Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvPusťte si celý rozhovor s Radkem Tomšů z ČHMÚ také v audiu:
„Většina srážek spadla a v následujících hodinách můžeme čekat komplikace jen na Šumavě a v Novohradských horách. Během úterý i tam déšť ustane,“ říká ředitel úseku předpovědní služby ČHMÚ Radek Tomšů. „Budeme mít na některých místech i slunečnější počasí. V jižních Čechách bude svítit od středy. Dokonce se významně oteplí a vrátíme se na hodnoty typické pro babí léto. Srážky budou do konce týdne ojedinělé.“
Tomšů reaguje na některé protichůdné informace o výhledu srážek v Česku, které vycházely po jednání ústředního krizového štábu a předpovědi ČHMÚ na tento týden. „Nevidím tam rozpor, situace se dynamicky vyvíjí. Každá zpráva, kterou vydáme, v tu chvíli pomalu přestává platit,“ říká meteorolog, který jedním dechem dodává, že o aktuálním výhledu to neplatí.
Třetí den povodní: úřady ohlásily první oběti, v Ostravě se protrhla hráz |
Model Aladin, jenž ústav využívá pro krátkodobé předpovědi, dokáže podle Tomšů nejpřesněji předvídat chování právě takových jevů, jako je tlaková níže Boris.
Povodně 2024 |
V tuto chvíli je ale složité říct, zda se srážky podobné intenzity třeba za dva týdny neobjeví znovu. „Samozřejmě to nemůžeme vyloučit a v minulosti se stalo, že se druhá srážková epizoda objevila nedlouho po té první. Každopádně pravděpodobnost opakování je extrémně nízká,“ vysvětluje meteorolog. Konkrétně srážky nad 500 mm jsou prý tak výjimečné, že se opakují po letech a ne týdnech.
„V tuto chvíli, v pondělí ve 12 hodin, máme za sebou asi 90 procent srážek a většina území si už může z tohoto pohledu oddychnout, což neplatí samozřejmě u povodňové situace, která nadále trvá,“ uvádí Tomšů.
Očekávané lijáky přinesou vodu z přehřátých moří, vysvětluje expert |
Vysvětluje, proč Boris způsobil takovou škodu. „Důvodem pro to jsou velmi teplá moře, ať už Baltské, Jaderské či Středozemní. Naměřeno bylo až 26 stupňů, což je velký přesah oproti obvyklé průměrné teplotě 22 stupňů. Při takové teplotě se tvoří hurikány, protože moře přináší víc energie a vlhkosti do ovzduší. Je to nebezpečné zejména, když se pohybuje velmi pomalu, což je případ povodní z let 1997, 2002 a těch letošních.“
Tlaková níže jako taková je jev, který by tu byl bez změny klimatu. Ovšem aby se neudála v průběhu astronomického léta, nýbrž na jeho sklonku, je podle meteorologa alarmující. „Zažili jsme povodně v letním období a pro září nebývají tlakové níže s takto vydatnými srážkami úplně typické. Ne, že by se nevyskytovaly i v září, ale šlo spíše o reakci na předchozí epizodu srážek a povodní. Podobnou situaci v září Česko nezažilo, domnívám se, od roku 1890, které jsou myslím zároveň i nejstarší.“
Varuje, že k povodním „mimo sezonu“, nepočítaje záplavy způsobené tajícím sněhem, může v budoucnosti docházet častěji. „Dlouhodobě se nám teplota zvyšuje a je možné, že podobné situace se budou vyskytovat také v květnu nebo i dříve. Uvidíme, jak rychle se bude teplota zvyšovat, ale trendy poslední doby nejsou příliš příznivé a změna klimatu nabývá na takové síle, že bude měnit charakter podnebí,“ vysvětluje souvislosti Tomšů.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Jak bude v následujících dnech a proč se na předpovědi mnohé nezmění?
- Kdy nás tlaková níže Boris zcela opustí?
- Kdy se hladiny řek vrátí na své obvyklé hodnoty?
- Proč v průběhu záplav přestanou vodní stanice měřit přesně?
- Bude vítr dál komplikovat práce? A co bahno a rozvodněná půda?
- Kolikaletou vodou jsme si nakonec prošli? A změní letošní povodně pohled, jak se budeme dívat na ty budoucí? Změní jejich klasifikaci?
- Kde a jak moc se prvotní předpověď počasí a povodní nestrefila?
- Jaké pravděpodobnosti se blíží model Aladin, který využívá ČHMÚ pro krátkodobé předpovědi?
- Jak plánují dál zpřesňovat v ústavu své předpovědi? Jak jim v tom pomůže druhý superpočítač?
