Z vyjádření prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se dá odhadovat, že se schyluje i k ústavní krizi. Hrad totiž platnost návrhu zpochybnil, protože obsahuje návrh konkrétního data odvolání, s čímž podle Ovčáčka ústava nepočítá. Úřad vlády neplatnost dokumentu odmítá, stejně se podle mluvčího úřadu vlády Martina Ayrera postupovalo i v minulosti a Zeman tehdy návrhům vyhověl. Potvrzuje to návrh na odvolání ministra školství Marcela Chládka.
Dosud celkem 7 změn ve vládě @SlavekSobotka, 7x s datem, 7x ze strany prezidenta Zemana vyhověno: https://t.co/yvsU1VdS1u
Ovčáček k návrhu na odvolání k 9. květnu řekl, že s ničím podobným ústava nepočítá a premiér podle něj ústavu nezná. „Je to směšný krok, když tam něco takového navrhuje,“ řekl.
Prezident musí odvolat Babiše bez odkladů, shodli se právníci v Rozstřelu |
Později dodal, že se Zeman bude návrhem fakticky zabývat až po návratu z Číny. Z ní přiletí v noci na 18. května, Ovčáček mluví o faktickém vyjádření po 20. květnu. „Je legitimní otázkou, co bude tento papír znamenat, když bude třeba 10. nebo 11. května,“ řekl. Právní analýzu pro tuto záležitost Pražský hrad k dispozici nemá.
Zeman pojede na cesty, politickou krizi bude řešit až po návratu
Podle Ovčáčka si Zeman návrh v pondělí podrobně pročte a poradí se o něm. Žádný výstup jeho mluvčí neočekává. „Není tady ani přílišný časový prostor pro nějaká unáhlená řešení,“ dodal.
Žaloba na prezidenta?Třetina senátorů kritizuje prezidenta Miloše Zemana za znevažování ústavy během nynější vládní krize. V prohlášení sdělili, že jsou připraveni konat. Ze zákona může Senát navrhnout ústavní žalobu na prezidenta. Prohlášení podepsalo 27 senátorů. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi. "Považujeme za nepřijatelné osobní útoky na předsedu vlády jako hlavu vrcholného orgánu výkonné moci a znevažování autority ústavních institucí v přímém televizním přenosu při tzv. předávání demise předsedy vlády," oznámili senátoři v prohlášení. Respekt k úřadu prezidenta je podle nich součástí politické praxe, ale nelze tolerovat případné protiústavní kroky. "Klíčovou pojistkou je mechanismus vyvození ústavní odpovědnosti za hrubé porušení ústavního pořádku. Jako senátoři jsme si vědomi, že naší rolí není pouze přihlížet, ale, bude-li toho třeba, konat," sdělili. Senát může se souhlasem většiny poslanců podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní soud pak může prezidenta zbavit funkce. Zhruba polovina senátorů, kteří prohlášení podepsali, je z KDU-ČSL. Podpisy připojili i senátoři za STAN, ODS, Stranu zelených, TOP 09 nebo ČSSD. |
V pondělí odpoledne prezident odjíždí na návštěvu Libereckého kraje a ve čtvrtek odlétá do Číny, připomněl. Situací se podle něj bude zabývat i během cesty po Číně, kdy bude záležitost konzultovat přímo se členy vlády, kteří ho doprovodí. Letět by s ním mělo minimálně pět ministrů, dodal.
Sobotka očekává, že se Zeman zachová v souladu s ústavou. Poznamenal, že konkrétní datum odvolání obsahovaly i další návrhy na odvolání ministrů, které Sobotka Zemanovi podával v minulosti. Prezident je nezpochybňoval a žádostem vyhověl, dodal Ayrer. Sobotka proto neuvažuje o tom, že by poslal návrh nový.
Podle ústavních právníků, které ČTK oslovila ještě před zpochybněním platnosti návrhu Hradem, nemá prezident možnost nevyhovět návrhu na odvolání některého z ministrů. Šlo by o porušení ústavy. Sobotka by mohl Zemana k rozhodnutí tlačit kompetenční žalobou, případně by Parlament mohl u Ústavního soudu tvrdit, že se prezident dopustil hrubého porušení ústavy.
Prezident musí ministra odvolat, shodují se ústavní právníci
„Podle mého názoru prezident republiky tomu návrhu vyhovět musí, je to podle článku 74 ústavy. Ten stanoví, že prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. Ten článek je úplně jasný,“ řekl ústavní právník Jan Kudrna. V uvedeném článku stojí pouze to, že „prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“.
Kudrna upozornil na to, že výklad je dáván do protikladu k článku 73, podle kterého podávají demisi jednotliví ministři, a kde naopak není určen další postup prezidenta.
Žádat odvolání k určitému dni není podle něj nic neobvyklého. „Současně si myslím, že je tam dostatečný časový prostor, aby prezident mohl tu věc v klidu uvážit a 9. května jednat bez zbytečného odkladu,“ dodal.
Také právník Jan Kysela souhlasí s tím, že prezident musí návrhu vyhovět. „Prezident žádné uvážení nemá, v tomhle pohledu je ústava velmi jednoznačná. Z hlediska merita tam žádná pochybnost není,“ řekl. Debata se může vést jen o tom, jestli na rozhodnutí má prezident hodiny, dny nebo delší časový úsek, míní.
Stanovení lhůty k odvolání považuje Kysela za relativně neobvyklé. „Ale protože mu prezident nemůže nevyhovět, tak je možné takovou lhůtu nastavit,“ řekl. Nedá se však podle něj říct, že by se Zeman dopouštěl protiústavního jednání hned v okamžiku uplynutí lhůty. Musel by ale transparentně vysvětlit, proč k odkladu došlo. „Aby bylo možné posoudit, nakolik je, nebo není zbytečný,“ uvedl.
Pokud by Zeman návrhu nevyhověl, mohl by se Sobotka obrátit na Ústavní soud s kompetenčním sporem, řekl Kysela. Soud by ho podle něj mohl akceptovat, ale rozhodoval by nejrychleji v řádu týdnů. Další alternativou by eventuálně mohlo být rozhodnutí Parlamentu podat na Zemana ústavní žalobu. K té ale ústava vyžaduje hlasy tří pětin přítomných senátorů a do tří měsíců i podporu tří pětin všech poslanců.
V Rozstřelu diskutovali ústavní experti:
5. května 2017 |
