(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Zpackaná provokace. Detektivové podle soudů nezvládají práci s agenty

  • 52
Detektivové podle soudů nezvládají delikátní části případů. Ilustrují to dva mediálně velmi sledované případy, ve kterých policisté překročili roli „pozorovatelů“ a vstupovali do děje natolik, že soud obžalované nakonec osvobodil. O situaci píše středeční deník MF DNES.

Před čtyřmi lety se muž s balkánskými kořeny dostal v Německu do problémů se zákonem. Hrozilo mu vězení a jeho napadla spásná myšlenka – bude spolupracovat. „Vím o lidech v Praze, kteří chystají přepadení politika. Má jít o stovky milionů korun. Můžu vám pomoci,“ nabídl se muž.

To detektivy zajímalo. Předali informaci přes německé velvyslanectví v Praze tuzemské policii – tehdejší protimafiánské jednotce ÚOOZ. A muže předali svým kolegům ke spolupráci. Čeští policisté mu pak dali krycí jméno „Jakub Nový“.

Jeho výpověď rozjela velmi citlivou policejní operaci s názvem „Agro“, do které se zapojili i dva policejní agenti. Její výsledky jsou však tristní – pětice obžalovaných skončila na svobodě. Prvoinstanční i odvolací soud navíc konstatovaly, že policie nechala „Jakuba Nového“ zasahovat do přípravy loupeže natolik, že není jasné, zda by se bez jeho aktivity „gang“ k činu vůbec odhodlal.

Blanka, Babiš a stamiliony

Protože „Jakub Nový“ nevěděl, o koho má při loupeži jít, uvažovali vyšetřovatelé logicky. Kdo z českých politiků může mít doma stovky milionů? Asi jen jeden. „Ukládám policejnímu orgánu, aby okamžitě provedl šetření v místě bydliště ministra financí Andreje Babiše a prověřil zde skutečnosti týkající se trestní věci (umístění sejfu, pancéřovaná místnost atd.),“ napsal státní zástupce Vladimír Pazourek v říjnu 2014.

Až poté detektivové zjistili, že cílem údajného gangu nemá být Babiš, ale bývalý pražský radní Rudolf Blažek. Peníze – přes dvě stě milionů korun – které měl mít doma, podle informátora „Nového“ pocházely z tunelu Blanka. „V té době se tady někde stavěly tunely. Tyto osoby měly podvody získat nelegálně 500 milionů eur,“ nadiktoval „Nový“ policistům. Je třeba říci, že se žádné stamiliony u Blažka v sejfu nenašly, a rovněž není jasné, kde „Nový“ historku o „tunelu“ pochytil.

Problém s nasazením „Nového“ do skupiny pěti údajných lupičů původem z Balkánu byl zásadní: protože se „Nový“ obával o svůj osud v Německu, potřeboval, aby přepadení proběhlo a on tak policii skutečně pomohl.

„Soud tohoto svědka považuje (...) za osobu podezřelou a krajně nevěrohodnou, na jeho tvrzeních nemůže obstát závěr o vině obžalovaných,“ uvedl ve svém verdiktu Městský soud v Praze s tím, že se „Nového“ nemohl zeptat, jaké instrukce od detektivů dostal. „Nový“ totiž u soudu odmítl vypovídat.

Jde přitom už o druhý velmi sledovaný případ, ve kterém policisté překročili roli „pozorovatelů“ a vstupovali do děje natolik, že soud obžalované nakonec osvobodil.

Útok na vlak

Podobný osud má totiž zatím také případ údajného teroristického útoku levicových extremistů na vojenský vlak. Pět obžalovaných zprostil soud žaloby vloni v září. Zatím nepravomocně.

Kauza má s „loupeží v Blažkově vile“ společné jmenovatele – vyšetřoval ji někdejší protimafiánský útvar ÚOOZ a vyšetřování vedl stejný státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze: Vladimír Pazourek.

Co přesně soudy policii vytkly? V případě loupeže v Blažkově vile to, že celou akci vyprovokovala pomocí informátora, který byl ve skupině zapojen. „Soud zpochybňoval právě výpověď informátora, nikoliv policejních agentů,“ hájil práci detektivů mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán.

Jenže i práci informátora do velké míry řídí policie. A jak již bylo řečeno, informátor „Nový“ soudu nepopsal ani to, jak jeho spolupráce s policií probíhala.

V kauze útoku anarchistů na vojenský vlak pak soud uvedl, že kromě výpovědí policejních agentů nebyl k odsouzení žádný silnější důkaz.

Pozorovat, neprovokovat

Obhajoba byla přitom postavena právě na přílišné aktivitě policejních agentů. Například jen několik dní poté, co detektivové v přestrojení do případu vstoupí, už anarchisté testují první zápalné lahve.

Podle striktního výkladu zákona by detektiv musel být pouhým pozorovatelem a neměl by do kriminálních akcí přímo zasahovat. Takovým způsobem však podle advokáta Tomáše Sokola pracovat nemůže.

„Policista v tomto postavení musí vyvíjet činnost, která již je součástí takového jednání prostě proto, že jinak by jako agent v tomto prostředí neobstál a vzbudil nutně podezření,“ míní Sokol.

Není důvod nic měnit

Nasazení agentů je v rámci policejní práce jedním z nejvíce delikátních procesů a podléhá nejvyššímu stupni schvalování i kontroly. Na práci agenta dohlíží dozorový státní zástupce, ale navíc i státní zástupce příslušného vrchního státního zastupitelství a v podstatě i soudce vrchního soudu, který jeho použití schvaluje, případně prodlužuje jeho použití.

Policie odmítá sdělit, v kolika případech agenty nasadila. Způsob, jakým je využívá, však prý nemá důvod měnit.

„Počty případů nasazení nejsou veřejnou informací, ovšem využití tohoto institutu je hodnoceno ze strany policie i státního zastupitelství jako efektivní a účinné, a to v případech, kdy je získání důkazů jiným způsobem nemožné nebo podstatně ztížené. Z uvedených důvodů není ke změnám v používání tohoto operativně pátracího prostředku důvod,“ říká mluvčí prezidia Bocán.

To, že soud zprostil už dva mediálně sledované případy, však neznamená jen problém pro policisty a jejich budoucí práci s agenty.

V prosinci se jeden z obžalovaných anarchistů, Martin Ignačák, dohodl s ministerstvem spravedlnosti na odškodnění za rok a čtvrt, který strávil ve vazbě. Částku ani Ignačák, ani ministerstvo nezveřejnili.

A i v případě „Blažkovy vily“ je jisté, že minimálně jeden z obžalovaných – Zdeněk Vaňkát, který měl údajně s policejní vysílačkou skupině krýt záda – bude chtít odškodné za půl roku, které strávil ve vězení, i za policejní stíhání a propuštění ze zaměstnání.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video