Kritici vyplácení poslaneckých náhrad to v minulosti označovali jako pozoruhodný fígl, jak přilepšit stranickým kasám. A ukazuje se, že pronájem regionálních poslaneckých kanceláří v sídlech politických stran funguje dodnes. Z osmi poslanců, kteří na pronájem kanceláře čerpají nejvíc, to tak dělá šest z nich.
Kancelář mají v objektu, který vlastní nebo si pronajímá jejich partaj. Zjistila to MF DNES z přehledu čerpání náhrad za rok 2018, který získala od Sněmovny. Státní příspěvek na kancelář tak vlastně putuje do stranické pokladny. A může to být až 386 400 korun ročně. Sami poslanci na tom nevidí nic divného.
„Hlavní kancelář ODS se nachází v samotném centru Prahy, je proto jednoduše dostupná. Sídlo strany nemá být uzavřený sekretariát, ale prostor, kde se setkávají politici i voliči, proto mi umístění poslanecké kanceláře do stejné budovy přijde logické,“ vysvětluje jeden z osmi největších „čerpačů“ náhrady na kancelář Marek Benda (ODS).
„Zároveň se jedná i o praktickou nutnost, neboť má kancelář v Poslanecké sněmovně je malá, sdílená, a vejdeme se do ní stěží s kolegyní Adamovou, natož s asistenty, stážisty či při pracovním jednání,“ říká Dominik Feri z TOP 09. „Náhrady nerozlišují pronajímatele, cena obvyklá je ať je makový, nebo tvarohový,“ argumentuje Kateřina Valachová (ČSSD), která na kancelář loni čerpala 363 tisíc.
Dojíždět nebudou
Další fígl v čerpání peněz ze Sněmovny pak ovládají někteří poslanci ze středních Čech. Bydlí v běžně každodenních dojezdových vzdálenostech, přesto si v metropoli našli přechodné bydlení a nechali si ho proplatit – měsíčně 20 500 korun, tedy 246 tisíc korun ročně. A právě o tuto částku požádali i čtyři středočeští poslanci – Stanislav Grospič (KSČM), Miloslava Vostrá (KSČM), František Kopřiva (Piráti) a Věra Kovářová (STAN), která bydlí v Chýni přímo na hranici Prahy.
Lákavé náhrady. Drahoš získal 80 tisíc na dopravu, ač je senátorem teprve od října |
„Že bydlím ve Středočeském kraji, není v rozporu s právními předpisy,“ odpověděl Grospič MF DNES, proč coby Středočech náhradu čerpá. A podobné vysvětlení jako Grospič má i Marcela Melková z ANO – na náhradách na přechodné bydlení vyčerpala loni 180 tisíc korun. „Jako obyvatelka Středočeského kraje na to mám ze zákona nárok.“
Nedokonalým spojením hromadnou dopravou z Mladé Boleslavi vysvětluje bydlení v Praze za sněmovní peníze Pirát František Kopřiva: „Náhrady se snažím šetřit, nicméně ubytování potřebuji.“
Poslanci mají nárok také na příspěvek na telefonování a internet. Roční limit ve výši 60 tisíc korun vyčerpal bez několika haléřů Pavel Blažek (ODS). „Nemám jen jeden telefon a jen jedno připojení k internetu. Faktury mívám vyšší, než je příspěvek Sněmovny, což doplácím ze svého,“ řekl pro MF DNES.
Poslanci mají nárok i na peníze na reprezentaci, analýzy či průzkumy nebo na dopravu. Na tu se náhrady počítají podle vzdálenosti od trvalého bydliště. Poslanec, který bydlí dál než 250 km od Sněmovny, si tak může přijít až na 42 tisíc korun. Roční limit ve výši 560 400 korun tak vyčerpala většina dojíždějících poslanců převážně z Moravskoslezského nebo Zlínského kraje.
Jak poslanci jednotlivých stran čerpali náhrady?
