Návrh má navíc velkou šanci, že jej poslanci schválí. Souhlasí s ním lékárníci i opozice.
"Týkalo by se to všech léků na recept, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Doplatek by byl stejný, ať už si pacient vybere, kterou chce lékárnu," popisuje poslanec Boris Šťastný, který na návrhu zákona pracuje.
Dnes to funguje tak, že zvláště u dražších léků pacienti musí pečlivě vybírat, kam si pro ně půjdou. Doplatky se mohou v případě diabetiků, epileptiků či lidí s psychickou chorobou lišit lékárnu od lékárny o stokoruny až tisíce.
Když MF DNES před časem dělala test v celkem patnácti pražských lékárnách, ukázalo se, že epileptička, která bere léky Keppra, Lamogin a Topamax, by je nejlevněji pořídila s doplatkem 258 korun. V případě nejdražší lékárny z testu by ovšem zaplatila čtrnáctkrát víc – 3 648 korun.
Pevné doplatky, respektive pevné ceny léků, platí ve většině zemí Evropské unie. Návrh ODS by tedy nezaváděl nic výjimečného.
"Proboha, proč už to není dávno?" ptá se expert na lékovou problematiku Josef Suchopár. "Nikomu nepřijde divné, že za cigarety zaplatí stejnou částku, ať už jde do trafiky na roh nebo do luxusního hotelu. Kdežto u léků to neplatí," kroutí hlavou.
Jak se liší doplatkyzyprexa (lék na schizofrenii) modafen (lék na chřipku) Zdroj: test MF DNES |
Návrh by mohla podpořit i opozice. "Patří to mezi věci, které jsme už také zvažovali. A nejsme proti," říká Zdeněk Škromach z ČSSD. "Otázka ovšem je, jak stanovit pevné doplatky, abychom se přitom vyhnuli tlaku farmaceutických firem, které v tu chvíli jistě začnou lobbovat za co nejvyšší doplatky," dodává. I to se však dá podle Šťastného ošetřit nastavením dobrých pravidel.
Proč se vlastně doplatky za léky v jednotlivých lékárnách tolik liší? Je to proto, že se v řadě případů distributor léku či přímo jeho výrobce dohodne s lékárnou na výhodnějších podmínkách, za jakých léčivo dodá. Například lékárně nabídne určitý lék v akci, kdy dodá sedmnáct krabiček za běžnou cenu a tři přihodí zdarma navíc. Lékárna pak může snížit cenu léku. Pacient, který to neví, na tom tratí, protože zbytečně zaplatí v sousední lékárně víc peněz.
Týká se to především léků, kde panuje velká konkurence mezi výrobci a pro pacienta jsou snadno zaměnitelné. Příkladem jsou inzuliny, kde se doplatky liší až o sto korun. Nebo jde naopak o léky působící na mozek, kde je pro pacienta téměř nemožné zaměnit jeden za druhý, protože nebude účinný. To je případ třeba léků na schizofrenii, kde se doplatky mohou lišit na stejný lék klidně i o pětistovku měsíčně.
"Pacient by se navíc dozvěděl předem, kolik bude doplácet, už u lékaře, a ne až v lékárně," říká Boris Šťastný. Podle něho to lze zařídit díky internetovému portálu na poliklinikách nebo srozumitelnému tištěnému seznamu doplatků na léky u jednotlivých lékařů.
Celá taková změna má však jedno negativum: tam, kde to funguje podobně, mnohdy zmizely z trhu léky originálních výrobců, které jsou dražší a které měly jen omezený okruh pacientů. Tedy sloužily lidem se spíše vzácnými chorobami. Výrobcům se nevyplatilo je na malý trh dodávat, protože už nemohli cenou motivovat lékárníky, aby jejich lék prodávali levněji, a tím konkurenceschopněji vůči levnějším generickým lékům.
"Tomu se dá zabránit, stačí dobře nastavit pravidla," je přesvědčen Šťastný. "Nemusí se to stát. Je to stát, kdo pravidla nastavuje, takže je na politicích, aby se tomu dokázalo zabránit," doplňuje i mluvčí lékárníků Aleš Krebs.
Poslanec Šťastný navíc hodlá změnit nejen doplatky, ale i celý systém cen a úhrad léků u nás. "Pracujeme s celým týmem na tom, aby u nás ceny léků byly stanovovány systémem elektronických aukcí po internetu," říká. Což je podobné modelu, jaký je třeba na Slovensku.
Na to se už experti tak nadšeně netváří. "Nikdo netvrdí, že model, který tu je dnes, je ideální. Ale spíše jej vylepšeme. Není šťastné jej zgruntu měnit co dva roky," říká Suchopár.
