Dvěma nejsilnějšími kandidáty jsou nyní podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy generál Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš, který svou kandidaturu navzdory spekulacím zatím nepotvrdil. Jak ale dodává, na závěry je ještě brzy.
„Může se stát, že kandidáti, kteří jsou nyní na základě průzkumů favority, z čela spadnou. Je těžké odhadnout, jak změní boj o post prezidenta válka na Ukrajině,“ míní. Především u kandidátů z jiného než politického prostředí, mezi které Pavel patří, se podle něj uvidí až po začátku ostřejší fáze kampaně spojené s účastí v televizních debatách, vystupováním na mítincích a s kontaktní kampaní.
Kandidáti na Hrad |
„Dokud tito lidé skutečně výrazně nevstoupí do politiky, není vůbec jisté, zda mohou být úspěšní nebo ne. Schopnost oslovit voliče a komunikovat s ním je pro úspěch v politice zcela klíčová,“ vysvětlil.
I ostatní dotazovaní politologové souhlasí, že zmínění kandidáti patří nadále mezi nejsilnější favority. Podle Jana Kubáčka by nyní jejich konkurenti měli rozjet kontaktní kampaň, aby zaujali voliče. „Čím později začnou, tím více nahrají Petru Pavlovi, případně Andreji Babišovi. V létě budou těžko něco dohánět, protože lidé si budou chtít od politiky odpočinout. A v září již bude horká fáze kampaně,“ popsal.
Obdobně jako Mlejnek nicméně dodal, že nyní mají nejsilnější pozici, rozhodně však ještě nemají vyhráno. „Kdyby se objevil někdo, kdo mluví zajímavě, je lidem sympatický, budou ho vnímat jako solidního a zkušeného kandidáta, takový člověk kartami může zamíchat,“ poznamenal.
Březina si boj o Hrad zaplatí ze svého, chce bojovat s byrokratickou hydrou |
Část kandidátů zkouší „půdu“
Kandidaturu již nyní oficiálně oznámilo přes deset lidí, další svůj zájem o prezidentský post vyjádřili v minulosti nebo se o nich spekuluje jako o pravděpodobných kandidátech. Podle Mlejnka mohou prezidentské volby v příštím roce přitáhnout více kandidátů než ve volbách minulých. „Je to dáno tím, že stávající prezident neobhajuje svůj mandát. Když to tak je, má prezident výhodu. Současná situace proto může povzbudit více lidí k tomu, aby se pokusili ‚prorazit‘,“ vysvětlil.
Řada lidí ale podle něj zatím jen zkouší, jak na ně bude reagovat veřejnost. Pokud dobře, kandidovat zkusí, pokud špatně, stáhnou se. Kdyby bylo kandidátů hodně, může to podle něj vést k situaci, kdy do druhého kola postoupí lidé jen s malým podílem hlasů. „Kandidáti se mezi sebou ‚pobijí‘ o hlasy a nějaká dvojice pak postoupí svým způsobem náhodou, protože bude mít někdo o půl procenta více než někdo jiný,“ uvedl politolog. Pak může nastat situace, kdy většina občanů bude volit „menší zlo“.
Kubáček v této souvislosti poznamenal, že velké množství kandidátů je možná dáno i tím, že část z nich nechce ve skutečnosti zvítězit, ale pouze se zúčastnit a zpropagovat sám sebe. „Mám dojem, že řada kandidátů volbu začíná vnímat jako marketingovou záležitost, protože v momentě, kdy jste kandidátem, máte zaručenou přítomnost v debatách, mediální prostor,“ dodal s tím, že se právě tento aspekt týká například podnikatelských kandidátů.
„Zejména to jde vidět u pana Janečka, ten chtěl ale spíše podpořit své ego,“ poznamenal politolog Lukáš Valeš. „Část si plete prezidentskou volbu s Matějskou poutí,“ dodal.
Odvážná myšlenka. Politologové Karlovi Janečkovi nedávají moc šancí |
Právě proto by se podle Valeše mělo Česko vrátit k nepřímé volbě. V přímé se totiž kandidátem může stát kdokoliv. „Podle toho to pak vypadá,“ dodal. „Překvapuje mě, že nyní není součástí debaty jednak to, jaký typ prezidenta chceme, ale také úvaha, zda se nevrátit k nepřímé volbě a nesvěřit tu roli zase Parlamentu nebo nějakému volebnímu shromáždění, třeba rozšířenému o zástupce univerzit, krajů, obcí. Když se nyní může přihlásit každý, stává se z toho karneval,“ popsal.
Zda se o prezidentský post některý z kandidátů uchází jen proto, aby „sebral“ hlasy někomu jinému, nyní podle Mlejnka nelze říct. Lze ale očekávat, že se někdo takový objeví. „Říká se tomu technický kandidát. Motivací vstupu do voleb je taková, aby sloužil jinému ‚hráči‘ jako nástroj na oslabení konkurence,“ vysvětlil.
Takové případy je podle něj těžké dokázat, z české historie ale známe třeba případ technické „nekandidatury“, kdy v roce 2013 nestanovila svého kandidáta KSČM. Vladimír Remek tehdy odmítl. Následný vítěz voleb Miloš Zeman tak mohl těžit z rezervoáru komunistických voličů již v prvním kole. Remek poté získal post ambasadora v Moskvě.
Podle Kubáčka si nicméně škodí nejvíce senátorští kandidáti, tedy Pavel Fischer a Marek Hilšer. „Pokud by chtěli zabodovat a toužili, aby jeden z nich opravdu vyhrál, dohodnou se na spolupráci a na tom, že jeden bude podporovat toho druhého. Povedou kampaň jako dva mušketýři, jeden z nich jako kandidát a druhý jako blízký spolupracovník,“ poznamenal.
Straničtí kandidáti
Otázník visí s ohledem na nadcházející prezidentské volby i nad stranickými kandidáty. Svého zatím ustanovila KSČM, je jím zástupce ultrakonzervativního křídla Josef Skála. Spekuluje se také o tom, že společného kandidáta by mohla mít koalice SPOLU. „Výhoda to být může, a nemusí,“ míní Mlejnek. Kandidát silné strany má podle něj jistotu vysokého množství hlasů v prvním kole, ve druhém kole ale naopak nemusí na voliče působit dostatečně nezávisle.
PŘEHLEDNĚ: Kdo všechno oznámil či zvažuje boj o Hrad |
V této souvislosti se objevily v poslední době zejména dvě jména: europoslanec Alexandr Vondra a ministryně obrany Jana Černochová. Zatímco podle Kubáčka Černochová nyní nemá šanci zejména kvůli jejím posledním vyjádřením ohledně americké základny, Vondra má šance větší, ale musel by přijít s tématy, které by nebyly jen pro ODS.
„Obě jména jsou příliš výrazná a jednostranná,“ popsal Valeš. „Vondra je sice dlouhodobý matador, ale je to člověk, který je přijatelný jen pro část ODS. Pro středové a levicové voliče je vyloučené, aby jej volili,“ popsal odborník.
Kandidátem strany by mohl být i sám premiér Petr Fiala, podle Kubáčka si ale pravděpodobně vyhodnotí, že zůstat ve funkci je lepší. Podle Valeše by však i on sháněl velmi těžce širší podporu.
Prezidentské volby se budou konat v roce 2023 před 8. březnem, kdy uplyne druhé funkční období úřadujícího prezidenta republiky Miloše Zemana. Termín volby vyhlásí předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím začátkem. Oficiální kandidaturu již oznámili třeba senátoři Pavel Fisher a Marek Hilšer, armádní generál Petr Pavel nebo miliardář Karel Janeček.
