Poslechněte si celý rozhovor s ministrem školství Bekem v Kontextu:
Přihlášku podalo podle posledních čísel 150 tisíc uchazečů, z toho 135 tisíc elektronicky. „Ukázalo se, že pro současnou generaci rodičů je elektronická forma podání přirozená, protože mají už zkušenost s elektronickým bankovnictvím, datovými schránkami a podobně. Je to mnohem víc, než jsme čekali,“ říká ministr školství Mikuláš Bek.
Odhady počtu se pohybovaly zprvu okolo 120 tisíc uchazečů. Nárůst ministr vysvětluje zpřístupnění systému i nematuritním oborům, jejichž počet nebyl dříve evidován. Uklidňuje tím případné obavy opakování loňského chaosu v přetlaku zájemců o gymnázia.
O posunutém termínu přihlášek nevíme. Je to průšvih, zlobí se ředitelé |
„Určitě se nebude dlouho čekat na uvolněná místa, které vznikalo váháním dítěte nad dvěma školami, takže míra stresu a nervozity pro rodiče a děti bude nižší,“ obhajuje přihlašovací systém DiPSY Mikuláš Bek.
Zmiňuje i další opatření. „Stát přímo neovlivňuje kapacitu, kterou nabídnou zřizovatelé (kraje a obce – pozn. red) ve svých školách. Nicméně jsme během léta uvolnili regulaci, kterou dělá jednou za pět let ministerstvo pro strukturu oborů středních škol, které jsou zřizovány primárně kraji. Umožnili jsme rychlejší nárůst kapacit třeba gymnázií nebo lyceí tam, kde je velká poptávka.“
E-přihlášku na SŠ podalo 135 000 uchazečů, většina přes bankovní identitu |
Podle Beka je systém financování regionálního školství mimořádně složitý a nerozumí mu jak politici, tak ředitelé škol. „V rozpočtu přibývají peníze. Meziročně budou mít k dispozici o pět miliard více školy zřizované kraji a obcemi. Mění se pravidla pro stanovení rozpočtu, které školy mají,“ říká Bek a vysvětluje, jak to dopadne na učitele a nepedagogické pracovníky jako uklízečky či ekonomy.
„Nepedagogické pozice jsou ve srovnání s učitelskými mnohem méně početné a méně ohodnocené. Když by ředitel převedl částku z odměn napočítaných na učitele, aby udržel celý úvazek některého ze zaměstnanců, v celkovém objemu učitelských platů to nesehraje velkou roli. Odměny napočítané na učitele neznamenají, že patří učitelům,“ říká někdejší rektor Masarykovy univerzity.
Ve vesnických malotřídkách se potýkají v důsledku škrtů s jiným, specifickým problémem. Zde jsou úvazky pro nepedagogy tak malé, že se po redukci peněz nevyplatí ve školách pracovat.
Peníze od vlády? Zatím ne, školám tak chybí miliarda na platy pro uklízečky, školníky či hospodáře |
„Část malotřídek, která čelí tomuto problému, jsou takzvané podlimitní školy, které již teď nedosahují na dolní hranici velikosti tříd a pak už podle zákona má zřizovatel povinnost je dofinancovat,“ říká k „bolavému místu“ českého školství, se kterým se potýká prý i Rakousko či Německo.
Řešení vidí dle svých slov v „klastrování“ škol. „My nechceme, aby v těchto lokalitách zanikly školy. Chceme, aby měly nadále svého pedagogického šéfa, který by ale nespravoval malotřídku jakožto právnickou osobu, protože její ředitel musí zajišťovat vše od dodržení hygienických, pracovněprávních předpisů nebo účetnictví. V případě středních škol už kraje většinou provedly nějakou optimalizaci a v jejich případě sdružily menší školy do větších celků o počtu 1500 žáků, ale v základním školství stále přetrvává hodně rozdrobená struktura. Musíme najít cestu, jak podpořit spolupráci obcí ve vytváření takových větších celků,“ vysvětluje vizi Bek.
Nebudou škrty a klastrování malotřídek napomáhat švarcsystému? Jsou malotřídky nejlepší v učení dětí? Je stále pro vládní koalici vzdělání prioritou? Jak ministerstvo a Cermat vyzrál na hackery? Dodrží se slib 130 procent průměrné mzdy učitelům? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
