V titulcích zpráv letošní zimy se opět často skloňuje kolaps polárního víru. Ačkoliv to zní jako scénář z katastrofického filmu, věda pro tento jev používá přesnější termín: náhlé stratosférické oteplení (SSW). Právě teď, ve výšce kolem 30 kilometrů nad Arktidou, se stabilní systém větrů doslova převrací naruby.
K náhlému stratosférickému oteplení a následnému „kolapsu“ víru dochází průměrně šestkrát za desetiletí. Čtenáři si ho mohou pamatovat například z roku 2018 nebo z roku 2021. Jedná se o téma, které se vrací téměř každou druhou nebo třetí zimu.
Polární vír se chová jinak než obvykle, diví se odborníci. Evropa to pocítí na teplotách |
Polární vír není jeden, záleží na rozpadu ve výšce
Pro pochopení toho, co se děje, musíme atmosféru vnímat jako patrový dům. Polární vír (vortex) má totiž dvě úrovně. Ta spodní, v troposféře, ovlivňuje naše každodenní počasí. Ta horní, stratosférická, funguje jako obrovský rotující prstenec větrů, který v zimě izoluje ledový vzduch nad pólem.
Když je tento prstenec silný, mráz je uzamčen na severu. Jakmile ale dojde k jeho narušení – nebo dokonce k rozštěpení – hranice se rozpadne. Ledový vzduch se pak začne nekontrolovaně šířit směrem na jih, do Evropy nebo Ameriky. A právě to se podle monitoringu organizací WMO a NOAA děje právě teď.
„Není divu, že extrémní počasí se v každoroční zprávě Světového ekonomického fóra o globálních rizicích neustále objevuje jako jedno z hlavních rizik. Počet lidí postižených katastrofami souvisejícími s počasím a klimatem rok od roku roste a hrozné dopady této situace na lidi jsou v lednu patrné den ode dne. To nás vede k rozšíření a urychlení iniciativy Včasné varování pro všechny, protože v zemích s dobrým pokrytím včasného varování je počet úmrtí souvisejících s katastrofami šestkrát nižší,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová..
Kdy je kolaps vortexu opravdu vážný?
V meteorologii se termín kolaps nepoužívá jen tak pro nic za nic. Experti sledují zonální větry ve výšce s hladinou tlaku 10 hPa, což odpovídá zhruba 30 km nad mořem. Pokud se tyto západní větry zastaví a změní směr na východní, mluvíme o hlavním stratosférickém oteplení, anglicky major SSW.
Letošní událost je nejen časná, ale i mimořádně silná. Data ukazují výrazné oslabení jádra víru a jeho posun mimo obvyklou polohu. V únoru 2026 naměřily monitorovací stanice CPC (Climate Prediction Center) prudký nárůst teplot ve stratosféře. Během několika dní se zde oteplilo o desítky stupňů Celsia, což je pro stabilitu víru kritický zásah.
Jak narušený polar vortex ovlivní Česko?
Důležité je vědět, že to, co se stane ve stratosféře, necítíme okamžitě. Atmosféra se chová jako mina s časovanou rozbuškou. Změny se k zemskému povrchu obvykle propisují s odstupem 10 až 20 dní.
Rozpad víru neznamená jistotu mrazů, ale výrazně zvyšuje šanci na tzv. blokující situace. Pokud se tento scénář naplní, otevře se cesta pro arktické vpády. Zatímco USA už nyní bičuje cyklon Hernando, Evropa si na verdikt polárního víru pár týdnů počká. ČHMÚ například nevylučuje vpád chladnějšího vzduchu, který může dočasně přinést i mráz a sněhové srážky.
Město New York a další části severovýchodu USA zachvátila sněhová bouře 23. února 2026.
Má v tom prsty klimatická změna?
Vědci se stále přou, jak moc za kolapsy víru může klimatická změna. Skleníkové plyny sice stratosféru ochlazují, ale zároveň dochází k prudkému oteplování Arktidy u země. Tento obrovský rozdíl v teplotách narušuje stabilitu atmosféry. Výsledkem je, že polární vír je mnohem náchylnější k rozvlnění a častějším kolapsům.
Jisté je zatím jedno: atmosféra nad severní polokoulí vstoupila do extrémně nestabilní fáze. Zda se mrazy skutečně vrátí i do Česka, rozhodne vývoj tlaku vzduchu v následujících dvou týdnech.
Na začátku února padl v Orlandu na Floridě stoletý teplotní rekord a kvůli mrazům ze stromů padali dokonce i leguáni.
