Další kolo sporu odstartoval dopis zveřejněný na twitterovém účtu velvyslanectví Ruské federace. Rusům se nelíbí text doprovodné tabulky, kterou chce radnice v červnu doplnit sochu sovětského vojevůdce. Útokům na pomník chce Praha 6 předejít tím, že jej osadí bronzovými deskami s vysvětlujícím nápisem.
Fotogalerie |
Rusům však vadí část textu, že „v létě 1968 I. S. Koněv osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa“.
Podle textu dopisu adresovanému starostovi městské části Ondřeji Kolářovi (TOP 09) prý totiž ruské archivní materiály účast Koněva na operaci Dunaj a na událostech roku 1968 v Československu vylučují.
Rusové také argumentují, že Koněv byl v té době už penzistou. V roce 1963 odstoupil z vedení ozbrojených sil SSSR a byl zařazen do skupiny generálních inspektorů sovětského ministerstva obrany.
Radnice si však za tabulkou stojí a na její straně jsou i čeští historici i odborné instituce.
„Posudky Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Vojenského historického ústavu (VHÚ) potvrzují historickou přesnost textu, jenž se objeví na informativních cedulích u pomníku,“ říká místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN). „Navržený text neobsahuje žádné flagrantní historické nepřesnosti,“ trvá na posudku i ředitel VHÚ Aleš Knížek.
Ivan Stěpanovič Koněv v rozhovoru s americkým generálem Omarem Bradleyem v roce 1945.
Maršál kryl průzkum
Historici mají jasno. Ivan Stěpanovič Koněv navštívil Prahu mimořádně v květnu 1968. Účastnil se oslav osvobození, ale poblahopřál i kamarádovi z války generálu Ludvíku Svobodovi k čerstvému zvolení prezidentem.
Kdo byl maršál KoněvIvan Stěpanovič Koněv (1897–1973) byl sovětský vojevůdce, který se podílel na klíčových vítězstvích druhé světové války.
|
Jeho návštěva Prahy měla ještě jiný účel – kryla tajnou inspekci sovětské vojenské rozvědky, která prováděla průzkum pro invazi okupačních armád o tři měsíce později. „Koněv o tom věděl. Tehdy nebyl žádný penzista, byl členem ústředního výboru strany a generálním inspektorem armády,“ potvrzuje historik Jan Adamec.
Podle VHÚ současné desky odpovídají době vzniku pomníku z roku 1980. „Jde o doklad devótnosti vůči tehdejší okupační mocnosti. V nápisech je zcela potlačen popis reálného průběhu událostí,“ uvádí posudek. Ten doporučuje současné desky přesto neodstraňovat a staví se za plán radnice doplnit je novým textem uvedeným v češtině, angličtině a ruštině.
Posudek upozorňuje i na nepřesnost v původních nápisech na pomníku. Tam se uvádí, že Koněv jako velitel vojsk 1. ukrajinského frontu zachránil 9. května 1945 Prahu před zničením. To je podle posudku VHÚ závažná nepřesnost. Německá armáda v Praze kapitulovala už 8 .května. „Praha se svých Němců dokázala zbavit sama a sovětští tankisté přijeli 9. května 1945 do města již svobodného,“ říká posudek, který zároveň připomíná zásluhy bojovníků Pražského povstání a vlasovců.
Vzkaz Rusům: Nechte to na nás
Pomník patří Praze 6. O umístění nových cedulí rozhodlo už loni v listopadu její zastupitelstvo. Návrh koalice TOP 09, STAN, ANO a lidovců tehdy podpořila i ODS a Zelení.
Aktivně proti hlasovali pouze komunisté. Proti současnému záměru radnice se už koncem loňského roku ohradila pětice velvyslanců z Ruska, Běloruska, Ázerbájdžánu, Arménie a Kazachstánu v otevřeném dopise adresovaném ministru zahraničí Martinu Stropnickému (ANO).
„Natolik zásadní otázky státní politiky nemůžou být ponechány orgánům místní samosprávy. Počítáme s porozuměním a podporou v otázce zachování pomníku I. S. Koněva v původní podobě,“ tvrdili diplomaté. Jejich požadavky Stropnický následně odmítl s tím, že jeho resort nemůže zasahovat do záležitostí městské části.
Text informační tabule„Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky se zúčastnily závěrečného útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy, a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V létě 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“ |
