Poslední žádost o vydání, kterou poslanci dostali od policie na stůl, se týká člena SPD Miloslava Roznera. Ten se za rok ve funkci blýskl hned dvěma výroky - o zabrušování a vybrušování a také o táboře v Letech.
Zatímco za první si vysloužil spíše vtipné poznámky, za svá slova o táboře na něj bylo podáno trestní oznámení a vyšetřovatelé tak požádali Sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Tím se jihočeský politik stane celkem čtyřicátým poslancem v historii České republiky, o jehož vydání bude hlasovat dolní komora Parlamentu během příštího týdne. Mandátový a imunitní výbor ve středu doporučil Sněmovně, aby policejní žádosti nevyhověla.
Za 26 let rozhodovala Sněmovna o 45 žádostech policie o vydání poslance. V některých případech se navíc spor přelil přes jedno volební období a zákonodárci museli rozhodovat znovu o stejné záležitosti. V roce 1997 zase policie žádala o vydání republikána Josefa Krejsy hned kvůli dvěma různým kauzám.
Kvůli jeho článkům s protiromskou tématikou a za výtržnictví, když s dalším republikánským poslancem Rudolfem Šmucerem rozkopal na česko-německém pietním aktu věnce a údajně napadl přítomné. Oba byli v roce 1997 vydáni.
S ohledem na dosavadní rozhodnutí Sněmovny platí, že k trestnímu stíhání nebyl vydán každý třetí poslanec, o něhož policie projevila zájem. Z 45 žádostí vyhověli poslanci třicítce z nich.
Zatímco do roku 2002, kdy se stal premiérem Vladimír Špidla (ČSSD), poslanci vyšli vstříc vyšetřovatelům jen u poloviny žádostí, mezi lety 2002 a 2017, kdy končilo volební období vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), Sněmovna vydala drtivou většinu poslanců.
S Babišem přišlo ne
Až v posledním volebním období se poměr vydávání poslanců ke stíhání změnil. Od roku 2017, kdy byl premiérem poprvé jmenován Andrej Babiš (ANO), bylo z pěti žádostí vyhověno dvěma. Vydáni byli Babiš a místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, oba kvůli kauze Čapí hnízdo, v jejímž rámci se vyšetřuje dotační podvod. Sněmovna je zbavila imunity pro tento případ už v předchozím funkčním období.
U dalších tří žádostí už poslanci odmítli zbavit své kolegy imunity. Trestně stíhat se tak nyní nedá kvůli kauze Opencard pražský exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS), jehož Sněmovna ještě v minulém volebním období vydala.
Ochrana zůstala také Pavlu Růžičkovi (ANO), který čelí podezření, že s dalšími zastupiteli Postoloprt prodal nevýhodně dům soukromníkovi, a komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který byl stíhán kvůli svým výrokům na adresu kandidáta na prezidenta Michala Horáčka.
Devadesátky patřily bouračkám, 21. století penězům
Důvody, proč policisté žádali o vydání poslanců, se během zhruba čtvrtstoletí změnily. V devadesátých letech a na začátku nového století byli politici stíháni zejména kvůli výtržnictví, dopravním nehodám, které zavinili, a kvůli svému vyjadřování. To se týkalo zejména republikánů Miroslava Sládka, kteří nejvíce stavěli na protiromských a protiněmeckých tématech.
Příkladem může být kauza Jana Vika, o kterého si policie zažádala kvůli šíření letáků o sudetoněmeckém landsmanchaftu. O vydání Vika hlasovala Poslanecká sněmovna v prvním volebním období, v novém složení pak i ve druhém, ve kterém byl Vik znovu zvolen. Podruhé jej však Sněmovna nevydala.
Po roce 2000 už byli poslanci stíhaní spíše než za automobilové nehody kvůli úplatkům, zneužití pravomoci úřední osoby nebo v posledním roce také dotační podvod. Kuriózním případem je kauza politika Otta Chaloupky, o kterého žádala policie v souvislosti s přijetím úplatku. Politik byl původně podezřelý z toho, že vybíral část platu svého asistenta Vratislava Vařejky, policie pak následně začala pracovat s verzí, že Vařejka Chaloupku uplácel, aby tak mohl nadále zůstávat na svém asistentském místě.
Sněmovna také musela v posledních letech rozhodovat o vydání současného premiéra Andreje Babiše. O něj policie žádala v souvislosti s dotační kauzou Čapí hnízdo. Zájem projevila i o místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka. O tom, zda Sněmovna vydá politiky, se hlasovalo ve dvou volebních obdobích vždy s kladným výsledkem.
Policie se nejvíce zajímala o ODS
Největší počet žádostí o vydání se týkal politiků s politickou příslušností ODS. Šlo o osm žádostí. O dva méně má Sládkova republikánská strana, která se ovšem v Poslanecké sněmovně oproti ODS „ohřála“ dvě volební období, od roku 1993 do roku 1998. Strana byla známá svými výpady proti Romům a jiným minoritám na našem území.
Ve výčtu politiků, o které v minulosti projevila zájem policie, se objevuje také ČSSD, která se sládkovci sdílí „stříbrné“ místo. Zajímavý je také počet poslanců za Věci Veřejné, o které si policie řekla. Během jednoho volebního období musela Poslanecká sněmovna řešit vydání čtyř politiků z této strany, která před volbami brojila proti korupci.
Imunita zákonodárcůImunita zákonodárců je dána ústavou. Ačkoli se o ní běžně mluví jako o poslanecké, vztahuje se na všechny zákonodárce, tedy i na senátory. Díky imunitě je nelze trestně stíhat, pokud je k tomuto stíhání nevydá příslušná komora Parlamentu. Do roku 2013 měli zákonodárci doživotní imunitu. Pokud kupříkladu Sněmovna odmítla vydat poslance na žádost policie, nebyl v daném případu trestně stíhán ani po konci ve své politické funkci. Nyní při nevydání poslance platí, že je trestní stíhání jeho osoby pouze přesušeno do doby, než skončí ve své funkci. Od roku 1993 hlasovali poslanci několikrát o vydání členů vlády. Poprvé v druhém volebním období za vlády premiéra Václava Klause (ODS) hlasovali poslanci o vydání exministra financí Ivana Kočárníka (ODS) a také o vydání posledního československého premiéra a pozdějšího ministra dopravy a zdravotnictví Jana Stránského z ODS, později člena Unie svobody. Vydání obou bylo odmítnuto. Stejně tak v roce 2000 odmítli poslanci vydat vyšetřovatelům tehdejšího ministra bez portfeje Jaroslava Baštu (ČSSD). V lednu roku 2018 odhlasovali poslanci vydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Babiš byl v tu chvíli předsedou vlády, která však o několik dní dříve nezískala důvěru Sněmovny. |
