„Během sobotního večera 4. listopadu 2006 místní podnikatel Filip Popelka přijel svým vozidlem Peugeot do bydliště v ulici Jiřího Wolkera v Mostě. V suterénu panelového domu jej neznámý pachatel zavraždil. Poškozený podnikal v pohostinství a občasně půjčoval peníze,“ popsali kriminalisté čin, který se odehrál již před osmnácti lety.
Média v minulosti uvedla, že střelec Popelku popravil čtyřmi ranami z pistole. Spletité vztahy mosteckého podsvětí kriminalistům komplikovaly pátrání po vrahovi. Policisté prověřovali různé skupiny a zabývali se i verzí o odvětě, vyřizování účtů či nájemné vraždě.
„Zavražděný půjčoval peníze“
Nakonec se však kriminalisté přikláněli spíše k tomu, že motiv vraždy mohl být daleko jednodušší. „Zavražděný půjčoval peníze. Pravděpodobná verze tak je, že ho sprovodil ze světa některý z jeho dlužníků, který mu nechtěl vrátit peníze,“ řekl v minulosti vedoucí odboru obecné kriminality krajského policejního ředitelství Martin Charvát.
Vrah zastřelil Popelku, když se právě vracel domů, vešel do domu a zamířil do přízemí ke svému bytu. Pachatel měl k němu přistoupit a střílel. Podle tehdejších zpráv ho dvakrát trefil do krku a dvakrát do hrudi. Tělo poté našla jeho družka, která přijela chvíli po něm.
Popelka však v té době stál před soudem kvůli incidentu z prosince 2003. Byl totiž jedním z útočníků, kteří před mosteckým klubem Neprakta rozpoutali krvavou bitku s ochrankou. Brutální rvačka, při které se lámaly baseballové pálky a svištěly řetězy, skončila výstřely. Napadená ochranka dva z útočníků v sebeobraně zastřelila.
„Byl na ozdravném pobytu pro seniory“
V policejním kalendáři na měsíc listopad se objevil také případ pohřešovaného Martina Luska. Osmašedesátiletý muž z pražských Vršovic byl podle policie naposledy viděn 5. listopadu roku 2021 v Rudníku na Trutnovsku.
„Byl zde na ozdravném pobytu pro seniory. Během něj chodil na turistické procházky, zejména v okolí Jánských Lázní,“ uvedli kriminalisté. Jenže právě v pátek 5. listopadu se z procházky nevrátil a do současné chvíle o sobě nedal vědět.
„Je 165 až 175 centimetrů vysoký, střední postavy, má rovné šedé vlasy, hnědé oči. Při chůzi napadá na nohu. Na sobě měl oblečenou modrošedou bundu, modré manšestrové kalhoty a černé šněrovací boty,“ doplnili kriminalisté.
„Za jakékoliv informace budeme rádi a můžete je zasílat na kalendar@pcr.cz. Všechny poznatky budeme předávat pracovní skupině Tempus, která se nevyřešeným případům věnuje,“ dodali k případům.
„Neexistuje vražda, která by se zapomenula“
Ve věznicích jsou kalendáře nevyřešených případů podle policejního mluvčího Ondřeje Moravčíka umístěny například v jídelně či ve společenské nebo návštěvní místnosti.
„Prostě tam, kde je velká fluktuace lidí. Nechceme, aby visely například v kancelářích státních zástupců. Chceme, aby visely na místech, kde budou vidět,“ doplnil Moravčík.
Současně zopakoval, že inspirací pro českou policii bylo Nizozemsko, kde s nápadem přišli před několika lety. Čeští kriminalisté za dobu, co kalendáře vydávají, získali podle Moravčíka desítky podnětů ke zhruba deseti případům.
Promlčené zločiny. Otřesná znásilnění i vrah, který se mohl přiznat, ale bál se |
„V drtivé většině jsou podněty z řad veřejnosti. To, že jsme získali desítky podnětů, však neznamená, že byl případ kvůli tomu znovu otevřen, ale díky nim se kolegové mohli v případu posunout dál. Neexistuje vražda, která by se dala zapomenout,“ uvedl dále policejní mluvčí. Podle jeho slov se i starší případy dále vyšetřují, byť intenzita se snižuje.