Loni jste symbolicky poprvé zastavili pražský orloj. Co bylo letos tím symbolem, který by měl veřejnost motivovat k pomalejší jízdě?
Letos jsme na loňský symbolický akt – zastavení pražského orloje – navázali ještě silnějším a viditelnějším způsobem. Po celé republice se začátky desítek kulturních, sportovních i veřejných událostí symbolicky posunuly většinou o třináct minut. To číslo není náhodné – právě tolik času člověk průměrně „ušetří“, když jede z Prahy do Brna o dvacet kilometrů za hodinu rychleji, než je povoleno. Ale za jakou cenu? Tohle drobné zpoždění má lidem připomenout, že pár minut navíc není otázkou života a smrti.
Milada VeseláVedoucí oddělení komunikace v České asociaci pojišťoven. Roky se pohybuje v PR a marketingových aktivitách ve finančním sektoru. V průběhu kariéry se angažovala například v projektu Život nápadů, který ji vtáhnul do světa CSR (Corporate Social Responsibility) projektů. Dnes v ČAP stojí za kampaněmi, které otevírají celospolečenskou diskusi, jako například Zkratky, 13 minut nebo právě kampaň Národní den bez spěchu. |
Kolik partnerů se letos zapojilo do Národního dne bez spěchu? Jaké firmy oslovujete?
Letos se do Národního dne bez spěchu zapojily desítky partnerů – od škol, institucí a firem až po nejvyšší představitele státu. Mezi nimi byli letos nejen pořadatelé divadelních představení či fotbalových utkání, ale i školy, taxislužby, zdravotnické organizace a stovky jednotlivců.
Co prezident republiky?
Ano, zapojily se instituce, které dávají celé akci silný společenský rámec – třeba prezident republiky Petr Pavel, vláda ČR, která zpozdila své zasedání, a hlavní město Praha, které kampaň komunikovalo napříč všemi svými kanály. A stejně jako loni jsme na chvíli zastavili pražský orloj, který i tentokrát symbolicky zvonil za všechny oběti dopravních nehod z minulého roku. Tento jednoduchý, ale silný symbol ukazuje, že spěchat se nevyplácí – a že zpomalit může zachránit život.
Proč pořádá Národní den bez spěchu právě Česká asociace pojišťoven?
Česká asociace pojišťoven se tématu bezpečnosti na silnicích věnuje dlouhodobě a systematicky. Není to pro nás jednorázová aktivita – dopravně bezpečnostní kampaně realizujeme pravidelně, a právě problematika nepřiměřené rychlosti je jednou z těch, na které se v posledních letech cíleně zaměřujeme.
Konec kolon na dálnici D1 u Brna. Projeli jsme nový šestipruh, podívejte se |
Snažíte se lidem vysvětlit, že být někde o pár minut dřív nestojí za lidský život?
Víme totiž, že každé číslo ve statistikách představuje konkrétní lidský příběh, zmařený život nebo rodinu, která už nikdy nebude stejná. Národní den bez spěchu je proto logickým pokračováním našich snah – kombinujeme data, prevenci a osvětu, protože věříme, že právě informovanost a změna postoje veřejnosti jsou tou nejsilnější pojistkou, jak snížit počet tragédií, které se odehrají na českých silnicích.
Na co chcete Národním dnem bez spěchu především lidi upozornit?
Národní den bez spěchu je především připomínkou a zároveň také výzvou. Připomínkou toho, že volant není místo, kde bychom měli dohánět ztracený čas nebo podléhat tlaku každodenního spěchu. A výzvou k tomu zpomalit – doslova i obrazně. Chceme lidem nabídnout moment zastavení a vědomého zamyšlení nad tím, proč vůbec tolik riskujeme kvůli několika málo ušetřeným minutám, které ve výsledku často nic neznamenají.
Kolik lidí vlastně loni zemřelo na českých silnicích kvůli příliš rychlé jízdě?
Jen v loňském roce zemřelo na českých silnicích kvůli nepřiměřené rychlosti 148 lidí. Za posledních patnáct let tvořil podíl nehod způsobených rychlostí téměř 15 procent, celkově se počet nehod způsobených rychlostí vyšplhal přes 205 tisíc. To nejsou anonymní čísla.
A za každým z nich je nějaký příběh...
Ano, to jsou konkrétní lidské příběhy, osudy, rodiny, které se kvůli pár minutám změnily navždy. Chceme zpochybnit představu, že být „v presu“ je normální – a připomenout, že zpomalit neznamená prohrát. Znamená to dát sobě i ostatním šanci dojet v pořádku.
Rychlá jízda se týká především mladých řidičů do 24 let, kteří se podílejí skoro na třetině všech nehod spojených s rychlou jízdou. Co se s tím dá dělat? Skutečně mohou stačit jenom osvěta a hrozivá čísla ze statistik?
Osvěta je nezbytná, ale sama o sobě nestačí. Z dostupných dat víme, že mladí řidiči do 24 let mají 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že způsobí dopravní nehodu. A to zejména kvůli dvěma faktorům: nedostatku zkušeností a specifickému vnímání rizika, které je typické pro mladší věk.
Specifickým vnímáním rizika myslíte, že nemají pud sebezáchovy?
V tomto období života se často objevuje pocit určité nezranitelnosti, přesvědčení, že „mně se to stát nemůže“ nebo že „to nějak zvládnu“. Mladým lidem často chybí schopnost realisticky vyhodnotit riziko, které jejich chování na silnici přináší.
Peníze, kolo i erotické pomůcky. Při úklidu podél dálnice správci najdou leccos |
Kvůli tomu více bourají?
Proto jsou více náchylní k rychlé jízdě – a bohužel často s těmi nejtragičtějšími následky. U více než 33 procent nehod mladých řidičů ve věku od 18 do 24 let je hlavní příčinou rychlost. Nestačí jim jen ukazovat statistiky. Potřebujeme měnit celkovou kulturu a prostředí, ve kterém se zodpovědné chování stane normou.
Mohou v tomhle směru fungovat odstrašující fotografie lidí se zdravotními následky po dopravních nehodách? Podobně jako na krabičkách cigaret?
Ano, ale s mírou. Lidé si potřebují uvědomit důsledky. Ale stejně tak potřebují slyšet příběhy těch, kteří přežili – ať už s následky, nebo s obrovskou vinou. Obraz má sílu. Ale nejsilnější je lidský příběh.
Jaké jsou osudy lidí, kteří na cestě spěchali a nedopadlo to dobře? Máte příklady z poslední doby?
Příběhů máme bohužel až příliš, na některé se mohou čtenáři kouknout i v dokumentu Víta Klusáka 13 minut, který navazuje na naši stejnojmennou kampaň, ze které myšlenka Národního dne bez spěchu vychází. Třeba příběh Jana, který chtěl předjet cisternu a stálo ho to dva životy. Krátce po Vánocích vyrazil s rodinou na chalupu. Nikam nespěchali, děti spaly, žena také. Za Chotěboří dojel pomalu jedoucí cisternu. Místo znal, rozhodl se tedy předjet. Jenže ve chvíli, kdy byl vedle soupravy, se proti němu objevilo auto. Už nebylo úniku. Jeho rodina přežila, ale v protijedoucím autě zemřela žena na místě a muž o několik měsíců později. Dostal podmínku, zákaz řízení a sám říká, že jeho život už nikdy nebude jako dřív. S takovým vědomím se nežije lehce.
Kolik dopravních nehod se stane na českých silnicích během jediného dne? Máte nějaká konkrétní data?
Každý den dojde v Česku k desítkám nehod. Celkově počet nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí překročil za posledních 15 let 205 tisíc. Z nich bylo více než 77 tisíc nehod s následky, což je téměř 40 procent. Přičemž většina těch nehod je zbytečná.
Pronásledovaný řidič vyskočil za jízdy na D1 z kradeného auta. Tvrdil, že ho našel |
Pořád platí, že řidiči překračují bezpečnou rychlost častěji než řidičky? Platí to bez ohledu věk?
Statistiky mluví jasně – muži. Zhruba 78 procent všech přestupků za překročení rychlosti mají na svědomí oni. A to napříč věkovými kategoriemi. Obecně muži způsobí 77 procent celkových nehod. Více riskují, méně se kontrolují. Ženy řídí bezpečněji, a to dlouhodobě. Překračování rychlosti, riskantní předjíždění – to je výrazně častější u mužů. Neznamená to, že ženy nebourají, ale rozhodně méně často kvůli rychlosti. A to platí napříč generacemi.
Jakou další osvětu ohledně nepřiměřené rychlosti do konce roku ještě plánujete?
Chystáme další část kampaně navazující na Národní den bez spěchu. Budeme pokračovat ve spolupráci s obcemi i médii. Chceme být slyšet. A hlavně – chceme být vidět všude tam, kde se rozhoduje o tom, jestli člověk zpomalí, nebo šlápne na plyn.
Můžete být konkrétnější?
Třeba pro hříšníky v okolí Říčan jsme si připravili edukační osvětu, kterou brzy představíme veřejnosti. Do konce roku chceme stihnout realizovat tyto aktivity a zároveň již připravujeme plány na příští rok, kdy opět uspořádáme Národní den bez spěchu. Tato iniciativa se postupně stává důležitou tradicí našich osvětových aktivit a má velký potenciál měnit přístup řidičů k rychlosti na silnicích.
