Bylo to v roce 2018, kdy krajský Deník.cz informoval o tom, jak nebožtíci, které chtějí jejich příbuzní nechat zpopelnit v krematoriu, z Varnsdorfu urazí téměř 250 kilometrů. Tamní městské služby totiž zesnulé nepřevážely do 70 kilometrů vzdáleného Ústí nad Labem, kde krematorium funguje, ale až do jihočeského Tábora.
Říká se tomu pohřební turistika. Jak poznamenal ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený, jde o odlehčené a obrazné pojmenování jevu, kdy těla zemřelých cestují v nákladních vozech po republice, nebo přes hranice. Nejčastěji se k nám na zpopelnění dovážejí například těla z Německa.
Začátek tohoto fenoménu se podle Červeného datuje počátkem devadesátých let. „Poté, co se v rámci privatizace dostala některá krematoria do soukromého vlastnictví. Tato krematoria pak lákala pohřební služby na nižší cenu žehu.
Jejich cílem bylo naplnit kapacitu, pálili nepřetržitě ve dne v noci. Vzhledem k tomu, že se nenacházela v hustě osídlených lokalitách, museli provozovatelé svážet těla zemřelých z jiných krajů, často mnoho desítek kilometrů a často za neracionální ceny,“ popsal Červený.
V praxi to funguje tak, že pohřební služby dávají vypraviteli, tedy objednateli pohřbu, na výběr, ve kterém krematoriu si přeje provést zpopelnění. Jiné ale automaticky vozí do krematoria s nejnižší cenou. Někteří provozovatelé krematorií organizují i svozy.
„Velkokapacitní vozy objíždějí pohřební služby a nabírají těla. Nebožtík tak může na těchto okružních jízdách urazit mnohem větší vzdálenost, než je vzdálenost cílového krematoria,“ dodal Červený. Třeba i už výše zmíněných 250 kilometrů.
Důvod? Peníze
Proč k pohřební turistice dochází, má vcelku jednoduché vysvětlení. Finance. I takový argument v roce 2018 použil vedoucí městské pohřební služby ve Varnsdorfu Luboš Funda. „Ušetříme na autech, protože firma si pro zesnulé jezdí. Teď dostaneme určitě nabídku z krematoria z Liberce, takže zjistíme, jestli to bude výhodnější,“ řekl tehdy médiu.
Pohřby prudce zdražují, Češi na nich šetří. Stále častěji se loučí bez obřadu |
Za současné situace je snaha ušetřit peníze ještě pochopitelnější. Zdražuje se. Jak před čase informovala MF DNES, rostoucí ceny plynu na burze i pád Bohemia Energy a s tím spojený přechod k jiným, dražším dodavatelům spalování nebožtíků výrazně prodraží. Pohřební služby proto zvyšují své ceny.
Červený potvrdil, že rozdíl v ceně zpopelnění je oproti pražským krematoriím až tisíc korun. Upozornil však na to, že se zvyšuje náklad na dopravu. „Pozůstalému se ale často rozdíl do konečné ceny nepromítne a pouze zvýší marži pohřební službě. Mám k dispozici fakturu pražské pohřební služby, kde je kremace v mimopražském krematoriu účtována částkou 3 800 korun. Ve strašnickém krematoriu by stála 2 900 korun,“ poznamenal.
Že si pohřební služba zvolí krematorium v delší vzdálenosti je podle Sdružení pohřebnictví v ČR dáno i z jiných důvodů - dostupností, solidností krematoria, ochotou jeho personálu, délkou pracovní doby krematoria nebo třeba rychlostí žehu.
„Praktika výběru krematoria pohřební službou je naprosto normální obchodní vztah, kdy provozovatel pohřební služby vybírá svého obchodního partnera tak, aby provedená služba odpovídala jeho předpokladům a provozním možnostem,“ uvedl předseda Sdružení Ladislav Kopal.
