Na začátku října provedly týmy vedené Pomahačem transplantaci rukou čtyřicetiletému Američanovi Willu Lautzenheiserovi, který před lety přišel o ruce i nohy kvůli infekci.
„Končetiny jsou prokrvené a zůstanou mu, doufejme, na hodně dlouhou dobu. My nyní čekáme na postupné dorůstání nervů. Vlastní funkce končetin se tedy začne navracet za tři až šest měsíců. Musíme počkat, až pořádně začne hýbat prsty a zápěstím,“ řekl iDNES.cz Pomahač.
Pacient byl už několik týdnů po operaci propuštěn z nemocnice a dochází na rehabilitační léčbu. Ta je dlouhodobá. Než začne ruce plnohodnotně využívat, musí on i lékaři čekat jeden až dva roky, protože nervy musí prorůst poměrně dlouhou vzdálenost.
K amputaci došlo u jedné ruky nad loktem, u druhé těsně pod loktem. „To znamená, že pravděpodobně nebude hýbat s jednotlivými prsty, ale měl by získat schopnost úchopu, otevření a zavření ruky, otočení zápěstí, manipulovat s věcmi a mít citlivost, což je asi největší rozdíl oproti některým velice funkčním protézám,“ dodal chirurg, který celkem se svým týmem už sedmkrát transplantoval obličej a třikrát obě horní končetiny.
To, že tělo ruce od dárce přijme, není samozřejmé. U první pacientky, které Pomahač transplantoval i obličej, museli lékaři ruce po čase odoperovat. Každá transplantace pak sebou nese doživotní potlačování imunity, takzvanou imunosupresi. Jenže ta vede k větší náchylnosti na viry a bakterie.
Čekání na vhodného pacienta
Pomahač celosvětově proslul úplnými transplantacemi obličeje, které provádí v Brigham and Women’s hospital v Bostonu, kde pracuje od roku 1996. „Transplantace obličeje jsou pro mě normální výkon, byť pro vás může být v rovině až surrealistické. Je to jen o získání znalostí, jejich rozvoji, aplikaci a nalézání nových operačních postupů,“ řekl iDNES.cz Pomahač.
Podle něj jsou transplantované tkáně plně funkční včetně víček či rtů. „Jde o to, abychom pacientovi vrátili tvář, ale nevytvořili masku,“ uvedl chirurg. Podle něj je proto bezpodmínečné, aby pacienti mohli „novým“ obličejem hýbat a aby jeho povrch byl citlivý. „Řada pacientů mi řekla, že citlivost kůže je stejná jako před úrazem.
A právě citlivost je vynikající v tom, že se navrátí a neustále zlepšuje. Není tam žádný časový limit, jako je tomu u motorických funkcí. Například svaly se začnou zmenšovat, atrofovat, zhruba za šest měsíců nedostatečné či žádné aktivity,“ popsal Pomahač. Právě „vdechnutí života“ do nové tváře je to, co z českého chirurga činí světový fenomén.
Pomahač už dříve řekl, že ve složitých operacích je budoucí metou transplantace nohou. Podle něj je z hlediska medicínského nyní vše připraveno, musí se ovšem najít vhodný pacient. „Už jsme měli asi 60 nebo 70 lidí, kteří se o to zajímali, takže je to jen otázka času,“ uvedl lékař.
Náročné transplantace, které trvají 15 a více hodin (jen operace stojí v přepočtu více než 1,3 milionu korun), jsou ale pro Pomahače výjimečné. Věnuje se především výzkumu a vede také popáleninové centrum. Jeho práce tedy spočívá zejména v rekonstrukcích tkání hlavy nebo krku po úrazech či onemocněních. Zabývá se ale i estetickou chirurgií.
Týden v Česku
Do Česka Pomahač se svoji manželkou, lékařkou Hanou Augustinovou přicestoval v úterý. Do USA se vrací 16. prosince. „Strašně rád vždycky přijedu, i když každý rok to nevyjde, protože je to vzhledem k mému programu stále více složitější,“ řekl lékař.
Pomahač s přednostou Janem Měšťákem (10. prosince 2014)
V Česku si ve čtvrtek převezme Cenu Neuron za přínos světové vědě, kterou již pátým rokem uděluje Nadační fond Neuron na podporu vědy. V sobotu bude přednášet v Praze na 20. vzdělávacím sympoziu plastické a rekonstrukční chirurgie. Pomahač na sympoziu, které pořádá plastický chirurg Jan Měšťák, bude hovořit o zkušenostech a nejnovějších poznatcích v této oblasti.
Podle něj se lékaři snaží hledat cesty, jak potlačit celoživotní užívání imunosupresiv (léků omezujících činnost imunitního systému). „Chtěli bychom být schopni v podstatě restaurovat lidské tělo, ať už to zahrnuje jakékoliv části, které by mu mohly chybět,“ naznačuje Pomahač posun limitů.
Na zmíněném sympoziu přednášel i před třemi lety. Tehdy se konal v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (více čtěte zde). Loni Pomahač navštívil Wichterlovo gymnázium v Ostravě-Porubě, kde v roce 1989 maturoval (více čtěte zde).
Pomahač je velmi oblíbený. A to nejen kvůli svým profesním kvalitám. Navzdory úspěchu totiž podle přátel a kolegů zůstal velmi skromný a nelze jej vidět jinak než s úsměvem na tváři. „Podívejte se na jeho výraz obličeje. Nikdy jsem nepotkal Bohdana, ani Hanku, aby se tvářili jinak. Oni jsou v tomto úžasní. Je to mysl a duše, které odpovídají stavu těla a v tom je Bohdanova síla,“ upozorňoval novináře na středeční tiskové konferenci Měšťák.
