Pusťte si rozhovor s politologem Marešem také v audiu:
Pondělní výroční zpráva o antisemitismu v ČR v roce 2023 Federace židovských obcí mluví o nárůstu incidentů o 90 procent oproti roku 2022. A konkrétně v období po 7. říjnu, tedy dni, kdy Hamás zaútočil na Izrael, čítá nárůst 253 procent oproti předchozím měsícům v roce.
Antisemitských projevů v Česku přibylo o 90 procent, hlavně na sítích |
Mareš podotýká, že posunem oproti předchozím eskalacím konfliktu a ozvěny u nás je, že začaly výrazně dominovat demonstrace zastánců Palestinců. „Tím je nechci paušálně zařadit mezi antisemity, ale ukazuje to, že se u nás změnila společenská angažovanost v neprospěch Izraele.“
Upozorňuje ale, že se stále častěji šíří narativy příměru Izraele k nacistickému Německu, což mu antisemitismem zavání.
„Vztah pravicových extrémistů vůči Izraeli se v době migrační krize změnil. Židé se tehdy zdáli jako přirozený spojenec. Dnes opět v kontextu ukrajinsko-ruského konfliktu, spojenectví Ruska a Íránu a nárůstu vlivu muslimů kolem Ramzana Kadyrova roste na antisystémové scéně protiizraelská nálada a počet antisemitských narativů,“ říká politolog a expert na extremismus Miroslav Mareš z Katedry politologie Masarykovy univerzity.
Rusové na Česko dál hybridně útočí, vybudovali si základnu, uvádí vnitro |
Dochází tak obecně k poklesu islamofobie, zato na vzestupu je vedle antisemitismu i antiukrajinismus. Souhrnná zpráva ministerstva vnitra o extremismu za první pololetí roku 2024 uvádí, že „někteří politici a subjekty, které nepatřily do předsudečně nenávistného spektra, se uchylují ke xenofobním zkratkám“ a extrémistické scéně přetahuje příznivce.
Podle Mareše jde o postupný proces odstartovaný v devadesátých letech s profilací členů středního proudu politiky v řešení romské otázky a pokračující migrační krizí roku 2015 a covidové pandemie. Zpráva však neříká, které politické strany se tím myslí.
Jsem antisemita, tedy jsem. Za iracionální nenávistí k Židům často stojí snaha jen se začlenit a někam patřit |
„Bylo by problematické označit celou jednu stranu. Vnitro nedávno prvoinstančně prohrálo soudní řízení ohledně označení SPD v předchozích zprávách za stranu, která šíří předsudečnou nenávist,“ připomíná Mareš.
Důvodem, proč se v politickém mainstreamu daří extrémní rétorice, je, že si toho žádá veřejnost. „Voliči si toho žádají, protože to někdy má reálný základ. Nedaří se zvládat řada věcí, které souvisí s masivní migrací do Evropy,“ říká Mareš.
Společnost se polarizuje a debata se rozpíná k okrajům spektra. Začínají se pak razantně vyjadřovat i ty subjekty, které na okrajích dříve nebyly.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Jaká témata dnes hýbou extrémistickou a antisystémovou scénou?
- Vybočuje Česko extrémní rétorikou ve středním politickém proudu oproti zbytku Evropy? A proč se jí tak daří?
- Myslí si Mareš, že se o palčivých tématech migrace dovedeme bavit bez předsudků?
- Jak velký vliv má podle Mareše na vyhrocenost debaty kremelská propaganda? Selhává v Česku obrana proti ní?
- Kde je v Česku konec domobranám a paramilitárním organizacím?
- Proč se ve společnosti tak silně drží antisemitismus?
- Jak velké je ve společnosti jádro těch, které věří v alternativní realitu a nikdo je nepřesvědčí? A kolik může být těch, kteří na konspirace slyší? Jaká nebezpečí z toho plynou?
- Proč se antisystémová hnutí neustále rozpadají, mění vůdce a na ničem se neshodnou?
- Myslí si Mareš, že se nenávistné útoky mohou ze sítí přesunout do ulic?
