Předsednictvo ČSSD. Zleva Netolický, Hamáček, Onderka, Foldyna. | foto: Michal Šula, MAFRA

Politolog: ČSSD si neměla brát zahraničí. Petříčkovi tleskají ti, co jej nevolí

  • 96
Měsíce se sociální demokraté dohadovali o tom, kdo povede ministerstvo zahraničí. Podle politologa Josefa Mlejnka je to pro ně nevhodný rezort, protože voliče ČSSD nezajímá. Vycházející hvězdy strany, ministři Jana Maláčová a Tomáš Petříček, podle něj zapadají spíše k Pirátům. Návrat starších politiků by však podle něj preferencím nepomohl, stejně jako TOP 09 Kalousek v čele.

Hned v prvním čtvrtletí letošního roku má několik stran své sjezdy, mezi nimi i ČSSD, KDU-ČSL a STAN, tedy uskupení, kterým hrozí, že by o dalších parlamentních volbách mohla opustit Poslaneckou sněmovnu. Podobně je na tom i TOP 09, která by měla mít sjezd na podzim. Na něm by se mohlo  odrazit, jak si strana povede ve volbách do Evropského parlamentu, které jsou v květnu.

Získat post europoslance se pravděpodobně pokusí řada nových uskupení. Mezi nimi by mohlo být i nové hnutí List Jaromíra Soukupa, které nese v názvu jméno svého lídra, ředitele televize Barrandov. Jaké jsou jeho šance na úspěch v květnových volbách a zda jsou pravostředé strany odsouzeny živořit na hranici volitelnosti, zhodnotil v rozhovoru pro iDNES.cz politolog Josef Mlejnek.

Politolog Josef Mlejnek

Bude se česká politická scéna ještě více tříštit, když do evropských voleb půjde asi každý na svou vlastní pěst?
Těžko odhadnout. U voleb do Evropského parlamentu je větší ochota experimentovat, rozjet politický projekt. Na rozdíl od sněmovních voleb stačí poskládat jednu kandidátku, která platí pro celou Českou republiku. Dá se očekávat start různých uskupení, které budou chtít zkusit štěstí.

K evropským volbám nechodí moc lidí, tudíž pro úspěšné zvolení není třeba tolik hlasů. Roste díky tomu naděje pro iniciativy Štětiny či Soukupa, že by se mohli stát europoslanci?
Mohou uspět strany s pevným voličským jádrem, a pak spíše formace od středu vpravo. Voliči levicových a pravicově populistických stran k evropským volbám moc nechodí. Záleží však i na tom, jakou povahu budou mít jednotlivé formace. Pokud jde o Štětinu, je to spíše z nouze ctnost. Nemá šanci oslovit jiný elektorát, než jaký má TOP 09 a STAN. A jelikož tyto strany postaví kandidátku, tak třeba voliči topky, kterých není mnoho, budou těžko dávat hlas Štětinovi.

A jaké jsou šance Jaromíra Soukupa?
Pokud to bude one man show, kdy za sebe na kandidátce postaví kdo ví koho, tak bych mu moc šancí nedával. Jak popisoval své záměry, tak cílí na voliče Tomia Okamury, komunistů a ČSSD. Dere se někam, kde už je docela napěchováno zavedenými politickými subjekty. Šanci na zvolení má spíše v případě, že se spojí s ostatními populistickými nacionalisty. Záleží také na tom, jak velkou bude mít kampaň.

Nemůže však využít toho, že má mnoho pořadů na TV Barrandov? Díky známosti z obrazovek uspěl v prvních volbách do Evropského parlamentu i exředitel Novy Vladimír Železný.

Samozřejmě má výhodu, že vlastní televizi a jeho vystupování se dá považovat za marketing. I tak bych to nepřeceňoval. Nějakou sledovanost ta televize sice má, ale ne každý divák musí volit Soukupa, na což on sází. Co se týče podobnosti s Železným. On byl už tehdy senátorem, navíc Novu sledovalo mnohem více lidí než Barrandov, takže jemu pomohl jeho pořad Volejte řediteli. Soukup je sice na Barrandově pečený, vařený, ale sledovanost je nesrovnatelná.

