V roce 1993 Sněmovna projednala případ Čestmíra Hofhanzla (ODA) (šlo o vůbec první takový případ). Nezbavila ho imunity a neudělila tak souhlas k jeho trestnímu stíhání, které mu hrozilo pro pomluvu. Té se měl dopustit v roce 1990 v diskusním pořadu Hovory u Mistra Jana ze Staroměstského náměstí v Praze, kdy kritizoval poměry ve zlínské nemocnici.
Autor: ČTK
Sněmovna neudělila souhlas s trestním stíháním poslance Bohuslava Kuby (SPR-RSČ) v roce 1994, ačkoliv při projednávání záležitosti mandátový a imunitní výbor sněmovně jeho vydání doporučil. Poslanec Kuba měl v lednu 1993 údajně fyzicky napadnout strážného justiční stráže v Třebíči.
Autor: ČTK
Sněmovna neudělila souhlas v roce 1994 s trestním stíháním Miloše Skočovského (ČMUS). O zbavení imunity poslance Skočovského požádal v září 1994 policejní vyšetřovatel s tím, že je podezřelý z porušování závazných pravidel hospodářského styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Autor: ČTK
Poslanecká sněmovna na své 33.(mimořádné) schůzi v roce 1995 vyhověla žádosti pražského úřadu vyšetřování o souhlas k trestnímu stíhání poslance Jana Vika (SPR-RSČ). Byl to první případ v historii Poslanecké sněmovny, kdy byl poslanec vydán. Jan Vik byl obviněn z trestného činu šíření poplašné zprávy v souvislosti s šířením provokačních letáků nazývaných "Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu". Když v roce 1996 Sněmovna hlasovala o vydání politika znovu, souhlas s dalším stíháním už podruhé nevyslovila.
Autor: ČTK
Imunity Sněmovna zbavila v roce 1997 i republikánské poslance Josefa Krejsu, který se měl dopusti výtržnictví v roce 1994, kdy údajně hrubě narušoval česko-německý pietní akt v Terezíně. V případě Krejsy do Poslanecké sněmovny přišly žádosti o vydání hned dvě. V druhém případě žádala policie o jeho vydání k trestnímu stíhání za jeho články s protirómskou tématikou v politických novinách Republika, jehož byl šéfredaktorem. I v tomto případě jej dolní komora Parlamentu ČR zbavila imunity.
Autor: ČTK
V roce 1997 zbavila Sněmovna imunity také Rudolfa Šmucra (SPR-RSČ), který stejně jako Krejsa, se měl dopustit výtržnictví v roce 1994, kdy údajně hrubě narušovali česko-německý pietní akt v Terezíně.
Autor: ČTK
V roce 1997 projednávala Sněmovna případ poslance Pavla Maixnera (SPR-RSČ), který byl vyšetřován kvůli střetu s královéhradeckým primátorem Martinem Dvořákem (ODA) při vylepování volebních plakátů. Poslanci nakonec stíhání politika policii neumožnili.
Autor: ČTK
Sněmovna na mimořádné schůzi zbavila imunity v roce 1997 předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka a umožnila tak jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace 21.1.1997.
Autor: iDNES.cz
Sněmovna v roce 1997 vyhověla žádosti policie a vydala Jiřího Payna (ODS) k trestnímu stíhání kvůli jeho dopravní nehodě. Znovu si o politika zažádala policie o pár měsíců později, Poslanecká sněmovna jej i podruhé zbavila imunity.
Autor: Svobodní
Sněmovna v roce 1998 odmítla vydat k trestnímu stíhání Jana Stráského. Vyšetřovatelé o jeho vydání požádali kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Toho se měl dopustit v roce 1997 při výběrovém řízení na provozovatele západočeské letecké záchranné služby.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
Sněmovna nevydala v roce 1998 Ivana Kočárníka (ODS) k trestnímu stíhání za to, že v roce 1995 podepsal státní záruky na krytí finančních ztrát České spořitelny ve výši 4,1 miliardy korun, aniž by tento krok projednala vláda.
Autor: Michal Krumphanzl., MF DNES
Zbaven imunity byl v roce 2000 také Libor Ježek (ODS), který 10. prosince 1999 údajně zavinil vážnou dopravní nehodu u obce Býkev na Mělnicku. Při nehodě byl těžce zraněn jeden člověk. Ježek již dřív požádal, aby sněmovna vyslovila souhlas s jeho vydáním k trestnímu stíhání, protože je to jediná možnost, jak se může obhájit a prokázat svoji nevinu.
