Samostatně výdělečně činných je v Česku mezi imigranty ze zemí mimo EU ve věku 20–65 let 34,5 procenta, na Slovensku dokonce 36,5 procenta, ukazuje srpnová statistika Eurostatu. Na konci roku 2017 mělo v Česku podle ČSÚ platný živnostenský list 55 439 imigrantů ze zemí mimo EU.
Nejvíc podnikatelů, 21 773, pocházelo z Vietnamu. Živnostenský list tak připadá na každého třetího Vietnamce žijícího v Česku. Jen o několik desítek méně živnostenských listů mají přistěhovalci z Ukrajiny, podniká tak necelá pětina všech příchozích Ukrajinců.
Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Karla Havlíčka podniká nejvíc cizinců v Česku v maloobchodě, kde jich působí téměř třetina. Dalšími oblíbenými oblastmi jsou stavebnictví a vzdělávací činnost.
Konkrétně Vietnamci v Česku podle Havlíčka působí především v maloobchodě, kde jich podniká více než pětina. Oproti tomu nejvíce Ukrajinců, jedenáct procent, působí ve stavebnictví. Dále pak ve vzdělávací činnosti, nemovitostech a ve zpracovatelském průmyslu.
Důsledek striktní politiky
Podle analytika Cyrrus Lukáše Kovandy nemá ČR pro migranty ze zemí, jako je Vietnam nebo Ukrajina, nijak zvlášť výhodné podmínky k podnikání. „Více než třetinový podíl OSVČ z řad migrantů je naopak výsledkem poměrně striktní imigrační politiky. Ta způsobuje, že je vydáván menší počet dlouhodobých víz pro zaměstnání. Cizinci tak přijíždějí nebo u nás již pobývají na základě dlouhodobého víza nebo pobytu za účelem podnikání, které je snazší získat,“ přiblížil Kovanda.
„Také je u nás populární takzvaný švarcsystém, a to zejména ve stavebnictví a službách, čehož využívají především ukrajinští pracovníci,“ doplnil Havlíček. Naráží tím na zastřenou formu pracovněprávního vztahu, jehož podstatou je využívání služeb lidí podnikajících na živnostenský list namísto zaměstnanců.
„Dalším důvodem je poměrně vysoký počet Vietnamců, kteří jedou téměř všichni jako malí živnostníci, neboť jsou aktivní v maloobchodě. Nezapomínejme ani na to, že řada z nich má živnostenský list ještě vedle hlavní činnosti a přivydělává si tím, například uklízecími službami či pomocnými pracemi,“ doplnil Havlíček.
„V neposlední řadě je u nás díky takzvaným výdajovým paušálům docela výhodně nastavený daňový režim, čili, pokud někomu nejde o důchod a podobně, dává smysl využít živnostenského listu,“ rozvedl Havlíček.
Necelá třetina zahraničních živnostníků pochází z EU
Ministerstvo průmyslu a obchodu uskutečňuje ve spolupráci s dalšími resorty několik projektů na podporu řízené migrace zaměstnanců.
„I když jsou tyto projekty primárně zaměřeny především na zahraniční pracovníky, kteří budou zaměstnáni u českých zaměstnavatelů, některé z nich cílí i na investory nebo na začínající společnosti s potenciálem rychlého růstu, takzvané start-upy,“ uvedla mluvčí MPO Štěpánka Filipová. V případě projektů zaměřených na investory jde například o projekty Fast Track a Welcome Package.
Celkem má v ČR platný živnostenský list 87 228 migrantů. To je přibližně o dvacet tisíc víc než před deseti lety. Ze zemí EU pochází necelá třetina zahraničních živnostníků.
