Třiapadesát procent dívek a třiačtyřicet procent chlapců z druhého stupně základních škol se setkalo s užíváním léků. Sedmina z nich pak některý z léků bere pravidelně. Ukázal to průzkum občanského sdružení České zdravotnické fórum, jež sleduje trendy ve zdravotnictví a hodnotí jeho vývoj (více k průzkumu čtěte zde).
Vůbec nejčastějšími léky, které děti berou, jsou ty na potlačení bolesti. K jejich užívání se přiznalo 244 dotázaných, 186 dětí uvedlo, že užívá vitaminy a výživové doplňky. Mezi léky se objevily také ty, které jsou proti alergiím, pomáhají hubnout či překonat úzkostné stavy.
Více než 120 dětí v průzkumu jmenovalo, že bere lék Neurol. Nejčastěji jej jmenovali žáci v Jihomoravském kraji (14,2 procenta), na Vysočině (12?7 procenta) a v Ústeckém kraji (11,9 procenta).
Neurol se používá při stavech úzkosti či panických záchvatech. Lék má tlumivý efekt a podle příbalového letáku na něm může vzniknout závislost.
"Neurol se dřív dával neklidným dětem, ale už se od toho dávno ustoupilo. Měla by to být naprosto výjimečná indikace, aby takový lék braly děti," říká farmakolog Jan Švihovec.
"V dětské psychiatrii není standardním lékem, protože existují bezpečnější medikamenty, které působí už v nižších dávkách. Pokud se k němu děti dostanou, tak to bude nejspíš přes praktické lékaře nebo rodiče," uvedl Jaroslav Matýs.
Pediatr Milan Kudyn odmítá, že by neuroly a léky jako antidepresiva a na zklidnění pocházely z rukou dětských lékařů. "Dětem takové léky nepíšeme, nejprve je totiž odesíláme k psychiatrům a psychologům na vyšetření," popisuje.
Dospívající napodobují rodiče, ty jim pilulku sami dají
Podle Matýse školáci kopírují chování rodičů. Z praxe pak ví, že sami rodiče často řeší stavy svých dětí tím, že jim nabídnou své léky. Někdy celý proces funguje i naopak a rodiče berou léky dětí.
"Průzkum ukázal, že už v takto nízkém věku dochází k tomu, že děti se léčí samy. Nechodí k odborníkovi, ale napodobují chování rodičů," přemítá Matýs. Podle něj právě proto jsou mezi uživatelkami Neurolu především dívky. "Holky mají větší tendenci napodobovat matky. Právě matky ale častěji berou léky na úzkost než otcové," doplnil lékař.
V Česku se u dětských psychiatrů léčí zhruba 21 tisíc dětí. Většina z nich kvůli hyperaktivitě, zhruba pětina kvůli úzkostem a depresím.
Matýs si všímá toho, že mezi léky se neobjevily ty, jež na úzkosti většinou předepisují dětští psychiatři. "Těší mě, že průzkum neprokázal zneužívání a nadužívání farmak od psychiatrů," podotkl.
Průzkum Českého zdravotnického fóra nebyl zaměřen jen na užívání léků mezi školáky. Zjišťoval i to, jak se děti stravují, jaký mají pitný režim a jak tráví volný čas. Tazatelé se mimo jiné ptali na to, jak to děti mají s dietami, zda pijí energetické nápoje a jak moc jsou aktivní na sociálních internetových sítích.
Tříměsíční průzkumu mezi třemi tisíci žáky
Zjišťování mezi školáky probíhalo od prosince loňského roku do letošního února, se zapojilo 3 398 školáků zhruba z 200 škol ve všech krajích Česka. České zdravotnické fórum si vybralo ty, jejichž ředitelé souhlasili s rozdáním dotazníků ve třídách.
"Míra užívání léků je poměrně vysoká," uvedl výkonný ředitel sdružení Michael Vích. To, že dospívající dokázali vyjmenovat i léky, které se mnohdy ne zcela běžně užívají nebo nejsou určeny dětem, podle něj dokazuje, že si v odpovědích nevymýšleli a léky znají z pravidelného užívání.
"Našli jsme abnormalitu, kterou ale nemůžeme generalizovat. Je potřeba brát ji jako určité varování, jež musí analyzovat psychiatři a pediatři," domnívá se Jiří Vlček, profesor Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a člen správní rady Českého zdravotnického fóra.
