„Stimulem k pomoci a vytvoření týmu pro Ukrajinu byla anexe Krymu v roce 2014 a následné události, které vedly k dnešní bezprecedentní agresi, jaká nemá v novodobých dějinách obdoby. Aktuální válečné zločiny lze snad srovnat jen s válečným běsněním v bývalé Jugoslávii,“ říká člen týmu Jan Heřmánek, který byl v nedávné době vyznamenán ministryní obrany.
Heřmánek slouží jako voják aktivní zálohy v Přáslavicích na pozici velitele mechanizované roty AZ 72. mechanizovaného praporu. Jeho vojenský výcvik a znalosti mu pomáhají nejen zvládat krizové situace, ale i hodnotit úroveň nebezpečí a vhodný postup týmu ve válečné zóně.
U Kyjeva se zřítil vrtulník. Zemřelo 14 lidí včetně ukrajinského ministra |
Většina organizací a občanských aktivit pro podporu Ukrajiny vznikla až po vypuknutí války v únoru minulého roku, váš tým má ale delší historii.
Tým pro Ukrajinu (Team 4 Ukraine, pozn. redakce) vznikl po anexi Krymu v roce 2014. Naší vizí byla a je podpora občanské společnosti, profesionalizace nevládního sektoru, profesionalizace policie a dalších bezpečnostních složek a dosažení jejich kompatibility s EU a NATO.
Jak se vám to daří?
Ukrajina je nyní v obtížné situaci. Tamní společnost se kromě hybridního konfliktu s Ruskem musí vypořádat s masivní korupcí, vlivnými skupinami organizovaného zločinu a oligarchií. Naštěstí se tyto nešvary daří pomalu eliminovat, Ukrajina má ve svém čele demokratické vedení a to se promítá i do úřadů a institucí.
Vy sám jste se s korupcí setkal?
Na Ukrajině jsem byl od mého začátku působení v týmu dvanáctkrát a jen jednou byl na hranicích náznak korupčního chování. Celník ale velmi rychle pochopil, že narazil. Při dalších cestách jsem ho už neviděl a naopak, setkal jsem se s větší vstřícností a také vděčností.
Jak reagují obyvatelé Ukrajiny, ale i vojáci, na vaši přítomnost?
Fantasticky. Velice si váží pomoci nejen nás, ale celého světa. Vědí, že bez součinnosti a podpory demokratických zemí by byla situace výrazně těžší. Tím, že jim pomáháme a podporujeme je, pomáháme i sobě.
V nedávné době jste s týmem vezl na Ukrajinu sanitky, na které byla vypsána veřejná sbírka. Jak vypadá organizace cesty doslova na frontovou linii?
Nákup vozidel, administrativa spojená s nákupem a převozem a příprava převozu nám zabraly něco přes tři týdny. Je třeba vše důkladně naplánovat.
Cesta ubíhala poklidně, postupně jsme nocovali v Kyjevě a Pavlohradu. Jezdíme nonstop, střídáme se v řízení, takže jsme schopni denně najet kolem 1000 kilometrů.
Sanitky jsme předali rotě zabezpečení 66. polní nemocnice kdesi mezi Pavlohradem a Kramatorskem. Tam bylo jen pár desítek minut před naším příjezdem silné ostřelování, stejně pak v poslední naší zastávce, za Krematorskem u paramediků z 54. samostatné mechanizované brigády.
Ruská ombudsmanka popřela, že by země jednala o velké výměně zajatců |
Z Krematorsku to je jen padesát kilometrů do Bachmutu, který je někdy označován jako „mlýnkem na maso,“ nebál jste se?
Nebezpečí na našich cestách číhá všude. Nikdy nevíte, kdy Rusko spustí ostřelování, nebo dopadne raketa. Naštěstí za celou dobu působení našeho týmu nikdo nebyl zraněn.
Bachmut je těžce zkoušen, viděl jsem na našich cestách mnoho utrpení, byl jsem u odkrývání masových hrobů. I proto pomoc, kterou na Ukrajinu dovážíme, má smysl. Navíc když trpí i ti nejmenší, nejzranitelnější.
Naši kluci z týmu Fénix, který funguje souběžně pod Team 4 Ukraine, pomáhají jako paramedici přímo v Bachmutu a jezdí pro zraněné civilisty i vojáky až na frontu. Občas se tedy bojí každý příčetný člověk, otázka je, jak se strachem umí pracovat.
Masakry na Ukrajině musíme potrestat. Unie řeší tribunál pro putinovské Rusko |
Nejmenší, nejzranitelnější, myslíte děti?
Ano, poškozeno bylo mnoho porodnic, nemocnic, ale také je třeba zmínit fakt, že kvůli ostřelování a útokům na kritickou infrastrukturu nefungují všechny podpůrné systémy, matky rodí v těžkých podmínkách a to se na nich podepisuje.
