Zbytečné překážky, nesmyslná pravidla a jednoduše nedostatečná pomoc. Tak se dají shrnout výtky podnikatelů a živnostníků, jejichž provozy v září zasáhly povodně. Stěžují si hlavně na nesystematickou pomoc státu, která jim návrat k podnikání v regionech komplikuje. Ty jsou navíc provázané s nekonečným čekáním na výstavbu protipovodňových opatření.
Přehrada se začne stavět za dva rokyZačátkem ledna ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že v přípravě protipovodňových opatření nastal posun. Přehrada Nové Heřminovy, která by měla ochránit oblast na horním toku řeky Opavy, se podle něj začne stavět v roce 2027 a v roce 2032 by mělo být hotovo. „Rozhodnutí o umístění stavby vodní nádrže Nové Heřminovy potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj 19. prosince loňského roku. Proti tomuto rozhodnutí už není možný další rozklad, a tedy ani další protahování příprav na tuto důležitou stavbu,“ uvedl ministr. |
„Potřebujeme výrazně rozšířit a zrychlit pomoc firmám a živnostníkům zasaženým loňskými zářijovými povodněmi a zbavit ji administrativních překážek. Když pomoc dorazí pozdě, už nebude koho zachraňovat. Současně je nezbytné, aby se konečně urychlilo systematické budování protipovodňových opatření a nezůstalo jen u obecných prohlášení,“ popsal René Sommer, předseda dozorčí rady společnosti Kofola.
Sommer je také zakládajícím člen Asociace OBNOVA 2024+, v níž se sdružuje více než 120 podnikatelů i zástupců samospráv ze zasažených krajů – Moravskoslezského a Olomouckého. Ti všichni jsou podepsaní pod otevřeným dopisem, který ve čtvrtek dopoledne odeslali vládě. Kromě konkrétních problémů v něm vyzývají také ke zrychlení výstavby protipovodňových opatření, které stát prozatím jen roky slibuje.
„Pokud neuvidíme snahu státu situaci řešit, jsme připraveni bránit se soudní cestou,“ stojí v závěru dopisu, který má redakce iDNES.cz k dispozici.
Ministerstvo zemědělství s tím, že by příprava protipovodňových opatření pod taktovkou státu postupovala příliš pomalu, nesouhlasí. A upozorňuje, že jen v Moravskoslezském kraji už na projekty přispělo 3,6 miliardami korun, v Olomouckém pak dokonce 5 miliardami. Navíc většinu výstavby si mají podle resortu organizovat města nebo kraje.
Zaplaveným firmám pomůže stát se mzdami, rozšíří i ošetřovné |
Mluvčí resortu Vojtěch Bílý připomněl, že než k samotné výstavbě dojde, musí se vykoupit pozemky, což je často i mnohaletý proces. „Dalším možným problémem často bývá střet zájmů ochrany přírody a krajiny s technickými protipovodňovými opatřeními a snahou neziskových organizací tato opatření blokovat v rámci povolovacích procesů. Možné urychlení by spočívalo v úpravě legislativních procesů a zařazení staveb protipovodňových opatření do tzv. veřejně-prospěšných staveb,“ uvedl Bílý s tím, že tento krok už vláda připravuje.
„Příští týden také ministerstvo zemědělství podepíše v Krnově spolu se zástupci města a Povodí Odry memorandum o urychlení realizace protipovodňové ochrany Krnova, na jaře začneme stavět protipovodňová opatření za téměř půl miliardy korun v Zátoru, u vodního díla Nové Heřminovy také již máme územní povolení,“ vyjmenoval Bílý.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navíc přislíbil, že se se zástupci Asociace Obnova 2024 v pátek 17. ledna setká.
„Pojišťovny vypovídají smlouvy“
Prakticky neřešitelné problémy podnikatelům vyvstaly v oblasti pojistek na jejich provozy. Asociace tvrdí, že se objevují firmy, kterým pojišťovny vypověděly stávající smlouvy.
