V roce 1925 se stovky Čechů a Slováků rozhodly pro razantní krok a odešly budovat komunismus do tehdejšího Sovětského svazu.
V Pišpeku (hlavním městě nynějšího Kyrgyzstánu, které se dnes jmenuje Biškek) založili výrobní družstvo Interhelpo a v zaostalém koutě SSSR postavili prosperující komunitu. Úspěch však rychle vystřídala tvrdá realita v podobě stalinského teroru.
Interhelpo bylo průmyslové dělnické družstvo, které v roce 1923 v Žilině založila skupina levicově orientovaných lidí z Československa, vedená komunistou Rudolfem Marečkem. Jeho cílem bylo podpořit budování socialismu v sovětské Kyrgyzii. V letech 1925–1932 odjelo do dnešního Biškeku přes 1 300 lidí různých národností, mezi nimi i rodina pozdějšího generálního tajemníka KSČ Alexandra Dubčeka. Družstevníci tam vybudovali rozsáhlou infrastrukturu, průmyslové podniky a komunitní zázemí. Jejich úspěch však vedl ke znárodnění a represím – mnozí skončili ve stalinských táborech nebo byli popraveni. Družstvo zaniklo v roce 1943. |
Perzekuce se ve 30. letech minulého století netýkaly pouze československých přistěhovalců, ale zasáhly široké spektrum obyvatel Sovětského svazu. Diktátor Stalin si tehdy postupně upevňoval svou moc a při tzv. Velké čistky se zaměřoval na své skutečné i domnělé odpůrce.
Cizince – tedy i zahraniční komunity jako Interhelpo – začal režim také podezírat. Jejich původ, jazyk a kontakty za hranicemi byly totiž vnímány jako bezpečnostní riziko. Mnozí Čechoslováci se tak už domů nikdy nepodívali.
Nové poznatky o teroru
V průběhu loňského srpna se tým Gulag.cz vydal po jejich stopách. Výsledkem dvoutýdenní cesty je nejen dokumentární snímek Pohřbené naděje, ale i nové poznatky z tamějších archivů a terénního výzkumu.
Badatelé odhalili jména více než padesáti Čechů a Slováků, kteří se stali obětmi sovětské perzekuce. Více než dvacítka z nich byla popravena. „Zjistili jsme, že počet perzekvovaných Čechoslováků byl víc než dvojnásobný oproti dosavadním odhadům,“ říká předseda Gulag.cz Štěpán Černoušek, který je zároveň autorem námětu filmu.
Stalinovi horolezci. Vrcholy kyrgyzských velehor dobývali Češi |
„Našli jsme například jedno z masových pohřebišť či dům, ve kterém žil s rodinou malý Alexander Dubček,“ dodal Černoušek. Spolu s badatelkou Judith Krulišovou vytvořili v místě pohřebiště improvizovanou pamětní tabuli připomínající zmařené osudy. Sdružení by se dále mimo jiné rádo zasadilo o stálý památník věnovaný českým obětem.
„Do Kyrgyzstánu jezdí spoustu Čechů, protože je tu krásná krajina, především hory. O této historické kapitole však mnohdy ani neví, protože ji tu nic nepřipomíná,“ podotýká Černoušek.
„Tlak Ruska na Kyrgyzstán je stále větší“
V projektu by rádi pokračovali. Podle nich to však záleží i na politické situaci. „Tlak Ruska na Kyrgyzstán je stále větší. Rozhodně to nevypadá, že by aktuální vývoj byl otevřený právě v bádání ohledně sovětských represí,“ říká Černoušek.
V mrazivé stepi se skrývají ruiny gulagu. Zmapovala je česká expedice |
Režie dokumentu se ujal Tomáš Polenský a výsledkem je nejen pátrání po stopách minulosti, ale i silné výpovědi pamětníků a potomků tehdejších přistěhovalců. Dokument také nabízí pohled do uranového gulagu i domků, které Interhelpo postavilo.
Premiéra filmu Pohřbené naděje se uskuteční symbolicky 24. dubna v pražském Kině Aero, přesně sto let od příjezdu prvních československých osadníků do Kyrgyzstánu. Druhá projekce se uskuteční 28. dubna v Domě kultury Poklad v Ostravě.
Sdružení Gulag.czSdružení Gulag.cz je organizace, která se věnuje výzkumu, dokumentaci a popularizaci tématu sovětských represí. Pořádá přednášky, spolupracuje se školami, muzei a médii a ze svých expedic natáčí dokumentární filmy. Jejich poslední film Step a mráz pojednává o expedici do kazašských stepí, která pátrá po stopách sovětských represí a pozůstatcích gulagů. |
