Loňské zvýšení rozhlasových a televizních poplatků a současně rozšíření řad poplatníků vneslo do společnosti hodně otazníků. Loni zvolená vláda z toho udělala jeden z hlavních bodů volebního programu a její ministr kultury Oto Klempíř nechal vypracovat návrh zákona, který povinnost poplatníků podílet se na financování veřejnoprávních médií ruší.
| Poplatek | Původní | Zvýšení v roce 2025 | Aktuální poplatek |
|---|---|---|---|
| České televizi | 135 Kč měsíčně | 15 Kč měsíčně | 150 Kč měsíčně |
| Českému rozhlasu | 45 Kč měsíčně | 10 Kč měsíčně | 55 Kč měsíčně |
| Celkem | 180 Kč měsíčně | 25 Kč měsíčně | 205 Kč měsíčně |
Jak bude vypadat rušení poplatků v praxi? Zatím není nic rozhodnuto. Průběh rušení poplatků se rýsuje jen v konturách současné praxe odhlašování poplatníka či zániku povinnosti platit a lhůt obvyklých při přijímání zákonů.
1. kolo rušení poplatků se čeká už letos
Už letos na podzim by měla podle místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera začít platit poslanecká novela, která poplatky zcela nezruší, ale odpustí je některým skupinám. Konkrétně:
- seniorům nad 75 let
- mladým do 26 let, kteří mají vlastní domácnost
- firmám do 50 zaměstnanců (v současnosti neplatí firmy do 25 zaměstnanců)
Studenti do 26 let nemají ani v současnosti povinnost platit poplatky za rozhlas a televizi, pokud se sami neživí a nemají s rodiči oddělenou domácnost. „Ve smyslu § 20 zákona č. 155/1995 Sb. Zákona o důchodovém pojištění se na ně hledí jako na nezaopatřené dítě, jímž je i zletilý student, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, nejdéle pak do 26 let,“ vysvětlila pro iDNES.cz Blanka Bumbálková z oddělení komunikace Českého rozhlasu.
Jak se ruší placení poplatku?
Dosavadní postup, jak legálně přestat platit poplatek rozhlasu a televizi, vede přes čestné prohlášení a odhlášení z evidence poplatníka. Na stránkách Českého rozhlasu a České televize jsou formuláře pro odhlášení fyzických i právnických osob.
Pak stačí zrušit měsíční platbu v internetovém bankovnictví. Pokud divák či posluchač hradí koncesionářský poplatek měsíčně přes SIPO, musí si nejprve vyžádat potvrzení rozhlasu a televize, že nadále poplatek hradit nemusí. A s tím se musí osobně dostavit na poštu. Jedině pošta může tyto dvě položky v SIPO zrušit.
Poplatky za televizi a rozhlas: Kdy musí spolubydlící platit každý zvlášť a kdy ne |
2. kolo rušení poplatků se stihne příští rok
Návrh zákona, který má poplatky zrušit plošně, je teprve „v plenkách“, přesněji ve stádiu projednání současnou vládou, a má před sebou kolečko čtení v Poslanecké sněmovně a schvalování Senátem a prezidentem. Je tedy předčasné predikovat jeho ratifikaci.
- Kdy se mají rušit poplatky?
Zákon počítá s účinností od 1. ledna 2027, ale ani jeho spoluautor Patrik Nacher tento termín nepovažuje za reálný. Poslanci a senátoři, kteří s rušením nesouhlasí, avizovali využití všech maximálních lhůt pro oddálení platnosti zákona. „Osobně si myslím, ale to je můj názor, že se to k 1. lednu nestihne,“ uvedl Nacher v rozhovoru pro MF DNES.
- Koho se zrušení poplatků týká?
Dnem účinnosti zákona zaniká povinnost platit rozhlasový i televizní poplatek pro všechny fyzické a právnické osoby.
- Jak poplatek dál neplatit?
Poplatek za rozhlas a televizi |
Pokud divák a posluchač platí veřejnoprávním médiím trvalým příkazem ze svého bankovního účtu, stačí zrušit trvalý příkaz. Pokud má v bance nastavené inkaso, tedy částku, kterou si od něj televize a rozhlas mohou vzít, po poslední platbě dané zákonem příkaz zanikne sám.
- Jak to proběhne přes SIPO?
Platby poplatků přes Soustředěné inkaso plateb obyvatel (SIPO) probíhají automaticky, zvýšení příspěvku se loni provedlo bez nutnosti dojít na poštu. Jestli platba za rozhlas a televizi zcela zanikne, nebo bude snížena na nulu a následně si budou muset všichni bývalí poplatníci vyřídit formality na poště, zatím není jasné. Českou poštu jsme o stanovisko požádali, zatím nám podrobnosti postupu nesdělila.
- Bude možné platit poplatky i dále?
Zákonodárci počítají i s tím, že část občanů bude na Českou televizi a Český rozhlas dobrovolně přispívat. Zda zůstane původní registrace pro dobrovolné poplatníky, nebo bude zvolen jiný systém, zatím není jasné.
- Jak se bude řešit přeplatek?
Jestli dosavadním poplatníkům vzniknou přeplatky, které by musela obě veřejnoprávní média vracet, záleží na termínu účinnosti zákona. Roční i pololetní platby mají zákonem dané termíny splatnosti, roční se platí jen v lednu, pololetní jen v lednu a červenci. Plán, jak by se přeplatky vracely, zatím televize ani rozhlas nemají. Podle jejich mluvčích je to předčasné.
| Splatnost poplatku | Rozhlas | Televize | Celkem |
|---|---|---|---|
| měsíční vždy do 15. dne daného měsíce | 55 | 150 | 205 |
| čtvrtletní do 15. ledna, 15. dubna, 15. července a 15. října | 165 | 450 | 615 |
| pololetní do 15. ledna a 15. července | 330 | 900 | 1 230 |
| roční do 15. ledna | 660 | 1 800 | 2 460 |
Kdo bude dál platit rozhlasu a televizi? Všichni
Informace o plánu na zrušení poplatkové povinnosti začaly do veřejného prostoru prosakovat hned na začátku roku, když o nich ministr kultury Klempíř promluvil v rozhovoru pro deník Blesk. Až na tiskové konferenci 14. dubna 2026 pak oficiálně představil vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který dle slov Oto Klempíře ruší „zastaralý“ poplatkový systém a odkazuje veřejnoprávní média na vlastní příjmy a příspěvek ze státního rozpočtu.
Slova ministra kultury „o stabilním financování bez nutnosti vybírat poplatky od občanů“ však rozporuje generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral: „Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy ‚z jiné kapsy‘. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni. Ještě závažnější ale je, že takový model přímo napojuje Český rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné.“
Zasahuje do fungování i svobody, ohradila se veřejnoprávní média proti návrhu vlády |
Návrh je ve své stávající podobě nepřijatelný rovněž pro Českou televizi, jak redakci iDNES.cz potvrdil zástupce tiskového odboru ČT Radek Konečný.
Podle spoluautora zákona Nachera byl dříve koncesionářský poplatek postavený na tom, že ho neplatí každý. A to se podle něj změnilo loňskou novelou. „V momentě, kdy pokročily technologie a je možné přijímat vysílání i přes mobil či tablet, tak to vlastně musí po novele minulé vlády platit všichni. A to se týká 600 tisíc lidí, kteří poplatky dříve platit nemuseli, protože neměli televizi a nekoukali na ČT ani neposlouchali rozhlas,“ vysvětluje, proč je financování z rozpočtu smysluplnější.
