„Některé věci se v porodnicích dělaly dlouho. Ne proto, že byly nejlepší. Ale proto, že byly zvyklostí. Oddělování dětí od matek. Koupání. Zavinování. Spěch. Postupy podle tabulek, ne podle potřeb. Ani u nás to nebylo jiné. Vycházeli jsme z toho, že se to tak dělá. Dnes víme, že pokud jsou žena i miminko v pořádku, není kam spěchat. První hodiny a dny patří blízkosti, klidu a vztahu – ne rutinním úkonům. Proto se u nás péče po porodu mění. Postupně. Změna není snadná, ale je nutná,“ tvrdí shodně primář havířovského dětského oddělení Hynek Canibal a jeho vrchní sestra Ivona Mikulenková.
Ve většině českých porodnic patří zavinovačka k tradičnímu vybavení přes 70 let – od chvíle, kdy zákon soustředil porody do nemocnic. Tehdy matky viděly své děti, jen když je sestry přivezly zabalené jako „vánočku“ na kojení. Někdy ani to ne. To už se naštěstí změnilo. Zavinovačky ale zůstaly. Řada odborníků míní, že jde o přežitek – většinou zbytečný a někdy i škodlivý.
„Brání tělesnému kontaktu s matkou, který potřebuje dítě po porodu ze všeho nejvíc. Když si matka přivine nahé dítě k hrudi, kůží na kůži, pomáhá to oběma: v navázání vztahu, lehčím začátku kojení i správném vývoji dítěte. Stejně bezpečně jako v děloze se novorozeně cítí, jen když matku cítí, slyší tlukot jejího srdce, může si na ni sáhnout a podle svých potřeb se přisát k prsu a nakojit,“ vysvětluje zakladatelka organizace MAMILA Andrea Poloková.
České i slovenské zdravotníky vede k tomu, aby pochopili, proč je vhodné nahradit zavinovačky kontaktem s matkou. „Studie prokázaly, že pevně svázané dítě odložené v postýlce nevnímá blízkost matky, protože ji necítí ani nevidí. Možná se navenek jeví klidněji a vypadá, že hluboce spí. Spánek v zavinovačce ale brzdí fyziologické procesy. Když dítě dlouho spí, nehlásí se o mléko podle svých potřeb, po probuzení pije méně, navíc se tím zvyšuje riziko přehřátí i syndromu náhlého úmrtí,“ říká Poloková.
První byl Pelhřimov
Jako první upustilo od používání zavinovaček už před časem novorozenecké oddělení Nemocnice Pelhřimov. Po počátečním překvapení jsou teď spokojení rodiče i zdravotníci. „Děti se lépe adaptují, snáz se přisávají k prsu, od prvních chvil si budují vazbu s maminkou,“ říká staniční sestra Markéta Krupková.
Změna podle ní přispívá k většímu klidu dětí i podpoře kojení, což přináší viditelné výsledky. „Zatímco dříve od nás odcházelo domů okolo 70 procent plně kojených novorozenců, nyní je jich více než 80 procent,“ říká sestra Krupková.
„To číslo je katastrofické.“ Porodnice v Rychnově od ledna zavře, není dost dětí |
Havířovští zdravotníci se na zrušení zavinovaček chystali od loňského léta, ale záměr zveřejnili až před Vánoci. Na sociálních sítích začali vysvětlovat důvody a výhody změn. Jejich součástí je také například nepoužívání čepiček pro novorozence, omezování vážení dětí a podpora kojení i společného spaní dětí s matkami v jedné posteli.
„Odborníci zjistili, že miminka spící v kontaktu s rodiči získají do tří let až o osm tisíc hodin fyzické blízkosti a doteků navíc. Právě dotek reguluje nervový systém a učí dětský mozek zvládat stres. Miminka, která mají stálý fyzický kontakt s matkou, jsou klidnější, cítí se lépe a budují si silnou emoční odolnost. Jejich mozek dostává jasnou zprávu: Svět je bezpečný,“ líčí vrchní setra Ivona Mikulenková.
Rušení zavinovaček, které se využívaly dlouhá desetiletí v Česku i jiných zemích východní a střední Evropy, vyvolává rozporuplné emoce. Od nadšení až po výhrady, že stálý kontakt dítěte s matkou není možný, protože i žena potřebuje odpočívat nebo něco dělat, ale ani vhodný. Třeba proto, že dítě pak bude rozmazlené nebo hrozí, že je matka ve spánku zalehne.
Zdravotníci takové obavy nemají. „Kontakt a společné spaní miminko nerozmazlí. Každé chování, nošení, tulení a kontakt kůže na kůži podporuje zdravý emoční vývoj i hormonální rovnováhu. Zvyšuje hladinu oxytocinu, který dítě uklidňuje, a naopak snižuje množství kortizolu. Bez kontaktu s matkou hladina kortizolu stoupá a uvádí tělo novorozence do ‚poplachového režimu‘, místo klidného růstu a adaptace na nové prostředí se připravuje k obraně,“ argumentuje Mikulenková.
Vůně bez čepičky
Stejně jako vrchní sestra vnímá nutnost změn také primář havířovského dětského oddělení Hynek Canibal. Oba viděli vstřícnější přístup k potřebám dětí i matek při své praxi v zahraničí.
