1 / 22
Od posledního fárání a samotné těžby uhlí v Dole ČSM ve Stonavě uběhly necelé čtyři měsíce. Nedávné uzavření téměř 250leté historie hlubinné těžby v zemi je v areálu znát. Ponurá nálada, prázdné chodby a především velký úbytek pohybu všech těch, kdo tu donedávna pracovali. Nahlédli jsme do útrob šachet, kde se i přes ukončení těžby stále nepřestalo pracovat.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Z původních 3 500 zaměstnanců zbylo posledních 600. Jedná se především o dělníky specializující se na likvidaci důlních strojů a zabezpečování šachet. Další vlna propouštění je plánována na konec června tohoto roku.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
V nejhlubším pátém patře, na sedmém náražišti, nacházejícím se 1079 metrů pod zemí, vcházíme do remíze závěsných lokomotiv. Pracovníci právě provádí demontáž závěsné lokomotivy DLZ 110 F, která půjde na prodej.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Tato lokomotiva sloužila k přesunu osob a materiálu na jednotlivá pracoviště. Díky svému zavěšení byla schopna převážet náklad i mimo terénně rovné úseky.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Na demontáži pracují zámečníci z úseku centrální dopravy a elektrikáři.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Ne všechny lokomotivy a stroje se podařilo prodat. Například tyto důlní hydraulické mašinky DH 70 sloužily k dopravě materiálů i osob ve vagónkách od šachty k překladišti. Nemají ale takové štěstí, a tak v dole zůstanou.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Demontáž se totiž nevyplatí. “Fixní náklady na provoz dolu jsou velké, tudíž je tlak na co nejrychlejší uzavření. Není čas železo v podobě mnoha strojů a nástrojů z dolů dostat,“ vysvětluje bezpečnostní technik Marek Chodura.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Zbydou tak opuštěné, téměř plně vybavené dílny…
Autor: Anna Kristová, MAFRA
... či místnosti sloužící k ukládání náhradních dílů.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Vtipným prvkem chodeb i místností jsou všudypřítomné nápisy, cedulky či nálepky. S nadsázkou to připomíná jeskynní malby 20. až 21. století, které jednou budou pro lidstvo opět velkou záhadou.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Vzkazy nám občas připomínají, že se nacházíme v upřímném a rázovitém kraji.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Páté patro není jediné, ve kterém se stále něco děje. V prvním i druhém patře jsme svědky stavění takzvaných výbuchu vzdorných hrází.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Hráze slouží k tomu, aby zabránily rozšíření případného výbuchu dále do zbytku důlního díla. Cílem je postavit 87 takových hrází.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Aktuálně, na konci května, je postaveno už 76 kusů, zbývá tak vystavět posledních 11.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Hráze se skládají z přední a zadní kostry, které jsou vyplněné cementovopopílkovou směsí.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Zrezlé železo hraje všemi barvami. Občas se povede potkat i “krápníky”.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Po ukončení zabezpečovacích prací přijde na řadu mimo jiné likvidace jam. Na každé lokalitě má důl jak svoji úvodní, tak výdušnou jámu, jejichž osud se bude lišit. Výdušné jámy zasype materiál zvaný hlušina, který vzniká během důlních prací a úpravy uhlí.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Úvodní jámy budou mít na rozdíl od těch výdušních další upotřebení. Ty budou upraveny tak, aby po konci těžby uhlí mohly sloužit pro čerpání metanu. Díky pozdější instalaci kogenerační jednotky bude možné z metanu vytvářet energii a teplo. Kogenerační zařízení vyrobí 1 MW elektrické energie a 1,3 MW tepla za hodinu.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Takto vyrobená elektřina pokryje veškerou potřebu OKD a zároveň veškerý její přebytek poputuje do sítě. Zkušební provoz jednotky započne příští rok v říjnu a její plný provoz je plánovaný od února 2027.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Po demolici většiny budov a odstřelení skipové věže se plánuje také výstavba bateriového úložiště s výkonem 20 MW. Úložiště bude uchovávat vyrobenou elektřinu a zároveň poskytne kapacitu pro další budoucí komerční projekty, jako je velkokapacitní datacentrum.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Hlavní plocha po Novém koksárenském závodu naproti severní lokalitě Dolu ČSM se změnila v jedno velké, hlušinou vysypané území. Vzniknout by tady měla velká fotovoltaická elektrárna. Jednalo by se tak o jednu z největších solárních elektráren u nás. Rozloha volné plochy činí 92 hektarů. Elektrárnu včetně vlastní rozvodny a bateriového úložiště plánuje vybudovat rodina Colloredo-Mansfeld se společností Health City.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
Nakonec ani ikonická skipová věž měřící 69,7 metru nebude ušetřena. Jedná se o nadzemní důlní stavbu, která slouží k automatickému vytahování vytěženého materiálu. Všechny čtyři tažné nádoby jsou již vytažené a postupně i roztavené, odstřelení budovy bude následovat.
Autor: Anna Kristová, MAFRA