„Je to v rozporu s dobrými mravy a s tím, co nám přislíbili představitelé České asociace pojišťoven na jednání v listopadu letošního roku,“ kritizovala Hana Hudáková, předsedkyně Okresní hospodářské komory v Bruntále a spolumajitelka krnovské pekárny Aspec.
Mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík ale redakci iDNES.cz řekl, že o žádných výpovědích smluv neví. „Samozřejmě nelze vyloučit, že může dojít k situaci, kdy pojistitel pojistnou smlouvu vypoví, nebo neobnoví vzhledem ke změně rizikovosti konkrétní lokality. Případná výpověď pojistné smlouvy se následně vždy řídí příslušnými pojistnými podmínkami konkrétní pojistné smlouvy,“ shrnul Pavlík.
Nicméně podnikatelé, kteří v záplavové oblasti provozovny mají, novou plnohodnotnou smlouvu uzavřít nemohou. Podle majitele krnovské společnosti Elastex Jana Jendřejka tam ale lidé začali podnikat, protože stát už v minulosti přislíbil, že je proti povodním ochrání. To se ale nestalo.
„Pojišťovny nás nepojistí, ale když nebudeme mít sjednané pojistky, banky nám neposkytnou investiční úvěry, u nichž je vyžadováno ručení s vinkulací pojistného (vinkulace zajišťuje, že se v případě problémů peníze vrátí bance, pozn. red.). Rovněž nás mine veškerá pomoc z fondů Evropské unie, která je podmíněna nejen pojištěním provozů, ale i umístěním mimo záplavovou oblast,“ přiblížil Jendřejek.
Voda zničila i firmy severní Moravy, ty se snaží pomáhat vytopeným zaměstnancům |
Podle Pavlíka je pojišťovna, která přebírá riziko, povinná ho ocenit a riziku přizpůsobit cenu. „To vyplývá nejen ze zákonné regulace, ale i z podmínek zajistitelů a charakteru podnikání. Cestou k omezení příliš vysoké ceny tak může být limitování přejímaného rizika. Podnikatelské subjekty, které mají své provozovny v povodňových zónách 2 a vyšších, se skutečně mohli setkat se situací, kdy pojišťovna navrhne zalimitování rizika povodeň/ záplava, nebo takovou lokalitu do pojištění rizika povodně/ záplavy vůbec nepřijme,“ připustil Pavlík.
Když podle něj dojde k vybudování či rozšíření stávajících protipovodňových opatření, a to jak v režii státu, tak v režii jednotlivých subjektů, budou pojišťovny otevřené novým jednáním o úpravách nastavení pojistných smluv.
Máte majitele v zahraničí? Pomoc nebude
Škody po povodních, které zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj, se podle odhadů vlády vyšplhaly téměř na 70 miliard korun. Některé podniky na severu Moravy podobně jako nábytkářskou firmu Iktus ze Zátoru vyplavila velká voda už poněkolikáté.
„V roce 1997 jsme v halách měli metr vody. Loni na podzim jsme raději zabezpečili provoz až do metru a půl, ovšem prohnala se tudy dvouapůlmetrová vlna. Jednu halu odnesla, druhá hala spadla,“ shrnul zakladatel a ředitel nábytkářské společnosti Zdislav Janča. Firma musela propustit třicet lidí z původních devadesáti.
Přestože vláda ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou spustila v listopadu bezúročný úvěrový program Povodňový restart 2024 určený právě na pomoc takovým podnikatelům, Jančova firma na něj nedosáhla. Společnost má totiž vlastníka v zahraničí a formálně spadá do kategorie velkých podniků.
