Třeba poslanci, kteří o změně svým hlasováním rozhodli, mají výplatní den vždy sedmého v měsíci. Náhrady bez odvodů na pojistném jim na účty poprvé odešly ve čtvrtek 7. března. U každého z poslanců byla mzda o několik tisícikorun vyšší.
"Celková srážená záloha na pojistném je nižší o 3 190 až 4 344 korun v závislosti na místě trvalého bydliště," informoval Roman Žamboch, ředitel tiskového odboru kanceláře Sněmovny. Odvody nemusí za poslance nově platit ani zaměstnavatel, tedy právě sněmovní kancelář. Podle Žambocha tak jen za letošní rok ušetří 20 milionů korun.
Politici si přilepšili, přitom chybí miliardyDoba, kdy poslanci sami sobě zvýšili platy, vhodná skutečně není. Odvody na veřejném zdravotním pojistném končí v balíku, který je přerozdělován mezi zdravotní pojišťovny a z něhož se platí zdravotní péče. Jen v tomto systému předloni chybělo pět miliard korun (více o schodku v pojistném čtěte zde). Sociální pojistné zase slouží státu k výplatě dávek či důchodů. Důchodový účet byl přitom loni v největším propadu za posledních osm let, chybělo na něm více než 39 miliard korun (více o bilanci důchodů čtěte zde). Miliardy odvody z politických náhrad zalepit neumí. Díky rozhodnutím poslanců ale v obou balicích budou chybět odhadem desítky milionů korun ročně. Zůstanou politikům a institucím, které fungují jako jejich zaměstnavatelé. |
Redakce iDNES.cz se části poslanců ze všech parlamentních stran zeptala, co na vyšší výplaty říkají a za co peníze navíc utratí. Poslanci se hájí tím, že zaměstnanci v soukromém sektoru také nemusí platit odvody z náhrad a změna v jejich prospěch je tak prý systémová.
Přivítal ji poslanec ODS Jan Bureš, bývalý starosta Ostrova. "Jakou mám výplatu, jsem nikdy nestudoval, ani když jsem byl starosta města. Ale přidání mě samozřejmě potěší, protože koho by víc peněz nepotěšilo," řekl iDNES.cz Bureš. Peníze navíc chce využít stejně jako další náhrady. "Na cestovné, ošacení, fungování kanceláře, pracovní obědy, občerstvení pro návštěvy, které ke mně chodí do kanceláře," vyjmenoval příklady politik.
Změnu kvituje i poslanec TOP 09 Jan Husák. Voliče by podle něj neměla primárně zajímat výše platů, ale to, co politici dělají. On sám se považuje za pilného poslance, protože předkládá řadu novel a zákonů. A protože jde o vysoce odborné věci, chce Husák peníze navíc využít pro placení konzultantů a rádců.
Jeho kolega Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí, má na celou věc opačný pohled. "Na takovou změnu není vhodná doba. Předpokládané dva až tři tisíce rozdílu věnuji skutečně potřebným," uvedl Gazdík, který byl v prosinci jedním z deseti politiků klubu TOP 09, kteří hlasovali proti navýšení platů (jmenovitý přehled toho, jak poslanci o zvýšení svých platů hlasovali, najdete zde).
Opozice nad vyššími platy nejásá, ale změnu umožnila
Zrušení odvodů z náhrad kritizuje i opozice. "Zvyšování platů je proti mému přesvědčení. Pro tuto úpravu jsem nehlasoval. Peníze, které dostanu navíc, pošlu na fond, který pomáhá obětem a pozůstalým domu vybuchlého ve Frenštátu pod Radhoštěm a do budoucna zvýším prostředky, které dávám na podobné účely," uvedl místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek.
