Za větší sucha mohou i holá pole, ukazují termosnímky. Pomohlo by víc rostlin

  9:32aktualizováno  9:32
Teplota povrchu země má zásadní vliv na šíření nežádoucího sucha. Kromě teploty silnic a staveb začali odborníci měřit také teplotu zemědělských ploch. Snímky z termokamery potvrzují, že vhodný osev plodin a dostatek stromů či křovisek může zabránit vysychání půdy. Na holém poli může být teplota o 10 až 20 stupňů vyšší než na ploše s rostlinami.

Zahrada se záhony a holou půdou (teplota při měření cca 23°C) | foto: Helena Peterková

Nejnižší teplota je na vodních hladinách, následují lesy, vzrostlé louky a posečený porost. Nejvyšší teplota je na půdě bez porostu a samozřejmě na betonových a asfaltových cestách. 

„Vodní plochy i pestrost plodin a obecně diverzita v osevním postupu je z hlediska snižování teploty v době sucha velmi důležitá,“ popisuje Jaroslav Šebek z Asociace soukromých zemědělců. Snímání povrchu polí termokamerami zatím podle něj není běžnou praxí. 

Fotogalerie

Změřit teplotu polí pomocí termografických snímků napadlo před dvěma lety Helenu Peterkovou, která už deset let termokamerou měří stavby a jiné objekty. Z části se začala poli zabývat i proto, že je předsedkyní místního spolku Za lepší Šardice.

„Chtěla jsem, aby si lidé problému všimli a uvědomili si, nakolik může uvážená, nebo naopak nevhodná setba zemědělských plodin ovlivnit účinnost boje se suchem,“ vysvětluje. 

„Rozdíl mezi teplotou půdy s rostoucím pokryvem a holou půdou je 10 až 20 stupňů,“ uvádí Peterková. V loňském roce, kdy maxima dosahovala nad 35 stupňů, se teplota půdy na polích šplhala až k 60 stupňům,“ dodává Peterková.

Problém způsobují velké plochy osázené jednou plodinou

Snímky polí pocházejí ze Šardic na Hodonínsku. Největším problémem jižní Moravy je podle Peterkové to, že se na polích pěstují z větší části pouze obiloviny. „Až 40 procent plodin se pak jednorázově poseče a z půdy sálá teplo, které vysušuje lesy a narušuje malý vodní cyklus,“ dodala. Řešením by podle ní mohlo být zmenšení ploch polí a jejich rozdělení na menší části s jinými plodinami. 

„Pokud na poli nejsou plodiny, nepřivádějí vodu z větší hloubky a nedochází k ochlazování skrz přeměnu vody na vodní páru. Všechna sluneční energie se pak mění na teplo. Jde o proces, který trvá krátkou dobu,“ popisuje Miroslav Trnka z portálu Intersucho

Plodiny se dnes v zemědělství střídají a změna časování jejich osevu nehraje výraznější roli. Za vyšší teploty povrchu polí mohou ze 70 procent změny klimatu. Rostliny začínají růst dřív, takže zemědělci musejí dřív sklízet. „Podobnou teplotu jako sklizené pole bude mít například vyschlá louka, která trpí nedostatkem vody,“ vysvětlil Trnka.

Zemědělci chtějí pružnější pravidla

Na vzrůstající vliv porostu na vysychání půdy se snaží reagovat Asociace soukromých zemědělců. Zaslala na ministerstvo zemědělství žádost o poskytnutí podpory pro péči o trvalé travní porosty. Podle asociace se musí třeba změnit pravidla k údržbě zemědělských ploch v krajině, která musejí být, mnohem pružnější a citlivější k lokálním podmínkám.

„ASZ žádá ministerstvo zemědělství, aby v odůvodněných případech umožnilo posunutí termínu nutného posekání luk a pastvin. Nejde přitom o zavedení plošné výjimky, ale o možnost flexibilního řešení v lokalitách, kde je toho zapotřebí,“ uvedl Jaroslav Šebek.

Problémem vysychání půdy v závislosti na druhu porostu se zabývá i agrolesnictví, které hledá nejvhodnější způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě. Kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku a snaží se rostliny vhodně rozmístit v prostoru i času. Metody agrolesnictví běžně využívají odborníci například v Maďarsku či Francii.

Měření termokamerou závisí na mnoha faktorech

„Rozdíly teplot povrchů se odvíjejí především od úrovně oslunění. V první řadě aktuální, v druhé řadě v historii, protože přes povrchy dochází k vedení tepla dovnitř a jeho akumulaci v nich, což teplotu povrchu zpětně rovněž ovlivňuje,“ popsal Tomáš Halenka, vedoucí projektu Urbi Pragensi.

Energetická bilance, která dává výslednou teplotu povrchu, do rovnice vstupuje s mnoha dalšími faktory. „Jedním z nich je i rychlost větru, která by se při měření měla také uvádět,“ konstatuje Halenka. Dalším faktorem je i latentní teplo, které je spojeno s výparem na povrchu. Proto jsou zelené a živé povrchy chladnější.

Termokamery se dnes používají k zabezpečení objektů, detekci úniků tepla či vytváření tepelných profilů. Čip termokamery vykresluje dopadající infračervené záření. Různé teploty mají totiž různé délky vln a kamera jim přiřazuje jednotlivé barvy pro lepší čitelnost výsledku. Tmavé barvy ukazují studenější povrchy, světlé naopak teplejší. Jednotlivé barvy však neznamenají jednotlivé teploty, spíš rozdíly mezi nimi. 

Autor:

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

VIDEA TÝDNE: Chyby při třídění, zákeřná zlodějka a vtipkující Schwarzenegger

Obecně platí, že znečištěné výrobky do tříděného odpadu nepatří. Proto tam...

Třídění odpadu je sice záslužná činnost, ale ne všichni to děláme správně. Reportér Matěj Smlsal vysvětluje, jakých...

Trolejbusy se vracejí do módy, městům se hodí při boji s emisemi

Setkání trolejbusových generací v Opavě.

Dopravní podniky postupně nahrazují klasické autobusy vozy s alternativními zdroji paliva. Redakce iDNES.cz oslovila ty...

Na smíchovském břehu Vltavy cvičně vyrostly protipovodňové zábrany

Celodenní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval ráno test vrat na...

Zejména na smíchovském břehu Vltavy proběhl v sobotu nácvik stavby protipovodňových zábran. Cvičení Voda 2019 se kromě...

Babí léto bude pokračovat, příští týden teploty vystoupají i k 24 stupňům

10.10.2018 Hradec Králové podzimní počasí

Víkendové babí léto vydrží podle meteorologů až do konce září. V druhé půlce příštího týdne se teploty vyšplhají...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz