Vždy jste byl pokládán za solidní dvojku, trojku, chlapíka v pozadí. Proč jste se chtěl posunout do první linie na post místopředsedy ODS? Není příznačné, že jsou dnes ve straně v nejvyšších funkcích dvojky, trojky?
Je pravda, že jsem v ODS dlouho, od roku 1992. Zažil jsem jak vzestupy, tak pády. Ta zkušenost mi asi v tuto chvíli dala nějakou odvahu stát se nominantem pražského regionu. Je pravda, že jsem nikdy nestál nikde v popředí a byl vždy dvojka, která vymýšlí, tvoří, realizuje. Vzešel jsem z kolektivního sportu, z basketbalu. Přijde mi naprosto přirozené, když někdo dokáže přihrát balón lépe postavenému spoluhráči, jenž dá poté jednoduchý koš. Pro mě je důležitý výsledek týmu.
Třeba v oblasti digitalizace máme s Ivanem Bartošem na některé věci stejný názor, ale v Praze to s Piráty prostě nefunguje.
