Posledním impulzem pro nespokojenost politiků byl výrok Ústavního soudu z konce června, podle kterého by platy soudců měly stoupnout na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Dosud je to 2,7násobek (více o zvýšení platů soudců zde). Platy zákonodárců přitom zůstanou prakticky zmrazené – vláda je totiž příští rok plánuje zvednout o pouhé jedno procento (více o navýšení platů poslanců zde).
Plat řadového poslance (bez náhrad) je momentálně 55 900 korun, plat řadového soudce zhruba 65 tisíc. Příští rok by mu měl stoupnout na 71 800.
Čtěte v pondělní MF DNES: O kolik poslancům klesl reálný plat? A kolik teď berou poslanci, kteří mají ve sněmovně funkce?
I přes nespokojenost, která jde napříč politickými stranami, politiky spojuje jediné: obavy z reakce voličů, pokud by prosazovali zvýšení svých platů. „Všichni zase budou říkat: Ne, my ty peníze navíc nechceme. A nakonec stejně budou závidět soudcům,“ říká sociální demokrat Vítězslav Jandák. Jeho kolega Stanislav Huml dodává, že zvýšení platu o jedno procento ani „nestojí za hlasování“.
„Pokusíme se ve výborech vést diskusi o navázání poslaneckého platu na plat ve veřejné správě nebo na průměrný plat,“ říká zase Marek Benda z ODS.
Část poslanců však dává průchod svým pocitům jen pod slibem anonymity. „Žádný jiný návrh než zvýšení o toto jedno procento podávat nebudeme, to by byla politická sebevražda,“ říká poslanec z levé části politického spektra. Politici se zkrátka chytili do pasti vlastního populismu, komentuje situaci politolog Tomáš Lebeda.
„Už se prohlubuje nerovnost mezi mocí zákonodárnou a výkonnou na jedné straně a soudní na straně druhé,“ dodává. Podle politologa Lebedy je jediné řešení: navázat platy různých složek moci na sebe navzájem.
