V rámci objektivity

Já jen v rámci objektivity:

Článek v MF DNES

17.01.2009 - MARIE HOMOLOVÁ - Víkend - historie - str. 06

Znali jsme Jana Palacha...

Re: V rámci objektivity

vzpomíná dál Hlaváč. „Do rozpaků mě uvedlo, když řekl, že považuje Marxe za génia

Palach byl jediný, kdo si na seminární práci vybral Leninovu knihu Dětská nemoc levičáctví v komunismu.

Občas mu myšlenky tryskaly z hlavy příliš rychle. I proto mu jeden ze studentů říkal „pošuk“.

Re: V rámci objektivity

To jsou opravdu "rozpaky". Jinak díky za informaci, jaksi jsem upomínku na nejčtenější plátek nepochopil...myslel jsem spíše, že je to narážka na dobové příspěvky v tehdejším tisku, kdy jsem čekal, že i druhá strana (studenti) se do Palacha obuli. Já jsem z toho článku však pochopil, že tito lidé nijak čin Jana Palacha neodsuzují, ani ho nestaví do nějakého pravého světla. Výsledkem je asi toto: hluboká úcta a respekt, neočekávanost a již "otřepalá" fráze, že to ničemu nepomohlo. To je však argument posteriori, když se to stalo zjevným. To, že upálení nehne kovanými socialistickými živly jen tak, to snad ani moc nečekal sám Palach. Zbytek byl na národu. I kdyby to mělo být "třídním" bojem ve zbrani. To, že v tomto národě nikdo ani nehodí pro obecnou věc kamenem, to bohužel historie prokázala, ale od piva a kafíčka se tohoto taky moc neudělá.