Lze pořídit i stroje z druhé rukyMluvčí Národní rozvojové banky Milan Vodička připomíná, že peníze, které podnikatelé získají z vypsaných programů, nemusí sloužit jen k pořízení zbrusunových strojů. „Občas se objeví informace, že program není možné použít k pořízení použitých strojů a zařízení, že financovat lze pouze nový majetek. Rádi bychom zdůraznili, že takové omezení program nemá, pořídit lze i použité stroje či zařízení,“ informoval Vodička. |
„To je jen jedna z nedomyšlených věcí, na které si místní podnikatelé často stěžují. Zvlášť živnostníci pak řeší, že půlmilionový vstupní limit pro bezúročnou půjčku je zbytečně vysoký. Řadě živnostníků zasažených povodněmi by na obnovu podnikání stačilo i 250 tisíc, nechtějí si půjčovat víc,“ zhodnotila Hudáková z Okresní hospodářské komory.
Podle ní navíc není možné peníze z Povodňového restartu 2024 využít ani na investice do opatření, jako jsou protipovodňové kanalizace nebo stěny. Právě ty by ale firmy chtěly ve svých areálech vybudovat, a to co nejdříve už při rekonstrukcích.
Podle Petry Milcové z ministerstva průmyslu a obchodu ale takovým stavbám nic nebrání. „Pokud se tato protipovodňová opatření budou týkat pořízení dlouhodobého hmotného majetku, včetně technického zhodnocení staveb či oprav, tedy pořizovaných do vlastnictví žadatele,“ vysvětlila Milcová.
Čtyřicet tisíc domácnostem, výhodné úvěry firmám. Stát uleví vyplaveným |
Úvěr pak zcela opomíjí malé i střední podniky v oblasti zemědělství a energetiky. Ty přitom na znehodnocené nebo kontaminované půdě nemohou fungovat. Podle Milcové jsou tato odvětví od pomoci odstavena kvůli podmínkám, které nastavila Evropská unie (EU). „Pravidla veřejné podpory Evropské unie stanovují podmínky, za kterých lze poskytovat podporu. Pravidla brání narušení hospodářské soutěže citlivých odvětví,“ tvrdí Milcová.
Resort průmyslu a obchodu už pravidla pomoci příliš měnit nehodlá, protože program Povodňový restart poběží už jen do konce března. „Nicméně po dohodě s Národní rozvojovou bankou by nově od 22. ledna 2025 mělo být možné žádat o podporu i na projekty v oblasti energetiky, například pro malé vodní elektrárny,“ doplnila Milcová.
To potvrdil i Milan Vodička, mluvčí Národní rozvojové banky. „Podnikatelé v oblasti lesnictví mohou získat podporu již podle dosavadní Výzvy,“ dodal Vodička.
Zaměstnanci uklízeli, pomoc nedostanou
Vláda ihned po povodni až do 31. října zavedla pro zasažené firmy takzvaný kurzarbeit. Podnikatelům hradila ušlé mzdy zaměstnanců, mohli o ně žádat až i zpětně až do 2. prosince. To je sice podle asociace dobrá věc, ale trvala pouze krátce. „Kompenzace se nevztahují na firmy, které své zaměstnance zapojily do úklidu a odstraňování následků povodní. Peníze stát pošle jen těm, kdo zůstali doma. Krytí ušlých mezd se vůbec netýká živnostníků,“ kritizují podnikatelé v dopise.
„Příspěvek se poskytoval na náklady, které vznikly výplatou náhrady mzdy za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Na tu má zaměstnanec nárok podle zákoníku práce,“ vysvětlil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Podle něj vyplatil resort k 8. ledna 20,1 milionu korun pro 119 společností.
Zároveň Augusta potvrdil, že pro živnostníky tento příspěvek určený není. „Je ale třeba doplnit, že MPSV není jediným resortem, který poskytl finanční pomoc zasaženým regionům. Naše programy směřovaly především na prvotní nezbytnou pomoc,“ doplnil mluvčí.
19. září 2024 |
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvAsociaci OBNOVA 2024+ chybí také jasný plán investic do již zmiňovaných protipovodňových opatření. Ve státním rozpočtu na příští rok na ně nejsou vyčleněné žádné peníze až na dodatečnou žádost ministerstva životního prostředí o jednu miliardu korun.
Česko ještě začátkem prosince odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Republika může podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) získat až 2,85 miliardy korun. Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem roku 2025 nebo až další rok.