Primář vysvětluje i to, proč razí heslo: bez čepičky. Vychází z výsledků studie, která se věnuje evolučnímu vlivu vůně hlavičky dítěte i tomu, jak rozdílně ovlivňuje ženu a muže. „Novorozenec vylučuje kůží hlavičky látku hexadecanal, která reguluje chování rodičů. U mužů snižuje agresivitu, u žen ji naopak zvyšuje – stimuluje přirozené obranné pudy matky bojující o potomka. To je jeden z důkazů, proč používání čepiček není přirozené a žádoucí,“ říká Canibal.
Zastrašování, zákroky bez svolení. Zažíváme násilí, stěžují si rodičky |
Vůně hlavičky dítěte podle něj podporuje i tvorbu oxytocinu u matky. „Že je přínosný samotný kontakt s holou kůží, netřeba opakovat. I když mnozí to stále nechápou,“ dodává lékař.
Na zavádění změn dohlíží vrchní sestra. Na oddělení obstarala i speciální zavazovací košile navržené švédským lékařem a neurovědcem Nilsem Bergmanem, který propaguje kontakt dítěte a matky kůží na kůži, takzvané klokánkování.
„Košile upevní dítě na hrudi matky tak, že s ním může bezpečně sedět, chodit, ležet i spát. S kolegyní jsme ke košilím navrhly i pohodlné sukně. Maminkám vyhovují. Pro některé zdravotnice je sice těžší změny přijmout, ale když vidí, že to funguje, zvykají si,“ líčí Mikulenková.
Pár zavinovaček na oddělení zatím zůstává. „Když je některá maminka vyžaduje, vyhovíme jí. Zatím je používáme i pro novorozeňata, o která se jejich mámy nemohou nebo nechtějí starat,“ dodává zdravotnice.
Buzerace, časté buzení a necitlivé vážení. Porodnice nás stresují, líčí matky |
Některým starším lidem, kteří odchovali své děti v zavinovačkách, se však jejich zavrhování nelíbí.
„Je to ode zdi ke zdi. Já bych potřebu dítěte být stále u matky ani spaní v jedné posteli nepřeceňovala. Kvůli strachu, že dítě zalehnu, potřebě se vyspat a podobně. A to, že se žena stane matkou, z ní nedělá otroka, který by měl být řadu let dítěti nonstop po ruce. Ani někteří fyzioterapeuti nejsou nadšení ze šátků a nosítek. Ano, příležitostně, pár minut na zklidnění, ale ne celodenně,“ zmínila svůj názor jedna z žen.
Jinde zatím zavinovačky chtějí
Opatrní jsou i zdravotníci z jiných porodnic. Tvrdí, že také podporují častý kontakt matek s dětmi včetně klokánkování. Ale zavinovačky považují za natolik praktické a důležité pro tepelný komfort miminek v situaci, když zrovna nejsou na hrudi matek, že zbavovat se jich nechtějí. „Určitě je nemíníme rušit,“ říká jedna ze sester.
Andrea Poloková z organizace MAMILA má ale na teplo v zavinovačce jiný názor. „Dítě nejlépe zahřívá tělo mámy při kontaktu kůže na kůži. V zavinovačkách mají děti nestabilní teploty a například studenější končetiny,“ upozorňuje.
Porod na přání. Nemocnice vycházejí rodičům vstříc, zváží laskavý císařský řez |
Také v Nemocnici Pelhřimov, kde zavinovačky nepoužívají už tři roky, se zdravotníci nejdříve setkávali s různými reakcemi. Teď už jsou si ale jistí, že jdou správnou cestou.
„Zpočátku měly nejvíc otázek babičky, pro které byly zavinovačky samozřejmostí. Dnes už se po nich nikdo neshání. Máme jich ještě několik k dispozici, ale jen pro výjimečné situace,“ říká staniční sestra novorozeneckého oddělení Markéta Krupková, která změnu zavedla společně s týmem po nástupu do funkce.
S návrhem na zrušení zavinovaček přišla už její předchůdkyně Anna Lisá, který nyní pracuje v nemocnici na částečný úvazek jako laktační poradkyně. „Prošli jsme odborným školením a ověřili si, že volnost pohybu miminek i jejich přirozený kontakt s maminkou má řadu výhod. Maminkám dnes nabízíme několik teplých deček, které mohou používat podle potřeby, ať už při společném spaní s dítětem ve velké posteli nebo jeho ukládání do postýlky,“ říká Lisá.
Jihlavská porodnice nabízí rodinné pokoje. Vydělala na ně i prodejem koláčků |
Obě zdravotní sestry upozorňují, že i v Pelhřimově bylo zrušení zavinovaček součástí širší filozofie porodnice, která podporuje přirozené procesy, jako je bonding a blízký kontakt maminky s dítětem.
„Moderní péče nemusí znamenat více techniky, ale především více respektu k potřebám dítěte i rodičů. Těší nás, že se o změnách v přístupu k dětem i nevýhodách zavinovaček začíná více mluvit. Věříme, že se k nám časem přidají i další nemocnice,“ shodují se Krupková s Lisou.
