Reformní balík čítá osm novel a čtyři nové zákony, které budu postupně zaváděny v následujících dvou letech.
Nejdůležitější změny jsou spjaty s novým zákonem o zdravotních pojišťovnách
a s novelou zákona o zdravotním pojištění. Zatímco první by měl jít do vlády letos v listopadu, u druhého zatím resort vyčkává na rozhodnutí Ústavního soudu.
Novelou by ministerstvo změnilo klíčovou věc - spoluúčast pacientů. Ta je nyní zhruba kolem 17 procent, zvýšit by se měla na 22. A právě Ústavní soud má rozhodnout, zda další sahání do peněženek lidí neodporuje právu na dostupnost péče.
"Jestli nám některé záležitosti zruší, tak bude velmi obtížné spoluúčast zvyšovat. Když naše kroky v některých aspektech uzná, je možné vidět řadu oblastí, kde lze spoluúčast zvyšovat," uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger. "Je možno uvažovat o spoluúčasti na zubních výplních, oblasti dlouhodobé rehabilitace, dlouhodobé péče, zdravotní dopravy a podobně," vyjmenoval Heger s tím, že tyto plány už před rokem řešila schůzka koaličních lídrů. Tehdy se ale proti hrazeným plombám postavily Věci veřejné.
Druhá fáze reformyV balíku reforem jsou tyto novely a zákony:
|
Ministerstvo potřebuje ušetřit, aby pokrylo schodek, který na veřejném pojištění vzniká. Tvrdí také, že peníze uspořené zvyšováním spoluúčasti potřebuje přesunout na léčbu různých typů rakoviny či roztroušené sklerózy. U těchto chorob je léčení nákladné, přitom podle ministerstva pacientů rok od roku přibývá.
Poplatek by mohl být 50 korun
Navýšit by se mohl například regulační poplatek ze 30 na 50 korun. "Je jasné, že třicetikoruna neplní svoji funkci. Poté co Ústavní soud potvrdí možnost uplatnění dalších doplatků, myslím si, že je nutno otevřít nastavení regulačních poplatků," míní Hegerův náměstek Petr Nosek. "Dovedu si představit, že by regulační poplatek stoupl z 30 na 50 korun," dodal náměstek.
Není to ale jediná možnost, ve hře je teoreticky i jeho zrušení s tím, že by zdravotnictví peníze od pacientů vybíralo jinak. Například vyškrtnutím části úhrad lázeňské péče, rozšíření seznamu nadstandardních úkonů či poplatkem 200 korun za návštěvu specialisty, pokud pacient předtím nedostane doporučení od praktika.
Do debaty se navíc znovu dostává placení za amalgámové plomby. "Máme-li dosáhnout hranice spoluúčasti, bude potřeba debatovat o vyřazení určité části péče ze zdravotního pojištění. Zmínili jsme amalgámové plomby. Navrhovali jsme, aby ve věku 18 až 65 let, s výjimkou onemocnění dutiny ústní, nebyly obecně hrazeny. Možná že by jejich vyřazení znamenalo konkurenci mezi zubaři a její zlevnění. To se nedá vyloučit," doplnil Nosek s tím, že jen za tyto plomby pojišťovny zaplatí každý rok dvě miliardy korun.
Změny v lázeňské péči začnou platit už letos v létě, další navýšení spoluúčasti by ministerstvo chtělo zavádět v roce 2014.
Opozcie je ale proti. Stínový ministr zdravotnictví David Rath i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka návrh označili za asociální. Praxe prý jasně ukázala, že regulační poplatky vůbec neplní svoji regulační funkci. "Realizací těchto návrhů se návštěva lékaře stane luxusem jen pro vyvolené a pro velkou část populace zůstanou dveře do ordinací lékařů z finančních důvodů téměř zavřené," cituje ČTK Ratha.
Pokud se ČSSD dostane k vládě, avizovala, že zruší všechny zdravotnické poplatky kromě poplatku za pobyt ve nemocnici, dodal Sobotka. I ten by ale ČSSD snížila.
Kdo vyznává adrenalin, ať se připojistí
Kromě navyšování úhrad ministerstvo podporuje, aby zdravotní pojišťovny používaly sankce pro pacienty, kteří nedodržují léčebný režim. Tedy například nehubnou či nechodí na lékařské prohlídky. "Zákon o zdravotním pojištění umožňuje už nyní uložení pokuty ve výši jednoho tisíce korun," popsal Nosek. Pojišťovny by ale zároveň měly odměnit pacienty, kteří chodí na preventivní prohlídky či si udržují váhu. Například by mohli mít levnější lázně.
Ti, kteří si libují v paraglidingu, lyžování ve volném terénu či jízdě na kole horským terénem se pak kvůli reformě budou muset připojistit. "Pokud člověk uklouzne na chodníku, zlomí si kotník, je to nešťastná událost, která má být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pokud mladý člověk jede z Ještědu na kole 80 kilometrů v hodině a rozbije se, tak jeho chování přináší nám všem náklady na jeho léčení mnohdy v milionových částkách. Jsme toho názoru, že by mělo být povinné úrazové pojištění rizikového chování, které by jeho léčbu mělo krýt," popsal Nosek.
Pokud by se vyznavač adrenalinových aktivit nepojistil, platil by si dle úvah ministerstva zdravotnictví léčení ze svého. "Bude to otázkou bouřlivé diskuse, ale technický problém v rozlišení sportu a adrenalinové aktivity nevidím. Už dnes při pojištění do zahraničí dokážou pojišťovny rozlišit chování běžné a to rizikové," míní Nosek.
