Pusťte si celý rozhovor s Robertem Oppeltem také v audiu:
Každoroční seriál MF DNES se letošní léto věnuje zdánlivě židovským památkám, ale hlavně příběhům, které se psaly mezi jejich zdmi. Často pohnuté osudy jednou katastrofální událostí ukazují, kolik české země ztratily holocaustem. Kolik podnikatelského nadání, umělecké rafinovanosti, zkrátka významné inteligence.
„Podle mě je opomíjené, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je spousta míst, které souvisí s židovskými obcemi a jejich komunitami, které tam žily po dlouhá léta. Minimálně od roku 1938 jsou opuštěné, zničené a nesloužily svému účelu. Dneska je už noví obyvatelé obnovují, vrací jim život a hledají pro ně nový smysl,“ vysvětluje motivace pro mapování památek redaktor MF DNES Robert Oppelt.
Zámek Tovačov. Schodiště pro radost manželce a věž na truc sousedovi |
Například Tovačov se měl stát sídlem rodu Gutmannových, protože jeho příslušníci, židovští podnikatelé David a Wilhelm, byli povýšeni do šlechtického stavu. „Židé byli v průběhu celého devatenáctého století zrovnoprávňováni s křesťany. O Rakousku-Uhersku se občas mluví jako o žaláři národů, ale byla to demokratická země. Pokud se někdo zasloužil, dostal vyznamenání. Kdo se zasloužil více, stal se šlechticem,“ vysvětluje Oppelt postavení Židů v tehdejší monarchii.
Svérázní Židé z drsných hor. Šumava uchovává vzpomínky na soužití dvou kultur |
Před závanem lidských práv v říši rakouské se však po staletí v houfech stahovali Židé na mnohá místa v Čechách. Jedním z nich byla Šumava, kam se uchýlila i ústřední rodina druhé dílu Adlerovi. „Usazovali se tu už za Přemyslovců, kteří sepsali první ochranné listiny a spadali tak pod ochranu krále. Tehdy se Židé měli někdy dobře, někdy zle a čelili tvrdému tlaku a pogromům. Hlavní židovská obec byla v Praze a při každém pogromu se rozutekli do malých obcí a právě i na Šumavu.“
Gustav Klimt: Adele Bloch-Bauer
V sobotu vychází na stránkách MF DNES a v neděli také na iDNES Premium třetí díl z plánovaných deseti, který se věnuje zámku v Panenských Břežanech, kde bydlel protektor Reinhardt Heydrich, ale hlavně rodině, která tam bydlela před ním – Bloch-Bauerovým. Manželka Davida Blocha Adéla Bauer se stala modelem Zlaté Adele, slavného obrazu Gustava Klimta.
Oppelt se v seriálu dále bude věnovat dvěma ghettům v Praze a v Kolíně nebo žatecké synagoze zdevastované během Křišťálové noci roku 1938, jež byla ponechána svému osudu až do roku 2013, a po jedenáctileté rekonstrukci byla letos v březnu po 86 letech znovu otevřena.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Jak časté bylo, že se povýšení do šlechtického stavu dočkali lidé židovského původu? Za co byli povyšováni? A co pro ně znamenal titul?
- V čem byl přístup k Židům za Rakouska-Uherska v Čechách a na Moravě odlišný? Kde se jim žilo lépe?
- S čím se pro mnoho Čechů stali Gutmannové nerozlučně spojeni? Jak se bratři David a Wilhelm spojili s tehdy nejbohatším klanem Rotschildů?
- Co táhlo Židy na Šumavu a žili s křesťany v poklidu? Co se stalo, že ji zase opustili?
- Je složité vysledovat osudy polozapomenutých hrdinů seriálu?
- Podařilo se potomkům Bloch-Bauerových získat Zlatou Adele zpět?
