Většinu peněz dostali zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, u kterých pracuje více než polovina handicapovaných. Hlavní prioritou politiky zaměstnanosti u zaměstnávání postižených je přitom usnadnit těmto lidem přístup na volný trh práce, připomínají kontroloři z NKÚ. Ministerstvo ale s tímto tvrzením nesouhlasí.
„Právě chráněný trh práce pomáhá handicapovaným, kteří nacházejí uplatnění na volném trhu práce jen velmi obtížně,“ říká náměstek sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Jiří Vaňásek. Průměrně je takto podpořeno 35 tisíc zaměstnanců se zdravotním postižením, kterým by jinak hrozila ztráta zaměstnání, uvedl.
Zjištění NKÚ podle Vaňáska neprokázala žádné pochybení, pokud jde o výplatu peněz, všechno bylo v rámci zákona. Dodal, že příspěvky jsou nárokové, tedy splní-li zaměstnavatel OZP podmínky, musí mu být vyplaceny.
Strategie podpory OZP nemá konkrétní cíle
Z kontroly dále vyplývá, že podpora zaměstnávání handicapovaných na volném trhu práce klesala. Ministerstvo na ni podle NKÚ vydalo pouze 903 milionů korun. Podle Vaňáska ale částka neobsahuje podporu osob se zdravotním postižením nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, které se nespecializují výhradně na tuto skupinu, ale jsou zaměřeny na podporu zaměstnávání na volném trhu práce.
„Jedná se například o rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, případně veřejně prospěšné práce,“ uvedl náměstek. V roce 2015 bylo podle ministerstva v rámci těchto nástrojů podpořeno více než 11 tisíc osob se zdravotním postižením v celkové výši více než jedné miliardy korun.
NKÚ ministerstvu také vytýká to, že stejně jako v roce 2010, nemá koncepce ani strategie politiky zaměstnanosti žádné konkrétní a měřitelné cíle. Ministerstvu k tomu podle úředníků chyběly aktuální údaje Českého statistického úřadu, neboť ten svá šetření prováděl s odstupem šesti let. Podle mluvčího ale ministerstvo vychází zejména ze statistik uchazečů o zaměstnání evidovaných Úřadem práce ČR. „Úřad práce ČR rovněž důsledně kontroluje plnění podmínek,“ uvedl mluvčí MPSV Habáň.
Podle kontrolorů chráněný trh práce podporuje i tzv. náhradní plnění, s čímž ministerstvo nesouhlasí. Platí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat minimálně čtyři procenta OZP. Pokud to neplní, mohou od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než polovinu handicapovaných, koupit zboží nebo služby.
Náhradní plnění tak pomáhá najít odbyt pro výrobky OZP a zároveň udržet jejich pracovní místa. Z 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce podle NKÚ ale jen 42 procent z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby.
Podle Vaňáska se ale zaměstnavatelé mohou dle zákona zabývat kromě výroby a služeb i ekonomickou činností, mimo jiné například logistikou, obchodem či zprostředkovatelskými službami. „Není možné dovozovat, že v případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou takovéto činnosti oproti výrobě druhořadé a měly by být vyloučeny z náhradního plnění,“ uvedl náměstek Vaňásek.