Jak přišli politici o část platuNa začátku roku 2011 poslanci řešili opačný problém. Nejprve si odsouhlasili snížení platů o pět procent a zároveň si zdanili náhrady, pak se nad výplatními páskami divili, o jak moc přišli. Oproti roku 2010 jejich výplata byla nižší o 18 až 25 tisíc korun. Ihned proto začali vymýšlet, jak si peníze přidat (více zde). |
Většina poslanců ČSSD, stejně jako KSČM, se v prosinci k hlasování o vyšších platech nepřihlásila. Sice tím pro změnu nehlasovala, ale zároveň tímto krokem opoziční poslanci snížili kvórum. Pro přijetí změny tak stačilo pouhých 48 hlasů, nakonec se jich našlo 69.
Kdyby všichni přítomní (tedy neomluvení) poslanci ČSSD a KSČM hlasovali proti, tak by změna nejspíš neprošla, protože v tu chvíli tyto dvě strany disponovaly celkem 72 hlasy poslanců. Proti hlasovali zejména poslanci VV a někteří nezařazení.
Sociální a zdravotní pojištění nemusí odvádět nejen poslanci, ale také senátoři, ministři, premiér a prezident. To samé platí pro jejich "zaměstnavatele", tedy Senát či Úřad vlády. Druhý jmenovaný díky tomu ročně ušetří zhruba 205 tisíc korun.
"Plat jsem zatím nedostala, takže nevím, kolik změna činí. Koalice jasně deklarovala na začátku volebního období, že platy sníží o pět procent a zdaní náhrady. To se stalo. Postup u ostatních odvodů dohodnutý nebyl," komentovala změnu vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).
Úřad vlády však upozorňuje, že i přes nehrazení pojistného z náhrad nakonec premiérovi, místopředsedům vlády, ministrovi a předsedovi Legislativní rady vlády Petru Mlsnovi více peněz nepřijde.
Kolik berou politiciPlatová základna je až do konce roku 2014 zmrazena na částce 51 731 korun. Z této částky se základní platy politiků a ústavních soudců vypočítávají koeficienty. poslancům koeficientem 1,08 - současný základní plat poslance tedy nyní činí po zaokrouhlení na stokoruny nahoru ministrům koeficientem 2,06 - základní plat mají 106 600 Kč místopředsedům vlády koeficientem 2,49 - základní plat je tedy 128 900 Kč premiérovi koeficientem 2,9 - základní plat je tedy 150 100 Kč prezidentovi 3,6 - jeho základní plat je tedy 186 300 Kč K základnímu platu politici mají ještě příplatky a náhrady. Ty se třeba u poslanců pohybují mezi 29 000 až 39 400 korunami měsíčně. Na co konkrétně mají politici a soudci nárok, čtěte zde v zákoně o jejich platech. |
"Platy těchto členů vlády se vlivem vyšší, solidární daně při příjmu vyšším než 103 tisíc korun nenavýší, ale naopak o několik stokorun sníží," uvedl mluvčí vlády Michal Schuster.
"Už se k tomu nechci vyjadřovat"
Poslanci přišli s nápadem zvýšit politikům platy v prosinci, když narychlo schvalovali podmínky pro odměňování soudců.
Zatímco první pokus o zvýšení platů Sněmovnou neprošel (více o marném pokusu čtěte zde), pozměňovací návrh poslance ODS Jana Čechlovského už ano. Právě Čechlovský kolegům navrhl, aby se z náhrad neodvádělo pojistné.
O kolik se mu tím zvýší plat, Čechlovský ve čtvrtek přesně nevěděl. Na otázku, co tomu říká, jak peníze použije a zda zvyšování považuje za správné, odpovědět nechtěl. "Omlouvám se, nechci se už k této věci vyjadřovat, vše jsem řekl v prosinci," sdělil (prosincový rozhovor s poslancem si přečtěte zde).
Prezident Václav Klaus novelu, která zvyšuje platy soudcům i politikům, podepsal 11. ledna letošního roku, ačkoliv koalice původně chtěla vše stihnout ještě v loňském roce. Právě kvůli lednovému podpisu prezidenta zákon vešel do praxe až v únoru. A protože se výplata bere zpětně, první zvýšené odměňování politici pocítili až na začátku března.