Volby do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Výsledky budou známy 26. května pozdě večer, protože je nutné počkat se sčítáním na zavření volebních místností v celé EU. České strany si rozdělí 21 křesel. V současnosti mají po čtyřech europoslancích ANO a ČSSD, tři zástupce mají TOP 09, KDU-ČSL a KSČM, dva ODS a po jednom STAN a Svobodní.

V každých parlamentních volbách uspěla nějaká nová strana, pomalu se jich do sněmovny dostává stejně, ne-li více, než těch tradičních s letitou historií. Nastává čas, kdy budou vznikat strany jako krátkodobé projekty na pár volebních období, které pak nahradí nové?
Je to celoevropský trend, že vznikají stále nové strany. Voliči jsou daleko přelétavější než bývali, proto je snazší dělat konkurenci zavedené straně. Navíc se ve velké míře změnila možnost komunikace, využívají se více sociální sítě. Těžko lze však prorokovat, že by v brzké době marketingové politické subjekty úplně smetly ty zavedené. V příštích letech budou vedle sebe nové a tradiční strany koexistovat. Pokud zavedené strany budou schopné komunikovat s lidmi přes sociální sítě, nabízet nové tváře a být pružnější, může se jim podařit přežít. Naopak pak mohou těžit z toho, že už mají voličské jádro.

Parlamentní strany budou mít letos své sjezdy, na nichž si budou volit nové vedení. Jednou z nich je i ČSSD. Do jejího vedení by mohli být zvoleni ještě před rokem neznámí politici; současný ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Mohou pozvednout stranu, které ubyli voliči?
Pokud jde o Petříčka a Maláčovou, tak jim ani nic jiného nezbývá. Jsou ve vládě a tudíž je logické, že by měli být ve vedení strany. Pro stranu by bylo nepraktické mít ve vedení čistě stranické místopředsedy a její ministři by byli jen řadovými členy. Pokud jde o pana Petříčka je otázkou, zda je typ, který osloví voliče ČSSD.

Proč by neměl?
Pro sociální demokracii je trochu problém to, že má pod sebou ministerstvo zahraničí. Nejde o klasický rezort pro sociální demokraty. Voliči ČSSD jsou spíše starší lidé, kteří žijí na venkově či v menších městech; kteří pracují spíše manuálně. Zahraniční politika pro ně není přitažlivá. Zajímá spíše městské voliče, kteří však dávají své hlasy středovým, liberálním stranám. Petříček se dočkal potlesku v určité části veřejnosti svými prozápadními postoji i tím, že ho kritizuje Miloš Zeman. Dodává mu to jistou popularitu, jenže mezi lidmi, kteří ČSSD nevolili a volit nebudou. Jde o spíše voliče STAN a TOP 09.

A jaký potenciál má ministryně Maláčová?
Oproti Petříčkovi jde o jiný případ. Ona má z hlediska programového zaměření ČSSD úplně ideální rezort. Práci a sociální věci. Bude však záležet na tom, jak bude schopná prosadit z tohoto postu věci, které budou pozitivní pro voličské skupiny, které by mohly dát hlas sociální demokracii. A jestli to dovede i prodat, že na tom má zásluhu. Když nastoupila do funkce, bylo vidět, že byla státní úřednicí a pořád se za pochodu učí být političkou. Když se jí to podaří, může být přínosem. Zatím není jisté, zda se jí to povede.

Má podle vás stejný problém jako ČSSD v minulém období, kdy si její úspěchy připisoval Andrej Babiš s ANO?
Poslední dobou jsou tématem obědy zdarma pro školáky. Babiš s ANO zaujal postoj, že by to měli mít jen lidé z nižších příjmových skupin, které pobírají přídavky na děti, zatímco ČSSD do toho vstoupilo, že to chce pro všechny. Jde o sociální populismus, který však může přinést straně přízeň. Postoj ČSSD však nebyl úplně nejtaktičtější. Proti němu stojí otázka, proč by měl stát doplácet obědy boháčům. I pro voliče sociální demokracie to může být pádný argument pro návrh ANO, které tak v tomto tématu podle mě vypálilo ČSSD rybník. Celkově lze říci, že Maláčová bude muset prosazovat věci tak, aby si za ně i připsala kredit. Snadno se však může stát, že si voliči řeknou, že vše zařídil Babiš, když je premiér.

