Zatímco nyní o obsazení správní a dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny rozhoduje vláda nebo Sněmovna, do budoucna by to mohla dělat jen vláda. Ale pouze u třetiny obsazení orgánů, které mají za úkol hlídat hospodaření s penězi vybranými na zdravotním pojištění. Další třetinu členů by navrhovaly odbory, poslední pak zaměstnavatelé. Tedy stejně jako je to obvyklé u obchodních společností nebo už nyní u menších zdravotních pojišťoven.
Zdravotní pojišťovnyV Česku je nyní osm zdravotních pojišťoven, dříve jich bylo i 20. Dominantní postavení má VZP, u které je pojištěno 68 procent obyvatel ČR. Nyní se řídí zákonem o VZP, ostatní zdravotní pojišťovny zákonem o oborových pojišťovnách. To se v budoucnu změní a podmínky pro fungování zastřeší jeden zákon. Podívejte se na současné obsazení dozorčí a správní rady VZP. |
Počet členů rad by se také výrazně snížil. Nyní mají tři dozorčí orgány VZP 46 lidí. Do budoucna zůstane jen jedna rada a ta bude mít maximálně devět až patnáct členů.
Pokud by zákon, který původně vznikal už v dílně exministra zdravotnictví Tomáše Julínka, prošel vládnou, parlamentem a podepsal by ho prezident, stát by u VZP rozhodoval maximálně o pěti místech. Na ně by už ale neměli tak jednoduše dosáhnout ti, kteří mají "jen" správnou politickou příslušnost nebo přátele.
"Podmínkou bude odborná způsobilost," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Ten před příchodem na ministerstvo, kde má na starosti agendu související se zdravotním pojištění, vedl středočeskou pobočku VZP, nyní za vládu sedí ve správní radě pojišťovny.
Politikům se proto výrazně zúží pole, na kterém si dosud mohli slušně přivydělat. Měsíčně si teď podle VZP členové dozorčí a správní rady přijdou na 10 až 35 tisíc korun. Záleží například na tom, zda se účastní jednání. Správní rada se letos sešla zatím čtyřikrát, dozorčí rada dvakrát.
O peníze nám nejde, ale kontrola být musí, tvrdí politici
O odměny z dozorčí nebo správní rady by politici mohli přijít už od roku 2013. Ne všichni, kteří nyní v radách sedí, jsou s tím smířeni. "Pokud se změny dotknou všech veřejnoprávních institucí a ty budou mít v dozorových orgánech jen manažery, pak je to v pořádku. Pokud ale nedojde ke změně právní formy, tak politici tam mají co dělat, protože jde o zastoupení státu," řekl iDNES.cz poslanec za ODS, pražský zastupitel a člen správní rady VZP Boris Šťastný. Podle něj návrh zákona o zdravotních pojišťovnách zatím neopustil ministerstvo zdravotnictví, proto ho ještě neviděl.
"Jestliže se jedná o veřejné peníze, je věcí státu, aby měl vliv na to, jakým způsobem s těmi veřejnými prostředky pracuje. Zdravotní pojišťovna není žádný soukromý podnik, kde si někdo může dělat, co chce," míní poslankyně KSČM a členka správní rady VZP Soňa Marková. Dodala, že pro ni není případná ztráta přivýdělku až takovým problémem.
Změny pro pacientyNový zákon o zdravotních pojišťovnách přinese také změny pro jejich klienty. Například změnit zdravotní pojišťovnu už bude složitější. Zatímco dosud to bylo možné jednou ročně ke každému čtvrtletí, od roku 2013 to půjde jen jednou ročně k lednu daného roku. |
Jiní dodávají, že peníze jim sice chybět budou, zákon o zdravotních pojišťovnách však hájí, protože sjednotí podmínky fungování pojišťoven a lépe vymezí, za co jsou odpovědné. "Budu mít měsíčně o 20 tisíc méně a peníze mi budou samozřejmě chybět, ale že bych kvůli tomu blokoval přijetí zákona, o kterém si myslím, že je dobrý, to určitě ne," míní poslanec za TOP 09 a člen správní rady VZP Jan Farský. Podle něj je správní rada o 30 členech méně akceschopná a snížení členů jí prospěje.
Funkce budou dál placené, členové rady ale budou ručit majetkem
Nejde ale jen o změnu principů výběru členů rad a radikální snížení jejich počtu. Pokud zákon začne platit, členové rad všech zdravotních pojišťoven ponesou vůbec poprvé za svá rozhodnutí odpovědnost. Budou ručit vlastním majetkem. V praxi to bude znamenat, že o něj přijdou například v případě, že pojišťovna skončí kvůli jejich rozhodování v likvidaci.
"Odpovědnost s příslušnou mírou odměny na sebe musí být navázány," konstatoval náměstek Nosek s tím, že zatím je předčasné ptát se na to, kolikanásobně plat členům rad zdravotních pojišťoven vzroste. U každé pojišťovny bude částka jiná a bude se odvíjet od toho, kolik může vydat na svůj provoz.
Odměny a systém nominací přes vládu, odbory nebo zaměstnavatele budou podle Noska dostatečnými zárukami, aby i přes hrozbu ručení byl na funkce dostatek kandidátů.
Výše mezd je ale vodou pro mlýny kritiků. Opoziční ČSSD tvrdí, že ve finále se změny prodraží o desítky tisíc korun měsíčně. Navíc úprava podle stínového ministra zdravotnictví a hejtmana Davida Ratha nebude mít žádný výrazný vliv na to, aby se členové rady chovali odpovědněji.
"Je to málo významná úprava, neboť u obchodních společností funguje už mnoho let a žádný efekt nemá," domnívá se Rath. "Návrh zákona znamená odstátnění pojišťoven a to je naprosto nepřijatelné. Je to cesta k privatizaci," dodal Rath.
"Je to průlomová změna. Když se to podaří, pro systém veřejného zdravotního pojištění to bude dobře, protože vznikne trh a tím padne zapikolovaný stav, že pojišťovny jsou jen přerozdělovatelem peněz," míní Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR a ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR.
Podle Gajdáčka je těžké ale jednoznačně říci, že změny v radách pojišťovnám ušetří peníze. "Protože jsou pojišťovny, kde členové správní rady odměny neberou. Odměny stejně jako politici v této radě jsou víceméně problémem jen VZP. Ta proto na změně asi něco ušetří," dodal.
