A myslí to opravdu vážně - na různých stranických schůzích žádá své kolegy, aby mu posílali hlasy esemeskou z mobilu.
Naposledy šestačtyřicetiletý muž "lobboval" o víkendu na kongresu v Praze, víkend předtím zase sháněl hlasy na schůzi jihomoravské ODS v Brně.
"Myslíme to docela vážně. Trávíme tím hodně hodin, prakticky veškerý volný čas," říká Bartoš, původně doktor filozofie. Dnes poslanec a zároveň frontman venkovské rockové kapely z jižní Moravy.
"Každý den cvičím tak tři hodiny na kytaru. Když jsem v Praze, v sedm hodin večer skončí schůze Sněmovny, jdu na ubytovnu a od osmi do jedenácti ještě hraji," vypráví pyšně Bartoš, jenž kromě basové kytary obstarává ještě zpěv a je také manažerem kapely.
Ta se původně jmenovala EKS, ale letos v únoru se z ní stal Walter Bartoš Band. Hodně hlasů do soutěže určitě získala o víkendu na pražském Žofíně, kde už tradičně hrála na večírku pro delegáty kongresu.
"Docela se nám to povedlo. Vyzval jsem lidi, pokud se jim to líbilo, ať nám pošlou hlas do Slavíka," pochvaluje si stranický sněm poslanec Bartoš.
Vystoupení jeho kapely patří už k jistotám kongresů ODS. Tady má mnoho fanoušků. Kolem půlnoci někteří konzervativci odhazují saka a kroutí se na parketu, když Bartoš hraje songy svých oblíbených kapel Black Sabbath a Deep Purple.
Například už památná je scéna z kongresu v Brně v roce 2005, kdy senátor Jaroslav Kubera po půlnoci tak divoce tančil s mladou funkcionářkou na parketu, až mu praskl vřed v žaludku a musel do nemocnice.
"Hlas mu nepošlu," říká dnes šedesátiletý Kubera. Že by pomsta? "Ale ne,Walter hraje docela příjemnou hudbu, líbí se mi. Ale hlas mu nepošlu, já jsem odpůrce esemesek, vlastně je ani neumím posílat."
Letos Bartoš nemusel kolegům hrát jen převzaté písně. Jeho kapela zrovna vydala debutové cédéčko se songy jako Píseň zhýralého jinocha nebo Bezdomovec. "Můj hlas má," recenzuje poslanec za ODS Michael Hrbata.
Minirecenze Vladimíra Vlasáka
Kapela Walter Bartoš Band hraje vcelku zavedený poprock, ošlehaný tancovačkami v okrese Hodonín, kde počátkem 80. let koncertovala.
Nynější sestava kráčí ve stopách legend Deep Purple či Black Sabbath. K těm se skupina hlásí v nechtěně parodické písni Černý triko: "Černý triko, černý vlasy, černej nápis Black Sabbath, černý triko, černý vlasy, chodím takhle často hrát."
V rámci tancovačkové hudby je Walter Bartoš Band nadprůměrná kapela se zvládnutým patetickým vokálem Pavla Zonygy a zpěvnou kytarou Miloše Janulíka. Ovšem její muzika je snůška rockových klišé, včetně naléhavé vážnosti a patosu, jež kapela prezentuje sice s nadšením, leč bez jakékoli stopy nadhledu.
I to může být zábavné, byť někdy na účet skupiny, typické elektrické dechovky.
Vladimír Vlasák, MF DNES
