Do jednacího sálu sněmovny museli přijít skrutátoři, zaměstnanci dolní komory parlamentu, kteří sčítali hlasy poslanců. Ke správným počtům se ovšem chvílemi dobrat nedokázali.
"No, nevychází to, nevychází, to jsem čekal. Ale co s tím?" obveseloval své kolegy průpovídkami místopředseda Sněmovny Zaorálek. Právě on řídil schůzi, když se poslancům nedařilo hlasování při projednávání zákona o advokacii. "Držte dveře!" nabádal Zaorálek.
"Přítomno poslanců je nás tady 121. 123. 125. Může mi někdo říci, kolik nás tady je? Dejme tomu 125, dobře. Pan premiér má informace, že 126. Má někdo víc?" vtipkoval místopředseda Sněmovny. Nečas zatím za jeho zády říkal - "126 poprvé, 126 podruhé..." A pochopitelně se smál. Byla by to i docela legrace, pokud by se právě nehlasovalo o zákonu, který jednou vyjde ve Sbírce zákonů a všichni se jím budou muset řídit.
Hlasovací zařízení se nepodařilo opravit ani během zhruba hodinové pauzy, kterou poslanci odpoledne měli. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS k poruše řekla, že jí technici vysvětlili slovy: "Sesypalo se to celý".
Hlasovací zařízení nechala sněmovna vyměnit v roce 2008, pořízení nového vyšlo na šest milionů korun. Ani hlasování, kdy se musí počítat zdvižené ruce, ale není něčím, co by bylo pro poslance a senátory úplně neznámou věcí. Hlasy se takto musely sčítat třeba při poslední prezidentské volbě. Ve Španělském sále na Pražském hradě hlasovací zařízení nebylo vůbec.
