil (nar. 27. listopadu 1975)
Politickou kariéru začal v devatenácti letech vstupem do ODA, o čtyři roky později přešel do ODS. Od roku 2002 poslanec, od 2003 předseda plzeňského regionálního sdružení ODS, od roku 2005 člen výkonné rady. V Topolánkově vládě byl ministrem spravedlnosti. Za jeho ministrování prošel parlamentem nový trestní zákoník a novela občanského soudního řádu. Začal s elektronizací justice. A také čelil kritice kvůli některým krokům nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. |
Zasedá nebo zasedal ve statutárních orgánech řady firem, od září 1999 do ledna 2001 byl například předsedou představenstva naftařské společnosti Mero. Zastupoval školu i nájemníky proti Praze 5 ve sporu o nemovitosti.
Absolvent právnické fakulty ZČU v Plzni. Pracoval jako advokátní koncipient, od roku 2000 vyučuje v Plzni správní právo. Nyní je pověřen dočasným vedením právnické fakulty ZČU.
