Václav Koutný z Těšetic na Olomoucku se v zemědělství pohybuje prakticky od narození, tedy padesát let. Třicet let se jím živí. Za tu dobu si zvykl, že v některých letech mu hraboši ničí pole víc než jindy. Tak extrémní výskyt hrabošů jako letos si ale nepamatuje.
„V takovém měřítku jsem to ještě nezažil,“ říká sedlák. Odhaduje, že mu hraboši zničili deset až patnáct procent pšenice. „Jiní zemědělci dokonce museli zaorat celou úrodu. Měsíc před žněmi. To je katastrofa,“ konstatuje Václav Koutný.
Hraboši se přemnožují zhruba každé tři roky, není to tedy nic neobvyklého. Jenže letošní rok je problematický v tom, že jejich počty narostly velmi brzy, hned zjara.
„Většinou se populace zvětšuje postupně během vegetační sezony. Škody pak nebývají velké, protože populace naroste, až když je úroda sklizená. To už není tak bolestivé. Přemnožení na jaře ale způsobuje citelné škody na plodinách,“ vysvětluje ekolog Emil Tkadlec z Univerzity Palackého v Olomouci, který se výzkumem hrabošů zabývá.
Největší škody hlásí zemědělci na Moravě. Zasažena je celá jižní Morava a Haná. Nejvíce postiženými regiony podle Tkadlece jsou Vyškovsko, Prostějovsko a Kroměřížsko. Tam se na jednom hektaru půdy nachází až pět tisíc nor. Na jižní Moravě jsou oblasti, kde hraboši poškodili osmdesát procent porostů.
Příčina: sucho i deštivý květen
Na jihu Moravy se přemnožili hraboši, místy zničili až 80 procent plodin |
To ale neznamená, že na jiných místech republiky tito hlodavci připomínající křečky neřádí. „Extrémní výskyty jsme zaznamenali v Čechách i na Moravě. V Čechách byla čísla nižší, byť i tak je můžeme považovat za extrémní. Nicméně v Čechách jsem zatím o žádných velkých škodách neslyšel,“ popisuje situaci Jakub Beránek, ředitel odboru ochrany proti škodlivým organismům Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ústav provozuje aplikaci Rostlinolékařský portál, na němž si mohou zemědělci dohledat místa, kde se hraboši vyskytují ve škodlivém množství (viz mapa nahoře).
Důvodů, proč jsou hraboši přemnožení, je hned několik. Tkadlec i Beránek se shodují, že po příčině je třeba pátrat v loňském suchém roce. „Hraboši se měli přemnožit už loni. Jakmile se přemnoží, důsledky se projeví. Do zimy zlikvidují většinu svých potravních zdrojů, takže v zimě začne populace zase klesat. Jenže loni vlivem sucha sice jejich počty růst začaly, ale zase ne tolik a zima je příliš nepostihla,“ vysvětluje Tkadlec. Zima navíc byla mírná a hraboši tak měli větší šanci ji přežít, než kdyby uhodily tuhé mrazy.
Kde polních hlodavci likvidují pole
A v neposlední řadě jim pomohl letošní deštivý květen. Díky dešti se plodinám dařilo lépe, a tak měli více potravy. Tu pro hraboše typicky představuje vojtěška – fialově kvetoucí rostlina pěstovaná jako krmivo pro dobytek. Požírají ale také pšenici. A zemědělci očekávají, že brzy začnou likvidovat další plodiny. „Už teď postupují do ječmenu a pravděpodobně půjdou i do cukrové řepy a kukuřice,“ míní zemědělec Koutný.
Přemnožení hraboši v Německu prudce zvýšili počet nakažených hantavirem |
ÚKZÚZ na obranu proti těmto škůdcům doporučuje zpracovat půdu pomocí dlátového kypřiče a následně ji upěchovat tak, aby se co nejvíce narušily nory a zároveň se zlikvidovali dospělí hraboši.
Proti přemnoženým hrabošům pomůže také chemie nebo draví ptáci. „Dáváme na porosty, kde je riziko přemnožení hrabošů, bidýlka pro káňata a poštolky. Dříve na pole sedali tito dravci běžně, dnes na velkých lánech nemají kde číhat,“ říká ekologický zemědělec Martin Hutař ze Starého Města pod Sněžníkem. Podle něj také pomáhá mít na poli více druhů plodin. Hlodavec pak má z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách.
Zadržují vodu v půdě
Hraboš polní ale není jen na obtíž. Pro přírodu je velice důležitý. Zvlášť nyní, kdy kvůli suchu ubývá podzemních vod. Hraboš totiž vytváří nory, a když prší, nory se plní vodou, která se pak lépe vsakuje do půdy. Při vytváření doupat hraboš navíc dostává do půdy organickou hmotu, která taktéž zabraňuje odtoku povrchové vody.