Autor: Bořivoj Černý, MAFRA
Poslanecká sněmovna vydala v roce 2000 poslance Jana Kasala (KDU-ČSL) trestnímu stíhání. Kasal v červenci 2000 zavinil na dálnici D1 u obce Loket na Benešovsku dopravní nehodu, při níž byla středně těžce zraněna jedna žena. Kasal utrpěl modřiny a lehkou zlomeninu nosu. Podle vyšetřovatele se lidovecký předseda plně nevěnoval řízení.
Autor: MF DNES
Poslankyně KDU-ČSL Ludmila Müllerová se rozhodla sama požádat Poslaneckou sněmovnu, aby ji zbavila poslanecké imunity. Vyšetřovatel ji vinili z toho, že v roce 1995 se jako ekonomická náměstkyně společnosti Brumeda pokusila o krácení daně. Poslanecká sněmovna Müllerovou imunity v roce 2000 nezbavila. Müllerová později uvedla, že po nahlédnutí do spisu zjistila, že její obvinění stojí na základě naprosto neopodstatněných argumentů.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Poslanecká sněmovna se drtivou většinou hlasů vyslovila proti zbavení poslanecké imunity bývalého ministra bez portfeje Jaroslava Bašty (ČSSD) v roce 2000. Bašta, který čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků, již nebude moci být nikdy v této kauze stíhán.
Autor: MZV ČR
Poslanecká sněmovna zbavila v roce 2001 poslankyni KSČM Taťánu Jirousovou poslanecké imunity. Jirousové hrozí trestní stíhání za to, že v prosinci 2000 svým vozem porazila chodkyni a způsobila jí těžké zranění.
Poslanecká sněmovna zbavila v roce 2003 imunity lidoveckého poslance Jaroslava Lobkowicze, který se svým automobilem srazil chodkyni a způsobil jí těžký otřes mozku a zlomeninu paže. Poslanec čelí podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti.
Autor: archiv MF DNES
Poslanecká sněmovna vydala v roce 2005 poslance ODS Vladimíra Doležala, kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku, k trestnímu stíhání. Sněmovna se tak neztotožnila s názorem svého mandátového výboru, který doporučil poslancům, aby Doležala nevydávali.
Autor: Dan Materna, MF DNES
O svou imunitu přišel v roce 2007 také poslanec KSČM Josef Vondruška, který byl podezřelý z toho, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně.
Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Sněmovna také zbavila imunity v roce 2007 poslance ODS Ondřeje Plašila, který podle policie řídil opilý.
Autor: ondrejplasil.cz
Sněmovna vydala v roce 2009 i poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) k trestnímu stíhání. Byl podezřelý z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Poslanci nevydali v roce 2011 Stanislava Humla (VV) k trestnímu stíhání, ač o to sám žádal. Policie Humla podezřívala ze zmanipulování posudku nehody.
Autor: David Neff, MAFRA
V roce 2011 Sněmovna vydala policii člena strany Věci veřejné Víta Bártu. Policie o něj zažádala v souvilosti s podezřením z korupce. Tehdejší poslanec Bárta byl obviněn poté, co předal svým někdejším stranickým kolegům Škárkovi a Kristýně Kočí obálku se 170, respektive 500 tisíci korunami. On tvrdil, že šlo o půjčky, oni, že to byl úplatek, kterým si lídr VV chtěl pojistit jejich loajalitu.
Autor: David Neff, MAFRA
Sněmovna vydala v roce 2011 také poslance Jaroslava Škárku. Ten od Bárty dostal peníze. Narozdíl ale od Kočí, ještě než oznámil pokus o úplatek, jednu pětitisícovku rozměnil a použil.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Policie mohla stíhat i Otta Chaloupku (VV) pro podezření z korupce. Sněmovna poslance v roce 2012 ke stíhání vydala. Policie by mohla Chaloupku obvinit pro podezření z přijímání úplatku od jeho asistenta.