Převozy těl zemřelých do míst vzdálenějších, než je místně nejbližší zařízení, využívají za účelem pitvy i Policie ČR nebo lékaři prohlížející tělo zemřelého. |
„Nikdo přeci nemůže nutit pohřební službu, aby pro své zákazníky využívala služeb krematoria, ke kterému sama nemá důvěru, případně které má třeba o 40 procent vyšší cenu než ostatní v její dojezdové vzdálenosti nebo toto krematorium nenabízí další doplňkové služby, převozy rakví ke zpopelnění přímo krematoriem nebo rychlost předání urny po zpopelnění,“ dodal s tím, že podle něj je pohřební turistika jen špatný název normálních obchodních vztahů mezi krematorii a pohřebními službami.
O převozu se pozůstalí nemusí dozvědět
Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou současná pravidla dostatečná. „Zákon o pohřebnictví chrání práva zesnulých a dohlíží na nakládání s lidskými pozůstatky. Nemůže však určovat podmínky výběru místa pohřbení, tedy konkrétního krematoria nebo konkrétního pohřebiště,“ uvedl za resort Vilém Frček.
Zákon o pohřebnictví vzdálenosti převozů zesnulých nijak neomezuje. Pohřební služba má povinnost převážet těla oblečená, nebo zahalená. Pokud přeprava trvá déle než 8 hodin nebo je delší než 500 km, musí pohřební služba těla uložit do uzavřených rakví, nebo převážet v chladicím zařízení. Legislativa upravuje také požadavky na vozidla, která musí mít úchyty pro upevnění rakví nebo nosítek s vaky a nákladový prostor musí být snadno omyvatelný.
Otázkou v celém procesu však zůstává etika samotné pohřební turistiky. „Už samotný převoz ve vozech typu Avia, nebo Iveco má k pietě daleko. Některá z krematorií pak plní kapacity opravdu na hranu možností, zpopelňují nonstop a jejich zázemí tomuto provozu neodpovídá. Mohu ukázat opravdu naturalistickou fotodokumentaci. Mnohem blíž než k pohřbení těla zemřelého má tento způsob k průmyslové likvidaci,“ popsal šéf pražských hřbitovů.
Problém je podle něj také v tom, že o této praxi nemusí mít pozůstalí tušení. Pokud pohřební služba nedá na výběr a pozůstalé o takových krocích neinformují, nemusí se nikdy dozvědět, že tělo jejich blízkého se stalo „nadrozměrnou zásilkou“.
Jak ale připomnělo Sdružení pohřebnictví v ČR, platí také, že si rodina může říct, v jakém krematoriu chce, aby byl jejich blízký zpopelněn. „Je-li to možné, pohřební služba i krematorium tomuto přání vyhoví,“ uvedl Ladislav Kopal.
Nové XXL krematorium spálí tisíc těl měsíčně, zvládne i půltunové zesnulé |
Přesto podle Červeného v posledních letech dochází k pohřební turistice častěji. Vidět je to podle něj na počtu kremací v pražských krematoriích - i přes výrazný nárůst zemřelých v posledních dvou letech počty žehů klesly.
„Osobně jsem řešil případ známého, který se až z poznámky na faktuře dozvěděl, že zpopelnění příbuzného proběhlo v jiném městě,“ dodal. Přitom podle Frčka mají pohřební služby povinnost vypravitele pohřbu informovat o místě, kde budou pozůstatky zemřelého zpopelněny.
V Česku je 28 krematorií. Nejsou v území rovnoměrně rozložena, méně jich je například na Moravě. Asociace pohřebních služeb označuje Česko za kremační velmoc, ve městech kremace dosahuje i 97 procent pohřbení. První krematorium v českých zemích slouží od 31. října 1918 v Liberci, tehdy se však jednalo ještě o nepovolený způsob pohřbívání. Kremace umožnil až zákon přijatý v lednu 1919 s platností od 1. dubna téhož roku.
Poslední nové krematorium vzniklo v Česko v březnu loňského roku. Fungovat může v nepřetržitém provozu 24 hodin, sedm dní v týdnu. Na rozdíl od jiných zařízení nepotřebuje technologické přestávky.
Nové krematorium v Novinách pod Ralskem
