„Počet živě narozených dětí se loni výrazně snížil již potřetí v řadě. Číslo 84 311 představuje nové historické minimum, které překonalo dosavadní číslo 89 471 z roku 1999,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Jen pro srovnání, na počátku 20. století se v českých zemích rodilo tři sta tisíc dětí ročně, před sto lety 230 tisíc, před padesáti lety 195 tisíc dětí a před dvaceti lety sto tisíc. Poslední silnější ročník byl rok 2022, kdy se narodilo 101 tisíc dětí.
Nejméně narozených dětí od roku 1775
Současný stav se podle Jitky Slabé z Národního institutu SYRI, která se plodností v Česku dlouhodobě zabývá, v mnohém podobá situaci z 90. let 20. století. Tehdy otevření hranic a nárůst možností seberealizace vedly k odkladu zakládání rodin do pozdějšího věku. To můžeme pozorovat i nyní. „České ženy při odsouvání početí prvního dítěte do vyššího věku nakonec mají méně potomků, než by samy chtěly. Protože čas, který jim na naplnění jejich reprodukčních plánů zbývá, je podstatně kratší, než tomu bylo u žen, které měly děti v průběhu 90. let,“ vysvětluje Slabá. Meziročně ubylo jak prvorozených dětí, druhorozených a také dětí narozených ve třetím či vyšším pořadí. „Podle předběžných údajů připadlo na jednu ženu 1,37 dítěte,“ uvádí Němečková. Ještě v roce 2021 přitom byla 1,83 dítěte.
Celkově ale počet obyvatel Česka díky migraci vzrostl, přibylo jich o 8,9 tisíce na 10 909 500. „To je nejvyšší počet obyvatel od konce 2. světové války,“ dodala.
Důvodů poklesu je víc
Důvodů, proč páry rodičovství odkládají, je podle vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Jiřiny Kocourkové víc. Patří mezi ně ekonomické změny nebo individualizace. „Začíná se ukazovat, že pro páry je čím dál tím důležitější zajistit si ekonomické zázemí předtím, než si pořídí děti. Dříve bylo rodičovství spíše intuitivní, dnes je velmi plánované. Patří sem i bydlení a jistota zaměstnání,“ dodává Kocourková s tím, že v posledním roce ve společnosti dochází i k hodnotové proměně. „To souvisí se způsoby seznamování se a využíváním technologií,“ vysvětluje Kocourková.
České ženy při odsouvání početí prvního dítěte do vyššího věku nakonec mají méně potomků, než by samy chtěly.
Podle dat navíc výrazně klesá hlavně pravděpodobnost toho, že se páry rozhodnou vůbec nějaké dítě mít. Pravděpodobnost, že si po prvním dítěti pořídí i další, už nikoli. „V české společnosti je pořád ukotven dvoudětný model rodiny. Když má jedno dítě, tak je velká pravděpodobnost, že bude mít i druhé,“ říká.
V budoucnu tak podle demografky Kocourkové budou muset politici reagovat i na jiné potřeby párů, než jsou zvyklí. Doposud vedli zákonodárci debaty hlavně o tom, jak pomoci rodinám finančně. „Bude potřeba se k tomu postavit komplexněji – posílit význam rodiny pro jednotlivce, aby žáci už ve školách věděli, že kariérní úspěch není největší úspěch v životě, ale že i rodina je důležitá,“ dodává.
Podle výsledků výzkumu Současná česká rodina Masarykovy univerzity už lidé nechápou rodičovství jako životní povinnost, ale spíš jako jednu z možností. S tím, že ženy potřebují potomky k naplnění svého života, souhlasilo 41 procent dotázaných od 18 do 39 let a 22 procent mladých do 29 let. V roce 2005 to bylo 73 procent, mezi mladými 65 procent. O tom, že děti k naplnění života potřebuje muž, bylo při posledním dotazování přesvědčeno 31 procent respondentů. V roce 2005 si to myslelo 55 procent.
Slabá porodnost není českým specifikem. „Pokles plodnosti sledujeme v řadě vyspělých zemí Evropy v posledních dvou dekádách. U nás je opravdu razantní od roku 2022,“ říká demografka Slabá.
Stoletých bude přibývat i v Česku, říká demografka Jitka Rychtaříková |
Prognóza je do příštích let jasná: dětí pravděpodobně nepřibude. „To je zčásti dáno skutečností, že se nyní na reprodukci dominantně podílí početně slabé ročníky z první poloviny 90. let. V druhé polovině 90. let byla jejich početnost ještě výrazně nižší, takže v absolutních hodnotách počtu živě narozených nelze do budoucna očekávat výrazný nárůst,“ vysvětluje Slabá.
Všimli si i politici
Nízká porodnost je téma, které rezonuje i politikou. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš minulý týden na mítinku v Ostravě uvedl, že strana plánuje daňovou výhodu na první bydlení pro mladé do 36 let. SPD zase sází na výhodné půjčky pro rodiny v období, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě do tří let. „Toto povede k růstu porodnosti v pracujících rodinách,“ slibuje předseda hnutí Tomio Okamura na svém Facebooku. S tím, že jednou z hlavních překážek při zakládání rodiny je v Česku právě nedostupné bydlení, souhlasí všechny politické strany.
Pražanky se do mateřství nehrnou, porodnice jsou poloprázdné |
Shoda panuje i v tom, že mladé trápí vysoké ceny obecně a nedostatek místa ve školkách. „Klíčovým krokem je zajištění dostatečné kapacity ve školkách a dětských skupinách, aby rodiče mohli lépe sladit rodinný a pracovní život,“ uvedl mluvčí ODS Jakub Skyva.
S tím souhlasí také předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Současná pětiprocentní sleva na sociální pojištění pro částečné úvazky, která má motivovat zaměstnavatele, podle ní nestačí.
„Už žádná šikana rodin, nastavíme masivní prorodinnou politiku. Jednak formou přímé podpory nebo také formou slev na dani či slev na sociálním pojištění u pracujících rodičů,“ slibuje s tím, že v nestabilním prostředí s vidinou možné války či klimatické krize se jenom těžko někomu chce pořizovat si děti.
Mír a konec války na Ukrajině je také jedním z bodů, na které v souvislosti s porodností upozorňují Motoristé. „Prosperita země, nízké daně, zastavení růstu inflace a zdražování přinesou do českých rodin klid a zvrátí jejich strach z budoucnosti, který se negativně projevuje v odkládání rodičovství,“ říká garant pro oblast zdravotní a sociální péče Motoristů Boris Šťastný.
Kam zmizely děti? Nejsou prioritou, rodí slabé ročníky, říká demografka |
Rodičovství nemá být izolace
Podle Starostů je důležité, aby Češi přijímali rodiče s dětmi jako přirozenou součást společnosti a nedocházelo tak k tomu, že malé dítě pro rodiče znamená společenskou izolaci. „A to jsou například dětské koutky ve veřejných institucích a celkově při úpravách veřejného prostoru myslet na rodiny s dětmi. Motivace zaměstnavatelů, aby i oni zřizovali dětské skupiny nebo otvírali možnosti pro slaďování rodičovství se zaměstnáním, což je výhodné pro obě strany,“ uvedla mluvčí Sára Beránková.
