Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJan Bureš tvrdí, že selhala i média, která pomáhala mezi lidmi vytvářet strach a z lidí s opačným názorem udělala hlupáky. „Pácháme tu dobrovolně sebevraždu.“
„Zejména ta nejvlivnější média, tedy veřejnoprávní, zvala do diskusí mnohem častěji pouze jednu názorovou skupinu,“ říká Bureš. „Tato skupina podporovala tvrdá opatření, a to často i nevybíravými argumenty, výhrůžkami a výzvami: zůstaňte doma, bojte se, je to nebezpečné, když se nenaočkujete, tak umřete,“ uvedl.
Umlčet oponenty
„A vůbec nebyl zpočátku dáván hlas lidem, jejichž názor se z dlouhodobého hlediska možná ukáže jako pravdivý. Tedy těm, kteří od začátku kritizovali opatření, nebo je považovali za přehnaná,“ míní politolog.
A když média začala zvát i druhou stranu, prý manipulovala s tím, co říká. „Například sestříhají rozhovor tak, že z toho daný odborník vyjde s prominutím jako hlupák nebo jako lehkovážný člověk, který podceňuje riziko. Často se vás rovnou zeptají, jestli jste nebyli na demonstracích proti vládním opatřením s Danielem Landou. Jako by neexistovalo právo chodit na jakékoliv demonstrace,“ míní.
„Řada opatření, která byla v průběhu minulých dvou let přijímána, se dotýkala zcela intimních otázek lidského života,“ pokračuje expert. „Třeba, že musíte nosit roušku, že vás nepřímo nutí k očkování, které má sice nějaký efekt, ale zároveň je zpochybňováno jako experimentální a vakcína zatím není definitivně schválena.“
„Většina států světa radikálně zasáhla do intimity lidí. A to je něco, co jsme tady hodně dlouho nezažili. Dokonce ani v poslední fázi komunistického režimu a to nepochybně přispělo k dalšímu štěpení veřejnosti a ke zvětšení konfliktu uvnitř společnosti,“ myslí si prorektor Metropolitní univerzity.
Pokles důvěry v média i stát
Podle Bureše byla opatření během pandemie nepřiměřeně přísná. Dopadla velmi těžce na ekonomiku, lidskou psychiku, na vzdělávací systém, kulturu, sport i na zdraví lidí. Přibylo velké množství obézních dětí, zanedbala se prevence.
Politolog připouští, že druhá část společnosti může být přesvědčena o tom, že covid-19 skutečně představoval velmi vážné nebezpečí. „Ale pokud se chceme dostat k nějakému řešení, budeme potřebovat celou řadu odborných analýz, jaké dopady na nás vládní opatření skutečně měla. Musíme se z toho poučit,“ dodává.
A poučit se podle něj musejí také média, která už opakovaně selhala v minulosti. Politolog uvedl několik příkladů jejich pochybení. Zmínil například televizi CNN v roce 2001, která začala po útoku na Světové obchodní centrum v kraulu vysílat slogan: Amerika je ve válce. Tomu se následně přizpůsobili i politici a administrativa prezidenta George W. Bushe.
BBC pak později veřejně podpořila britského premiéra Tonyho Blaira v jeho snaze podpořit americkou invazi do Iráku na základě nepravdivého tvrzení, že v této zemi byly nalezeny zbraně hromadného ničení.
Během pandemie se podle Bureše v ČR zejména zpočátku veřejnoprávní média přidala na stranu těch, kteří děsili veřejnost a vyvolávali mezi lidmi strach. „A to přesto, že už v březnu 2020 někteří odborníci vydávali první prohlášení, ve kterých říkali, že ta reakce vlád i médií je velmi přehnaná, že je neadekvátní hrozbě této nemoci.“
Prorektor Metropolitní univerzity si myslí, že důsledkem tohoto stavu je výrazný pokles důvěry občanů v média a hlavně ve stát. „Lidé přestali věřit tomu, že státy mají schopnost řešit věci racionálně. Že vláda nemá schopnost odůvodnit svá rozhodnutí. Vždyť se podívejte na to, kolik opatření ministerstva zdravotnictví byla zrušena soudem,“ uvedl.
Rozvrat autority státu
„Riskujeme tu naprostý rozvrat autority státu, který je způsoben tím, že občané si zkrátka řeknou, že opatření jsou jen cárem papíru a většina těch opatření je nesmyslná,“ varuje. „Takže je nebudou dodržovat. A dokonce se obávám, že si velká část občanů řekla, že tohle je vlastně jediná cesta, jak začít žít normálně. Že nebudou čekat až někdo opatření zruší, ale že si je zruší sami tím, že nebudou opatření respektovat.“
Problémem je podle něj i to, že ve veřejném prostoru jsou odpůrci restrikcí nálepkováni jako extrémisté. „V tomto kontextu pojem extremismus podle mě úplně ztrácí svůj původní význam. Našli byste mnoho lidí, kteří za extremisty považují spíše některé zdravotnické funkcionáře, jako je prezident České lékařské komory, který by neustále utahoval šrouby a udržoval lockdowny,“ vysvětlil.
Politologovi se rozhodně nelíbí, když se na demonstracích používá šibenice. „Když přinesete na demonstraci šibenici, která je symbolem vraždy, trestu smrti, zabití člověka, tak je to určitě vyjádření velmi radikálního názoru. Na druhé straně, jak zní jedno přísloví, jedna facka ještě není fašismus. Dovozovat z toho okamžitě, že každý, kdo přinese na demonstraci šibenici, je extremista, který je schopen násilí reálně uskutečnit, to je, myslím, přehnané.“
Společnost dobrovolně páchá sebevraždu
„Lidské dějiny se prostě neodehrávají podle učebnic ústavního práva nebo politologie, jak bychom si často přáli,“ míní politolog. „Odehrávají se naopak podle učebnic dějepisu. Symboly šibenice jsme viděli při velkých změnách, ve středověku, ve francouzské revoluci, v devatenáctém století, při řadě dalších revolucí. To není vůbec nic nového.“
„Pokud jde o pandemickou krizi, já myslím, že tady společnost opravdu masivně a dobrovolně páchá sebevraždu, která není nutná od chvíle, kdy jsou tady vakcíny. V tu chvíli podle mě pandemie skončila,“ míní.
