Soudcům hrozí školení. Nízký trest za znásilnění posílil snahy o změny v justici

Téměř dva roky znásilňoval nevlastní dceru, někdy i pětkrát týdně. Natočil si ji na video a pak jí vyhrožoval zveřejněním. Okresní soud mu za to udělil tři roky vězení, Krajský soud v Brně však trest zmírnil na podmínku. Se zdůvodněním, že znásilňování nemělo na dívku větší dopad. Anička, jak média oběť nazývají, se přitom několikrát pokusila o sebevraždu. Naposledy když zjistila, že její otčím bude na svobodě.

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Mírný rozsudek rozhořčil velkou část veřejnosti. Na případ reagovali i politici. Ministerstvo spravedlnosti chce, aby se soudci začali povinně vzdělávat, třeba právě v oblasti sexualizovaného násilí.

Soudci jsou ale k povinnému vzdělávání spíše skeptičtí a záměr ministerstva u nich naráží. „Chápu, že je to společensky citlivé téma, ale až příště budeme řešit třeba nelegální převozy zbraní, budeme říkat, že se soudci musí školit na to, jaké zbraně lze přes hranice převážet?“ ptá se předseda Obvodního soudu pro Prahu 3 Radek Mařík. A poukazuje na to, že v etických kodexech soudci mají, že nemůžou „zamrznout“ a musí sledovat rozsudky jiných soudů. Navíc se mohou v Justiční akademii vzdělávat dobrovolně. To podle něj stačí.

Organizace i advokáti, kteří s oběťmi sexuálního násilí pracují, to tak ale nevidí. „Určitě je možné vzděláváním spoustu věcí zlepšit. Třeba pokud jde o výroky typu, že stovky znásilnění nezanechaly na oběti žádné následky nebo skoro žádné. To si těžko dovolí někdo, kdo má za sebou studium základu viktimologie,“ upozorňuje advokát Daniel Bartoň, který dlouhodobě zastupuje oběti sexualizovaného násilí.

Jen s poznatky z psychologie

„V problematice sexuálního násilí se pohybuji několik let a vím, že to, jak naše justice přistupuje k obětem znásilnění je v mnoha ohledech špatně. Měli bychom trvat na tom, že pouze soudci a soudkyně, kteří jsou proškoleni v této problematice a znají poznatky například z psychologie, mají dovoleno takovéto případy soudit. Tak jako je to běžná praxe v zahraničí,“ říká Irena Hůlová z Amnesty International.

Oběť znásilňování dostane peníze v poukázkách

Téměř pět milionů poslali Češi ve sbírce, kterou pro opakovaně znásilňovanou dívku uspořádala iniciativa poslankyně Barbory Urbanové (STAN) a Michaely Studené Pod svícnem na webu Donio.cz. Peníze dívka využije na osamostatnění se a nový životní start, tedy hlavně na zajištění bydlení, jídla, základního oblečení a také na právní a psychologickou pomoc. „Ona teď absolutně nic nemá, protože je úplně odstřižená od rodiny,“ popsala Studená.

Částku nedostane dívka najednou, ale postupně. „Ve chvíli, kdy dostane smlouvu na byt včetně započítaných kaucí, ji pošleme na Donio a to je proplatí. Takhle se k těm penězům nedostane nikdo další. Navíc Anička je mladá dívka a tak velká částka by s ní mohla zamávat,“ doplnila Studená.

Peníze na jídlo dostane například formou poukázek do supermarketů. Studená neočekává, že by část peněz dívka poskytla matce, která se sourozenci s odsouzeným otčímem stále žije a pro Novinky.cz uvedla, že s mužem zůstává jen proto, že jí okolnosti zatím nedovolily odejít.

Vzdělávání soudců či státních zástupců nabízí zmíněná Justiční akademie pod ministerstvem spravedlnosti. Podle ministerstva ji ale využívá jen část soudců, a to často ti samí. „Napovídají nám to i konkrétní čísla, protože Justiční akademie sice organizuje spoustu kurzů, ale na mnoho se pořád dokola hlásí ti stejní premianti,“ přibližuje náměstek resortu Karel Dvořák (STAN).