Ztrácí stresem mateřské mléko, takže nemohou kojit. Proto kromě sanitek, nosítek a dalšího zdravotnického materiálu vozíme na Ukrajinu i dětské výživy, kojenecká a batolecí mléka, ale i další příkrmy.
Dostáváte od místních tipy, co potřebují?
Ano, například s velitelem nemocnice, hlavní sestrou a velitelkou roty zabezpečení jsme domluvili další spolupráci a probrali, co je v místě nejvíce potřeba a na co se máme příště zaměřit.
Víme, že zdravotní materiál je potřebný vždy, zraněných je mnoho a paramedici v předních liniích obvazový materiál a další věcí spotřebovávají velice rychle. Jsme v kontaktu s řadou institucí, ale i vojenských jednotek. Na místě máme vybudované výborné kontakty a víme, jak máme naši pomoc cílit a kam.
Vozíte i vojenský materiál?
Specializujeme se především na zdravotnický materiál, ale během našich cest jsme vezli i řadu ochranných balistických vest, přileb, ale i dronů, které jsou velmi efektivní.
Vojákům v poli umožní sledovat pohyb nepřítele, díky tomu i lépe navádět dělostřelectvo.
V první crowfundingové kampani se vybralo 400 000 korun, nyní přes čtyři miliony. Co za ně pořídíte?
První kampaň nám pomohla k zakoupení čtyř vozů. Šlo o starší sanitky, obyčejné vozy. Ale situace na Ukrajině si žádá terénní speciály a proto po průzkumu trhu padla volba na sanitky postavené na bázi vozu Hummer H1, který má špičkové terénní schopnosti a hlavně dost vydrží.
Sice jsou všechny předešlé sanitky stále funkční a díky Bohu nepoškozené, ale jejich výdrž bude pravděpodobně v řádu desítek tisíc kilometrů. Hummer je odolný, projede téměř vším a umožní tak záchranářům se přiblížit předním liniím a odvézt dva ležící, či jednoho ležícího pacienta a několik sedících.
Budou schopni na Ukrajině Hummer servisovat? Co náhradní díly?
To je právě výhoda Hummeru. Díky vojenské pomoci ze Spojených států, ale i dalších zemí, tam tyto teréňáky jezdí, jsou na ně dostupné náhradní díly a servis je tak prakticky bez větších obtíží. Proto padla volba na tento vůz.
Aktuálně sháníme tři až čtyři. Podle toho, co nám rozpočet dovolí. Ceny oproti předešlým létům výrazně stoupají. Válka zdražuje to, co je potřebné. Vliv mají i překupníci, kteří nevybíravě zvedají ceny.
Jak budou vypadat vaše další kroky na Ukrajině, až utichnou zbraně?
Budeme pokračovat v naší činnosti, pomoc bude potřebná pořád. Není to jen o materiálu, ale i školení, vzdělávání. Máme projekty zaměřené na kybernetickou bezpečnost a ochranu dat pro veřejnost, protože Ukrajina má nyní poměrně fundované odborníky jak v armádě, tak i v úřadech. Učíme i rozpoznávání dezinformací a slabin ve veřejném sektoru. A naopak, ze zkušeností Ukrajiny můžeme čerpat.
Co konkrétně?
Probíhající hybridní válka významně doplnila ukrajinské schopnosti boje proti kybernetické kriminalitě o zkušenosti s kybernetickými útoky na kritickou infrastrukturu, pokusy o ovlivňování politického prostředí a zneužívání propagandy. Tyto zkušenosti jsou pro Západ nedocenitelné, zejména proto, že podobným útokům je také vystaven. Tím Západem jsme již několik desetiletí i my, to si musí mnozí uvědomit.
Pomáhat jel s batůžkem, zůstal tři týdny. Dnes shání tlumočníky z ukrajinštiny |
Co na vaše aktivity říkají doma?
Rodina mě podporuje. Manželka se samozřejmě bojí, ale ví, že s týmem děláme dobrou věc. Bereme si na to volno, dovolené, vše děláme dobrovolně a nezištně a já vím, že to vše není jen o pomoci Ukrajině.
Pomáháme tím i sobě, protože agrese Ruska by se nemusela zastavit na jejich hranicích, ale ohrozit život a svobodu nás všech. Rusko se nepřátelstvím vůči zemím mimo svou sféru vlivu, kam patří také ČR, nijak netají již několik let.
Setkal jste se i s negativními ohlasy?
Ano, já bych to přirovnal k době covidu a zastáncům a odpůrcům očkování. Vždy se najde někdo, kdo vám bude oponovat, otázkou je, jak agresivně.
O několik známých jsem přišel. Nelituji, protože si za svým rozhodnutím přidat se k týmu stojím.