V posledních předvolebních průzkumech nejvýrazněji posílila Danuše Nerudová. Čím si to vysvětlujete?
Je těžké si to jednoznačně vysvětlit. Běžně bývá souvislost mezi tím, že je jeden z favoritů poškozený a proto vylétnou preference ostatních. Ale to se nyní nestalo. Nesledujeme výrazný moment, kdy by se třeba Andreji Babišovi něco přihodilo a důsledkem toho by posílili oponenti.
Úspěch Nerudové může být dán velkou mediální pozorností. V posledních dnech už se ví, kdo byl ministerstvem vnitra potvrzený jako kandidát. Nedá se spoléhat, že všichni respondenti před časem znali, kdo ona nebo generál Pavel jsou. Ale po současném mediálním „humbuku“ ohledně registrací už je známost jejich jmen výrazně větší, proto stoupají.
Může hrát roli, že řada lidí Nerudovou začala podporovat až ve chvíli, kdy se jí začalo v průzkumech dařit?
Pořád si nedokážu fenomén Danuše Nerudové úplně vysvětlit. Přijde mi, že je pořád stejná, styl kampaně je pořád stejný a nevidím, že by řekla nebo udělala něco, co by ji k vysokým číslům v průzkumech vyneslo.
Zmiňuje se, že se jí daří komunikace přes sociální sítě.
Určitě můžeme ocenit její marketing. O tom, že ho má dobrý Andrej Babiš, se dlouhodobě mluví, ale je vidět, že i ostatní na tom dost pracují. Zároveň bych ale vliv marketingu nepřeceňoval, skok Danuše Nerudové přičítám především mediální smršti posledních dnů.
Novinkou prezidentské kampaně je TikTok. Mezi mladými trenduje Nerudová i Babiš |
Pomáhá Nerudové, že v ní mnozí vidí slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, nebo je naopak žena na Hradě stále pro mnoho lidí nepřijatelná?
Uvidíme, zda v následujících týdnech bude hrát na ženskou kartu, nebo jí naopak tým bude radit, ať to nedělá. Není to totiž sázka na jistotu. Například v amerických prezidentských volbách Hillary Clintonová hrála na ženskou notu, ale ve výsledku byla pro spoustu žen nepřijatelná a volily daleko maskulinnějšího Donalda Trumpa.
Naše společnost je v těchto otázkách zemitější. Česká politika zatím ženám na nejvyšších pozicích moc nepřeje a když už se tam dostane, nemá to jednoduché.
Co nakonec ve volbách rozhodne?
V předchozích prezidentských volbách rozhodovaly debaty. Miloš Zeman byl zdatný rétor a dokázal si získat veřejné mínění, stejně tak Andrej Babiš bude v debatách silný.
Bude zajímavé sledovat, jak si povedou „nepolitici“, jako jsou Danuše Nerudová nebo Petr Pavel. Už samozřejmě rozhovory dávali, ale stejně za ně mluví zatím hlavně marketing, nebyli v přímé konfrontaci před televizními kamerami. Nechci debaty přeceňovat, ale myslím, že budou hrát velkou roli.
Jak zatím vidíte rozložení voličů mezi jednotlivé kandidáty?
Koalice si nebyla schopná vygenerovat jednoho kandidáta a tak podpořila tři, kromě Danuše Nerudové ještě Petra Pavla a Pavla Fischera. Tato trojice bude oslovovat lidi zaměřené od středu doprava.
Naopak Andrej Babiš se bude spoléhat na voliče hnutí ANO, spíše starší, levicově zaměřené. Ostatně i jeho oznámení kandidatury bylo spojeno s tím, že jel k Miloši Zemanovi, takže bude mířit na stejné voliče, jako měl on. Úplně tam ale nevidím potenciál růstu. Voliči Miloše Zemana jsou podobnou skupinou jako voliči hnutí ANO.
První kolo prezidentských voleb by nyní vyhrál Babiš, Pavel by byl těsně druhý |
Babiš oznámil, že až do konce roku nebude do debat chodit. Jde o strategii?
Je to čirá strategie. Stejně jako to, že dlouho neřekl, zda se bude volby účastnit. Pro protikandidáty je těžké strefovat se do někoho, kdo nevstoupil do pomyslného ringu a zatím stojí před ním.
Druhá věc je otázka financování kampaně, kde si Babiš pomohl tím, že na podzim prováděl aktivity, které nesly rysy prezidentské kampaně, ale mohl říct, že jde o kampaň před komunálními a senátními volbami.
Na rozdíl od Pavla a Babiše nemá Nerudová komunistickou minulost. Je to pro její voliče důležité?
Toto téma se bude dál vytahovat. Otázkou je, jestli se to ale ukáže i ve volebních výsledcích. Například voliči Babiše věděli, že působil v KSČ a nevadilo jim to.
Čeští voliči jsou velmi tolerantní. Počátkem 90. let tady panoval velký zájem o společnost, účast ve volbách byla vysoká, ale pak přišly první korupční kauzy a zájem opadl. Když se dnes řekne „politik“, už se vnímá tak, že může nést i negativa.
Nemyslím si proto, že by členství v KSČ hrálo u voličů takovou roli. Navíc ještě stále nezačala horká fáze kampaně. Novináři se budou zajímat o minulost méně známých kandidátů, určitě se něco objeví a uvidíme, jak se s tím oni vypořádají.
Petr Pavel hodně využívá tématu obrany a bezpečnosti. Vystačí si s ním až do voleb?
Pro generála a jeho tým je téma bezpečnosti určitě důležité, ale do voleb si s ním nevystačí. Navíc myslím, že si téma obrany zvládne přisvojit i Babiš. Může generálovi v debatě říct, že on byl předsedou vlády, zastával exekutivní funkci a také rozumí bezpečnostním otázkám.
Je pravděpodobné, že se Nerudové a Pavlovi podaří vyřadit Babiše a ve druhém kole se spolu utkají?
Nechci predikovat. Obecně platí, že druhé kolo volby většinou přeje umírněnějším kandidátům, kteří nejsou kontroverzní. Vídáme to třeba v druhých kolech senátních voleb. Tato poučka ale nefunguje v případě českých prezidentských voleb.
Když se podíváme na ty minulé, byl kontroverznější Miloš Zeman, který vyhrál jak nad Jiřím Drahošem, tak na Karlem Schwarzenbergem, kteří platili naopak za mírnější.
Pavlovi i Nerudové se sice daří, na průzkumy se ale musí dávat pozor, zapomíná se, že data bývají k dispozici veřejnosti až třeba dva týdny po jejich sbírání, zvlášť u těch fyzicky sbíraných. Nikdy vám nepoví o náladě ve společnosti, která panuje právě teď.
Volební účast u posledních prezidentských voleb byla přes 60 procent. Jak si vysvětlujete, že Čechy tak zajímá?
Je to zajímavé, protože tady nemáme prezidentský systém, prezident má spíš reprezentativní než politickou úlohu. Přesto je ze strany voličů obrovský zájem.
Například o krajské volby tak vysoký zájem není, přitom kraje ovlivňují životy lidí více, zřizují střední školy, staví silnice. Volba je personalizovaná. Je to souboj mezi jednotlivci, který je lépe zaznamenatelný než volba mezi stranami, které jsou abstraktnější.
