Ukázkové využívání veřejných peněz z rozpočtu Hradce Králové předvádělo celá léta vedení tamního regionálního letiště. Město si ho založilo před čtyřmi lety a dotovalo desítkami milionů korun.
O rozvoj letiště se už roky marně snaží radnice. Posílá mu milion za milionem, ale marně - letišti se stále nedaří. Úředníci chtěli zjistit, jak je to možné, protože nechápali, že v sousedních Pardubicích aerodrom prosperuje. Tak poslali do firmy auditory.
Před několika týdny radnice kvůli katastrofálnímu stavu hospodaření vedení letiště odvolala, avšak aniž padlo jediné konkrétní jméno. MF DNES se nyní podařilo získat audit, kde je nejen odpověď na otázku, proč se letišti nedaří, ale i kdo za to konkrétně může.
Letiště, či penězovod?
Hradecké letiště má 15 pracovníků, ale 7 členů představenstva. Dopravní podnik města má 430 pracovníků, ale jen 3 členy představenstva. I z tohoto srovnání je jasné, kdo má z letiště prospěch. Proč jezdit k benzince, když na letišti je to zdarma?
Často se v materiálu objevuje jméno člena Legislativní rady vlády, člena bezpečnostního výboru Sněmovny a bývalého náměstka ministra spravedlnosti v jedné osobě Pavla Staňka z ODS. Ten působil v představenstvu hradeckého letiště.
Podle auditu si tu do svého osobního automobilu postupně načerpal 469 litrů nafty, za kterou nezaplatil. Udělal to až po roce - krátce poté, kdy vedení radnice poslalo do firmy kontrolu hospodaření. V rozhovoru s MF DNES uznal, že naftu na letišti, na jehož hospodárný provoz měl dozírat, tankovat neměl. "Byla to pitomá chyba. Teď budu jen těžko dokazovat, že jsem naftu odebíral s vědomím, že ji samozřejmě zaplatím," brání se Staněk.
K poznámce, že pohodlnější by pro něj určitě bylo, pokud by tankoval - jako každý jiný - u benzinové pumpy, neměl komentář.
Dojná kráva i černé fondy
Jiní členové představenstva letiště, Roman Šabrňák či Josef Malíř (bývalý náměstek primátora Hradce), si zas nechali protizákonně vyplatit z rozpočtu letiště desetitisíce korun na honorářích. Vedení letiště kromě toho nevypisovalo soutěže na zakázky a dohazovalo je rodinným či spřáteleným firmám. Ty pak letišti prodávaly služby či zboží předražené o desítky procent.
Tito přátelé či jiné vlivné osobnosti města si stejně jako Staněk také jezdili tankovat tisíce litrů pohonných hmot do svých aut, aniž naftu či benzin platili. A pokud to v některých případech udělali, tak peníze podle domněnky auditorů putovaly do černého fondu letiště.
Tyto a jiné finanční transakce považují auditoři za nevídaný nepořádek a neprůhlednost v účetnictví firmy. "Zvažujeme trestní oznámení. Už jsem požádal radní, aby se k tomu vyjádřili," podotýká hradecký primátor Zdeněk Fink (Hradecký demokratický klub).
Pro město, ale i letiště je podle auditorů navíc velmi rizikové, že členové představenstva podnikají na letišti i jako soukromé osoby. Působí i jako kontroloři hospodaření anebo nájemci. "Jde o protizákonný konflikt zájmů," stojí ve zprávě. Pokud podle auditorů sedí člen představenstva na těchto dvou židlích, letiště dotované z veřejných peněz na to musí zákonitě doplatit.
"Je to výhoda, žádný střet zájmů. Jako provozovatel letiště jsem v kontaktu s jinými provozovateli, což letišti pomáhá," namítá jeden z kritizovaných členů představenstva Jiří Vysoký.
Například ředitel mezinárodního letiště ve Vodochodech Martin Kačur si však neumí představit, že by on či někdo z jeho podřízených na "svém" letišti ještě sám podnikal: "Jde o ryzí střet zájmů. Náš majitel by to nikdy nepřipustil. Takový člověk by musel okamžitě odejít." Odvolaný ředitel letiště Roman Zindulka se považuje za oběť mocenských her.