Například v roce 2022 pořádala akademie okolo deseti seminářů, které se týkaly sexuálního násilí. Většinou se jich účastnili nižší jednotky soudců, kterých je přitom v Česku na tři tisíce.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se k povinnému vzdělávání staví spíše nesouhlasně. „Pokud jde o vzdělávání soudců jako takové, tak to je vždycky jenom dobře. Jenom si nejsem jistý, v čem by spočívala ta povinnost, protože nemůžete podmínit práci soudce tím, že projde nějakým vzděláváním,“ vnímá.

Istanbulská úmluva narazila

• Senát těsnou většinou ve středu večer neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, jinak známou jako Istanbulskou úmluvu. Pro její ratifikaci bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Úmluva, kterou Česko podepsalo, ale neratifikovalo, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií.
• O souhlasu s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, měla rozhodovat také Sněmovna, s ohledem na postoj Senátu už dokument zřejmě projednávat nebude.
• Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) označil rozhodnutí Senátu za „mezinárodní ostudu“. Odpůrci úmluvu spojovali s odklonem od standardního pojetí muže a ženy nebo vnucování genderové ideologie. (iDNES.cz, ČTK)

K výhradě, že o dobrovolné semináře není mezi soudci velký zájem, říká, že na to je potřeba se zaměřit. „Tu výhradu jsem slyšel. Tak bychom se museli zeptat, proč ty semináře nejsou obsazeny, protože jiné semináře jsou přeplněny,“ uvedl.

Soudci do Sněmovny

Podmínka za znásilnění nezůstává bez odezvy ani u poslankyň podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Slibují rychlejší schválení nové definice znásilnění. Současná podoba za znásilnění považuje sexuální akt za použití násilí nebo pod jeho pohrůžkou. Nově by, zjednodušeně řečeno, znásilněním měl být jakýkoliv pohlavní styk proti vůli. Předsedkyně podvýboru Taťána Malá (ANO) věří, že úprava zabrání, aby v budoucnu soud trestal v obdobných případech, jako byl ten Aničky, jen podmínkami. „Nově bude specifičtěji definováno, co znásilnění je, a bude to mít jasnou trestní sazbu,“ slíbila.

Ministerstvo chce pomáhat obětem znásilnění, třeba povinným vzděláváním soudců

Novou definici už schválila vláda, ve Sněmovně teď zákon čeká na první čtení. Malá čeká, že k němu dojde v březnu. Přes poslance by změna měla podle Malé projít bez problémů a platit začne zřejmě v lednu 2025. Od začátku letoška mohou také vznikat na soudech specializované soudní senáty na sexuální násilí.

Na jednání podvýboru chce Malá v příštích dnech pozvat členy brněnského krajského soudu, kteří o zmírnění trestu pro zmíněného otčíma rozhodli. Chce vyslechnout jejich zdůvodnění. Krajský soud včera uvedl, že trest v kauze dlouhodobého znásilňování nevlastní dcery zmírnil i díky doznání pachatele a jeho závazkům ke zbytku rodiny.

Školení musí být povinná, jen dobrovolná nestačí, říká náměstek

Ministerstvo spravedlnosti se vrací zpátky k myšlence zavést povinné vzdělávání soudců, které je nyní dobrovolné. Proč chce povinná školení obnovit, vysvětluje náměstek resortu Karel Dvořák (STAN).

Kteří soudci by se měli nově povinně vzdělávat? Proč jste o tom začali uvažovat?
Povinné vzdělávání soudců je něco, co se nám vrací opakovaně v reakci na mnoho kauz, které jsou mediálně atraktivní nebo kde u veřejnosti existují pochybnosti o tom, zda bylo rozhodnuto spravedlivě. Povinné vzdělávání soudců je nástroj, který existuje ve velké řadě zemí Evropy okolo nás. Myslíme si, že zvláště v oblastech, kdy nejde čistě o znalost práva, ale i o znalost určitých mimoprávních skutečností, znalostí a dovedností, je nutné, aby soudci taková vzdělávání absolvovali. A mrzí nás, že v mnoha případech to tak není, protože ačkoliv Justiční akademie nabízí velké množství kurzů, které jsou specializované i na dovednosti, o kterých mluvím, tak bohužel nedochází vždy k tomu, že by se jich účastnili všichni soudci, kteří tu konkrétní problematiku soudí.

Kdo se tedy dnes školení většinou zúčastní?
Opakovaně tam jezdí stejní soudci, kteří mají skutečně zájem, kteří chtějí získat co možná nejvíce kvalitních informací. Ale ti, kteří by se také mohli něco dozvědět, se bohužel dnes neúčastní. Takže si myslíme, že je potřeba usilovat o to, aby povinnost soudců se vzdělávat v České republice, stejně jako jinde v Evropě, existovala.

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na tiskové konferenci ke vzniku iniciativy Dětství bez násilí. (1.6.2023)

Bylo by to tedy pro všechny?
Jednotlivé rozměry v tuto chvíli ještě nejsou jasné. Rozhodně to musí být u oblastí, kde dochází k přesahu do měkkých dovedností. Ale myslím si, že je potřeba uvažovat i o tom, že by vzdělávání bylo povinné pro všechny soudce, kteří soudí i méně specializované agendy.

Co jsou to měkké dovednosti?
Třeba schopnost vést výslech svědka, znát psychologii, vědět, čím svědka nebo oběť můžu viktimizovat, abych chápal, že když mi někdo neodpovídá nebo něco popírá, že to nutně neznamená, že když se ho zeptám znovu, že mi neodpoví třeba jiným způsobem. To jsou znalosti, které vás nutně na právnické fakultě nenaučí, to jsou měkké dovednosti.

Jakou k tomu očekáváte debatu se soudci? Často od nich zaznívá, že nechtějí být nijak ovlivňováni, třeba právě povinným vzděláváním.
Řada soudců, se kterými mluvíme, říká, že by uvítali, kdyby bylo povinné vzdělávání, zvlášť třeba v některých specializacích. To neznamená, že debata nebude různá. Samozřejmě záleží na konkrétní podobě, kterou ministerstvo představí. V minulosti už o tom Ústavní soud rozhodoval (v roce 2002 Ústavní soud zrušil povinnost soudců soustavně se vzdělávat v rámci Justiční akademie, pozn. red.), ale my si rozhodně myslíme, že už od té doby uplynulo dost času. Nakonec je od té doby i zcela jiné složení Ústavního soudu. A myslíme si, že je potřeba se i v této věci přiblížit standardu, který je v mnoha jiných evropských zemích – od Velké Británie přes celou řadu našich přímých sousedů povinné vzdělávání soudců je. A to i konkrétnější, nejen to obecné, které máme my, takže si myslím, že je na čase to změnit.

Takže by se to vzdělávání mělo vrátil zpátky jako povinné?
Myslím si, že ano. Napovídají nám to i konkrétní čísla, protože Justiční akademie sice organizuje spoustu kurzů, ale na mnoho z nich se pořád dokola hlásí ti stejní premianti, ale ti, kterým by ty informace, které se tam prezentují, pomohly při jejich rozhodovací činnosti nebo i při té praktické činnosti, tak ti se neúčastní. A to je něco, co bychom chtěli změnit. Volíme k tomu i různá měkká opatření, například v některých tématech jsme dělali to, že kurz jezdil za těmi soudci, že jezdil po jednotlivých krajích, ale jsou prostě i jiná témata, kde třeba to není tak atraktivní nebo je to něco, co se netýká tak velkého množství lidí a tam si myslím, že prostě ten systém si zaslouží, aby povinné vzdělávání existovalo.

Zmiňoval jste, že si umíte představit, že pokud by soudci povinnost vzdělávání nedodržovali, mohli by za to nést důsledky.
Nějaký konec ten příběh mít musí. Nechci konkretizovat, ale kdyby to byla pouze deklarovaná povinnost, tak bychom byli ve stejném stavu.

Máte nějaký termín, odkdy byste chtěli nová povinná školení začít realizovat?
Je to samozřejmě nutně úkol našeho funkčního období a počítáme s tím, že podrobnější změny přineseme v následujících týdnech.