Autor: archiv VV
Poslanci vydali exministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09) k trestnímu stíhání v roce 2012. Policie ji podezřívala ze dvou trestných činů v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
Sněmovna v roce 2012 potvrdila trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance zvoleného za ČSSD Davida Ratha, podezřelého z korupce související s opravou buštěhradského zámku. V témže roce jej podruhé vydala v souvislosti s obviněním kvůli údajným úplatkům u nákupu vybavení do některých regionálních nemocnic.
Autor: foto: Ladislav Křivan, MF DNES
Sněmovna vydala ke stíhání poslance Romana Pekárka (ODS) kvůli korupci v roce 2012. Roman Pekárek jako místostarosta Kolína zařídil prodej městských pozemků, který byl pro město nevýhodný. Po podnikateli, který pozemky získal, chtěl za zprostředkování prodeje v roce 2009 milion korun. Transakci prosadil i na zastupitelstvu.
Autor: David Neff, MAFRA
Poslanci vydali v roce 2013 Bronislava Schwarze (ANO) k trestnímu stíhání. Schwarz je souzen pro podezření ze zneužití pravomoci a omezování osobní i domovní svobody, kterého se údajně dopustil v roce 2006 jako vedoucí obvodního policejního oddělení v Mostě při pátrání po výrobně drog.
Autor: Petr Topič, MAFRA, MAFRA
O vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody(ODS) žádala policie Poslaneckou sněmovnu dvakrát. Policisté jej stejně jako další radní vinili v kauze městské karty opencard. Zatímco při prvním hlasování (2014) Sněmovna souhlasila s vydáním politika, při druhém hlasování v roce 2018 byli poslanci proti.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
Sněmovna nevydala v roce 2014 poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD) k trestnímu stíhání. Policie ji chtěla obvinit jako ústeckou radní v souvislosti s projektem vítání občánků.
Autor: Petr Kreutzer, MAFRA
Poslanecká sněmovna vydala v roce 2016 ke stíhání také poslance ČSSD Štěpána Stupčuka. Policie jej v roce 2016 našla u havarovaného auta, které měl řídit v opilosti. Politik tvrdil, že neřídil, dýchnout ale odmítl.
Autor: www.stepanstupcuk.cz
Sněmovna vydala v roce 2016 k trestnímu stíhání poslankyni Alenu Nohavovou (KSČM) kvůli dubnové dopravní nehodě. Nohavová s tím souhlasila. Strakoničtí policisté poslankyni stíhali pro podezření z nedbalostního ublížení na zdraví.
Autor: KSČM
V roce 2017 přišla do Sněmovny žádost o vydání poslance Jaroslava Borky (KSČM). Ten čelil obvinění v rámci kauzy ROP Severozápad z poškozování finančních zájmů EU a manipulací s veřejnými zakázkami. Poslanci jej imunity hlasováním zbavili.
Autor: archiv KSČM
Obdobně jako Borka, i Josef Novotný (ČSSD) čelil obvinění v rámci kauzy ROP Severozápad z poškozování finančních zájmů EU a manipulací s veřejnými zakázkami. I jeho Poslanecká sněmovna v roce 2017 vydala.
Autor: psp.cz
Sněmovna vydala k trestnímu stíhání předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, a to hned dvakrát - v roce 2017 a 2018. Policie požádala o jeho vydání v souvislosti s kauzou dotací pro farmu Čapí hnízdo.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Sněmovna vydala k trestnímu stíhání místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, a to hned dvakrát - v roce 2017 a 2018. Policie požádala o jeho vydání v souvislosti s kauzou dotací pro farmu Čapí hnízdo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Sněmovna k trestnímu stíhání podle doporučení mandátového a imunitního výboru nevydala v roce 2018 poslance Pavla Růžičku (ANO). Ten byl podezřelý z nevýhodného prodeje obecního majetku.
Autor: Miroslava Strnadová, 5plus2.cz
Policie v roce 2018 požádala o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka (KSČM) ke stíhání. Případ se týkal Ondráčkových výroků na adresu kandidáta na prezidenta Michala Horáčka, kterého poslanec v minulosti označil za veksláka a spolupracovníka StB. Sněmovna politika imunity nezbavila.
Autor: archiv KSČM
David Rath sedí mezi třemi policisty při jednání Poslanecké sněmovny o jeho vydání k trestnímu stíhání (5. června 2012).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz