Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pachatelé mají techniky tak vypracované, že ať se zeptáte na cokoliv, mají na všechno velmi důvěryhodnou odpověď, která dává smysl,“ popisuje kriminalista s tím, že hovory někdy trvají i 12 hodin. Podvodníci se střídají, mluví fundovaně, používají bankovní terminologii a budují falešnou důvěru. „Chtějí vás dostat na svou stranu, ukázat, že vám chtějí pomoci.“
Průměrná škoda 712 tisíc korun
Nejrizikovější jsou podle Kapra dva typy podvodů: falešní bankéři a policisté, kteří oběti vystraší, že přijdou o peníze nebo že si na ně někdo bere úvěr, a podvodné investiční nabídky, kde hraje roli ziskuchtivost.
„Průměrná škoda u legendy falešný policista dosahuje částky 712 000 korun na jednu oběť. Často to vůbec nejsou peníze, které měli lidé na účtu, ale peníze z vylákaných úvěrů,“ upozorňuje kriminalista. Pachatelé dokážou člověka zmanipulovat tak, že si vezme maximální možný úvěr, peníze vybere a předá kurýrovi – údajnému zaměstnanci České národní banky nebo policie.
Celkové počty registrovaných skutků spáchaných v kyberprostoru, zdroj: Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR
Překvapivým zjištěním je, že hlavní cílovou skupinou nejsou senioři. „Průměrný ročník oběti je 1980. Jsou to lidé v produktivním věku, kteří mají přístup k penězům a v běžném shonu nemají čas se vzdělávat v aktuálních trendech,“ vysvětluje Kapr. Mezi oběťmi jsou lékaři, učitelé i ředitelé škol. Často lidé s respektem k autoritám. Mírně převažují ženy.
„Lidé pod vlivem strachu jednají absolutně iracionálně. Nesmíte nikomu nic prozradit, máte povinnost mlčenlivosti – to jsou věty, které izolují oběť i od nejbližší rodiny,“ dodává.
Jak se bránit? Zpomalit, zklidnit, ověřit
Podle Kapra je zásadní nedělat ukvapená rozhodnutí. „Žádný bankéř ani policista vás nikdy nebude nutit převádět peníze na jiný účet, vybírat je nebo předávat kurýrovi.“
Problémem je tzv. spoofing – napodobování telefonních čísel. „Pachatel dokáže napodobit prakticky jakékoliv telefonní číslo. Když se dovoláte nazpátek, spojíte se s oprávněným držitelem toho čísla, ale to vás v legendě může paradoxně utvrdit. Nejednou se stalo, že se oběť dovolala do banky, uslyšela automat, a to jí ke zklidnění stačilo.“ Kriminalista radí ověřit si informace u skutečné banky nebo policie, ideálně přes oficiální kanály jako mobilní bankovnictví, a mluvit s konkrétním pracovníkem.
Organizované skupiny a umělá inteligence
Za podvody stojí organizované skupiny specializované na konkrétní typy podvodů. „Nejsou to lidé ze sklepa, ale sofistikované struktury, které se učí ze svých chyb,“ říká Kapr. Skupiny zaměstnávají spousty lidí a často operují ze zahraničí, především z postsovětských republik. Navíc využívají místní „kurýry“ a „legalizátory“ účtů.
Budoucí hrozbou je využití umělé inteligence. „Už teď se setkáváme s deep fake videi. Pachatel se může vydávat za kohokoliv – použije telefonní číslo vašeho příbuzného, napodobí jeho hlas a brzy možná i jeho tvář na videohovoru. Nikdy nemůžeme věřit ničemu, co se děje v online prostředí.“
Jak policisté spolupracují se zahraničními kolegy při odhalování call center? Jaké byly reakce obviněných pracovníků těchto center? Proč se nedaří vrátit obětem ukradené peníze? A co jsou tzv. red flags při podvodných telefonátech? I na to odpovídal podplukovník Ondřej Kapr v Rozstřelu s moderátorkou Elen Černou.
