Podle odborníků je kácení v nejcennějších částech Šumavy proti smyslu národních parků, které by měly ukazovat přírodu ve stavu co nejbližším tomu přirozenému. O kůrovci by se nemělo hovořit v duchu "kácet, či nekácet", ale "kde kácet a kde ne", řekli vědci na setkání, které zorganizovala ekologická sdružení Hnutí Duha a Zelený kruh. Ta protestují proti kácení u Ptačího potoka.
Strategie dřevorubcůJakmile aktivisté rozjedou choreografii, přesunou se o kus dál |
"Tragikomičnost celé věci spočívá v tom, že se přesouvá do roviny emocionální. Vytrácí se racionální jádro, kam až by měl sahat kulturní les a kde by měla začít bezzásahová zóna, která by měla chránit přírodu co nejbližší té původní," říká Jan Frouz, ředitel Ústavu pro životní prostředí na Univerzitě Karlově.
Podle něj je kůrovcová kalamita v horských smrčinách, které se nacházejí zhruba od nadmořské výšky 1 200 metrů, přirozený jev, jenž pomáhá k přirozené obnově lesa. "Existuje nedůvěra lidí v přírodní procesy. Ty jsou ale často schopnější, než jsme si ochotní připustit," uvádí Frouz.
Zrádná násobilkaNásobilka zradila v rozhovoru pro MF DNES ředitele Správy národního parku Šumava Jana Stráského. V jedné z odpovědí uvedl, že území u Ptačího potoka je velké 280 hektarů a na každém roste zhruba 400 stromů. "My tam teď vedeme boj o tři čtyři tisíce z toho milionu (stromů)," dodal Stráský. Prostým násobením však vychází, že je tam stromů o řád méně - jen něco přes 100 tisíc. Podle mluvčího správy Pavla Pechouška chyba nevznikla tak, že by ředitel dostal od podřízených nesprávné informace. "Špatně to vynásobil," vysvětluje Pechoušek. |
Čeští vědci srovnávají situaci na Šumavě se sousedním národním parkem v Bavorsku. Tam se už od 80. let na rozsáhlém území proti kůrovci nezasahuje. Šíření lýkožrouta na hospodářské lesy v nižších polohách brání pásmo smíšeného lesa, kde zůstávají buky a jedle, ale kácí se smrky, což kůrovce zastaví.
V Česku však taková skladba lesa v nižších polohách není, místo jedlobučin jsou vysázené smrkové monokultury, a kůrovec se tak může posouvat i mimo park. Proto by se podle Frouze mělo kácet na okraji parku, možná ještě důsledněji než dnes, a postupně tam vysázet druhově pestřejší les, jako je v Německu.
Národní park není Stromovka, říká vědec
Podle profesora ekologie Pavla Kindlmanna z Karlovy univerzity a Akademie věd chce ředitel správy parku Jan Stráský vytvořit národní park uměle. "Ale takový park by se pak spíše podobal Stromovce a měl jen minimální ochranářskou hodnotu," řekl.
Kindlmann uvedl, že stejný názor na zasahování na Šumavě mají stovky vědců z pracovišť Akademie věd, Karlovy, Jihočeské či Masarykovy univerzity. Opačné stanovisko zastávají především odborníci s lesnickým vzděláním.
Podle Markéty Višinkové z Ekologického právního servisu je kácení v oblasti u Ptačího potoka nelegální. "Dochází k porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, narušuje se biodiverzita, nacházejí se tam zvláště chránění živočichové a rostliny a je to oblast Natura 2000. Je možné sice získat povolení, ale správa parku jej nemá. Státní orgány nedodržují zákony," uvedla Višinková.
Názor ŠumavanaŘada místních aktivistům fandí, ale bojí se ozvat |
Aktivisté blokují kácení stromů napadených kůrovcem u Ptačího potoka od 15. července. Jsou přesvědčeni, že správa národního parku nemá pro kácení potřebnou výjimku ze zákona. Klatovský soud vydal předběžné opatření, že se členové Hnutí Duha nesmí nacházet v místě těžby. Vedení parku tvrdí, že pro kácení není třeba žádná výjimka.
Počínání aktivistů se nelíbí také řadě obyvatel šumavských obcí, kteří v pátek uspořádali protestní pochod k místu blokády. S tou nesouhlasí ani ministr životního prostředí Tomáš Chalupa či prezident Václav Klaus.
