„Jezdíme sem nakupovat z Liberce jednou za měsíc. Nedávno se nám ještě ke všemu rozbilo auto. Naštěstí máme mladýho (vnuka – pozn. red.), který nás sem vozí. Začali jsme kolem Vánoc,“ popsal senior Zdeněk, který v pátek odpoledne zamířil nakupovat do supermarketu Lidl kousek od hranic společně s manželkou.
„My jsme důchodci, takže těch peněz není tolik. Draho pro nás bylo už předtím po covidu, ale teď to začalo být skutečně neúnosné,“ svěřil se.
To, co v Polsku nakoupili, by v Česku stálo ke třem tisícům korun, zatímco v Polsku za nákup dali zhruba 295 zlotých, což je přibližně 1 500 korun. „Měsíčně tak ušetříme i polovinu toho, co dáváme za jídlo,“ dodal pan Zdeněk.
Bez nákupů v levnějším Polsku by tak seniorský pár jen těžko vyšel. Zdeněk dle svých slov doufá, že se vláda bude tématu věnovat. To, že mu na poslední chvíli sníží valorizaci důchodů, ho samozřejmě nepotěšilo. „Je to hrozné, co ta vláda dělá,“ stěžoval si.
Jezdíte za nákupy do zahraničí?
Na nákup i s příbuznými kombíkem
Nakupovat do Polska přijela také pětičlenná posádka bílého kombíku. Nákupů mají tolik, že jej sotva zvládnou naskládat do kufru, který je plný narvaných tašek. Jsou proto ve velmi dobré náladě. „Jsme tu vesměs celá rodina. Já, sestra a její přítel, jeho mamka. A brácha,“ popisuje usměvavý Jan.
„Nakoupili jsme mnohem levněji. Jsme z Liberce. Určitě se to tady víc vyplatí,“ krčí rameny další. Ceny potravin jsou podle něj katastrofální. „Ceny nahoru, platy nerostou,“ konstatuje rezignovaně.
Do Polska jezdí jednou za měsíc. Za hranicemi jsou na nákupu však teprve podruhé. „Něco je i z Kauflandu,“ dodává jedna z pasažérek. „A nás jste, doufám, nefotili, že ne?“ směje se.
Celá rodina za chvíli odjíždí z parkoviště. Na nákupu dohromady ušetřili až několik tisícovek. Říkají, že pokud vláda s cenami něco neudělá, budou jezdit na velké nákupy už jenom sem.
Jsme tu poprvé, ale rozhodně ne naposled
Další nakupující rodina zase žije v Kamenickém Šenově, což je zhruba padesát kilometrů. Cesta jim zabere minimálně hodinu tam a hodinu zpět. V autě má pan Honza s partnerkou také kočárek. Množství věcí, které pořídíli za méně peněz, je evidentně překvapilo, protože na kočárek jinak složený v kufru téměř ani nezbývá místo.
„Jsme tu poprvé, protože jsme to chtěli zkusit. A jsme až překvapení, o kolik je to tu levnější,“ přiznává Honza a z košíku vytahuje a přendává do kufru čtyřistagramové balení jogurtu pro děti. „Třeba jogurty vycházejí mnohem levněji, i tyhle velké,“ dodává. Kufr mají plný trvanlivých potravin, ale i zeleniny a ovoce.
„Dneska jsme tu udělali nákup asi za pět tisíc. A když u nás uděláme nákup za stejné peníze, nevyžijeme,“ konstatuje sklíčeně. Jak Honza dodává, budou pravděpodobně jezdit častěji.
Předtím i tankovat
„Jsem z Raspenavy, což je kousek za Frýdlantem. Jezdíme sem zhruba jednou za dva týdny,“ popisuje Tomáš, který nakupoval se svým malým synkem. Do Bogatynie to mají zhruba jen dvacet minut autem.
„Vychází to tak o třetinu levněji,“ odhaduje. Dříve jezdil do Polska také tankovat, ale to už se v současné době nevyplatí. „Nafta už vyjde nastejno, v Liberci i o něco méně než tady,“ popisuje.
Tomáš je jeden z mála oslovených, který do Polska jezdil už předtím, než začaly ceny potravin v Česku raketově růst. Odhaduje, že tak patnáct let, protože celý život bydlí poblíž hranic.
„Tady to vždycky bylo levnější než v Čechách. A kvalita srovnatelná,“ říká. Někdy jezdí také do Německa, zvlášť pokud má zakázku v Hrádku nad Nisou. „K nám je to pak nejrychlejší přes Žitavu, tak se tam stavím.“
Polsko co dva týdny, v Česku jen doplnit pečivo
Chléb, koblihy, jogurty, maso, sýry i sladkosti. Tak vypadá košík, který naplnil starší manželský pár. Do Polska jezdí nakupovat zhruba jednou za čtrnáct dní.
„Jezdíme sem tak dva tři měsíce, od doby, co potraviny u nás začaly tak zdražovat,“ popisuje pár, který v pátek odpoledne rovněž přijel do polského supermarketu.
Na nákupu ušetřili podle jejich slov zhruba sedm nebo osm stovek. „Když nám dojdou housky nebo chleba, v Česku nakoupíme. Jinak ale ne,“ zdůrazňuje Miroslava.
Manželé to navíc do Polska mají kousek a zdejší zboží jim přijde kvalitnější. „Když koupíte salám, tak je to opravdu salám,“ shoduje se pár.
V Německu jsou ceny jako u nás
Také poslední oslovená rodina jezdí do Polska jednou za dva týdny. „Další týden dokoupíme něco v Čechách a pak zase jedeme na takhle velký nákup,“ popisuje Petr, který se při vykládání nákupu sklání nad vozíkem.
Za nákup v Polsku platí v průměru čtyři až čtyři a půl tisíce. „Teď jsme si zrovna říkali, že v Česku bychom za tenhle nákup dali tak šest tisíc,“ usmívá se Jana. „Takže tam chodíme kupovat jen drobnosti. Do Německa nejezdíme, i když to tam je to teď srovnatelné s Českem,“ dodávají.