O Maláčové a Petříčkovi se mluví jako o vycházejících hvězdách ČSSD. Nemůže jim být u voličů ku škodě jejich určitá mladost?
Obávám se, že věkově by pro ně bylo lepší, kdyby byli u Pirátů. Oni jsou totiž ve straně, která tím, co nabízí, je spíše subjektem pro starší voliče z menších měst. Venkovští voliči nemusí Petříčka s Maláčovou brát kvůli věku, u Petříčka jim ještě může vadit, že na něj nadává prezident Zeman. Mladší voliči jim zase mohou vyčítat, že vládnou s Babišem.

Prospělo by tedy straně více, kdyby se do jejího vedení vrátili lidé jako Michal Hašek, Zdeněk Škromach a jím podobní politici?
Nevím. Možná by nějaké voliče přivedli, ale část, která volila ČSSD kvůli Sobotkovi a pořád se u strany drží kvůli lidem jako Petříček či Maláčová, tak ti zase utečou. Celková bilance tak může být, že strana zůstane na tom samém.

Má však některá ze stran, které se pohybují okolo pětiprocentní hranice nutné ke zvolení do Poslanecké sněmovny, potenciál na lepší výsledek?
Lidovci chtějí sázet na své tradiční voliče, kteří už jim však nemusí na pět procent stačit. Co se týče STAN a TOP 09, tam by bylo lepší, kdyby existovala strana, která by je sloučila. Jejich elektorát by to ocenil. Mezi oběma stranami jsou však osobní animozity. Takže TOP 09 je ve vážné krizi, možná jako politický projekt vyhasíná a není schopná nabrat druhý dech. Ale ještě bych jí nepohřbíval.

Může TOP 09 nabrat ještě na síle, pokud by se do jejího čela vrátil Miroslav Kalousek? Na podzim má strana sjezd a pokud jí nedopadnou dobře volby do evropského parlamentu, může to stát Jiřího Pospíšila předsednický post.
Návrat Kalouska by už straně ale nepomohl.

Je ve špatném postavení i STAN? Je mu souzeno pohybovat se okolo pěti procent, nebo díky regionálnímu založení by mohl atakovat i dvouciferný výsledek?
Pokud budou mít lidi jako Martina Půta v každém regionu, tak mohou mít deset až patnáct procent. Jenže oni zatím mají jenom toho Půtu. Možná ještě přibude Vít Rakušan ve Středočeském kraji, ale i tak je to něco jiného oproti Půtovi, který je tam na severu určitý fenomén.

Nemohou stavět na tom, že jdou zespodu, z komunální politiky?
Ano i ne. Starostové a nezávislí – už ten název odkazuje ke komunální politice, mezi lidmi jsou komunální politici populární. Zároveň však hnutí chybí nějaké ideové vymezení. V celostátní politice si nevystačí s dobrým renomé z komunální politiky a tím, že je schopná nabídnout pár schopných politiků. Pro celostátní politiku jsou nečitelní. Pokud se nevymezí více ideově a programově, tak neudělá více jak pět, možná sedm procent. Pokus o programové vymezení může vést i k rozpadu. Nejsou ve snadné pozici. Pro ně by bylo výhodnější, kdyby na celostátní úrovni fungovali jako strana, která je v nějaké koalici, která je u strany, která se více programově vyprofilovaná. Tak jim to fungovalo s topkou.

Jenže je zrovna spojení s TOP 09 možné, když jste sám zmínil, že jsou tam určité rozepře?
Oni žili dlouhá léta v manželství a teď jsou po rozvodu. Je to stejný problém, jako dávat znovu dohromady rozešlý pár. Obvykle to nedopadne dobře.

Ministr Petříček chce do vedení ČSSD (7. ledna 2019):

7. ledna 2019


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue