Je to buď politikaření ze strany TOP 09, nebo je za tím něco většího, míní premiér. "Když si budete chtít pořídit kartu, tak ji seženete standardně za 80 korun, firma ji dodává za 240 korun. Běžná cena v Evropě jsou tři eura (asi 78 Kč)," řekl deníku Nečas.
Česká spořitelna (ČS) jeho tvrzení odmítá. Jednotkové náklady na výrobu karty odpovídají standardní ceně na trhu pro tento typ produktu, sdělila listu mluvčí banky Helena Matuszná. S firmou Monet+, která karty dodává, prý ČS spolupracuje od roku 2002. Společnost tehdy vyhrála výběrové řízení na služby v oblasti čipových karet, řekla deníku mluvčí.
O projektu sKaret jednala ve středu vláda. Ministryni práce a sociálních věcí Ludmile Müllerové se na jednání kabinetu nepodařilo prosadit, aby sKarty zůstaly jako průkazka.
Ministryně navrhla, aby příjemci dávek měli sKartu jen jako průkaz. K placení by ji používali pouze dobrovolně. Už tím by však pro spořitelnu, která dříve uvedla, že ji projekt stál kolem 300 milionů korun, přestala být zajímavá. Podle premiéra vláda ve středu velkou většinou návrh Müllerové odmítla. Proti sKartám je ODS a k jejich konci se kloní i strana LIDEM.
Müllerová po jednání vlády novinářům řekla, že nikdo zrušení sKarty nenavrhl a ona sama se to nechystá udělat ani při přípravě dalšího návrhu pro vládu. Je totiž vázána smlouvou s Českou spořitelnou, že nic takového neudělá. Müllerová však zmínila, že jsou ve hře dvě jiné cesty - existuje senátní návrh proti kartám a druhou možností je případné rozhodnutí Ústavního soudu proti sKartám (rozhovor s ministryní Müllerovou najdete zde).
"Bude muset najít alternativní řešení," řekl ve středu premiér Petr Nečas na adresu ministryně.
Kvůli sKartám stát loni uzavřel smlouvu s Českou spořitelnou. "Je to nejméně špatné řešení," odpověděl ve středu Nečas na otázku, zda stále platí jeho názor, že by sKarta měla být zrušena. Obdobně se vyjádřil už dříve (více najdete zde).
Na sKartu jsou vypláceny sociální dávky, například rodičovský příspěvek, porodné, přídavek na dítě nebo podpora v nezaměstnanosti.
