Pusťte si celý rozhovor se sociální gerontoložkou také v audiu:
„Určité specifikum diskriminace ve středním věku mezi třicítkou a padesátkou je, že se dotýká častěji žen. Vychází to z vnímání žen v tomto období, kdy se od nich čeká, že budou pečovat o děti,“ říká socioložka Vidovićová, která ale jedním dechem dodává, že záleží na okolnostech a má zpětnou vazbu i od druhého pohlaví.
Mateřství je stopka kariéře. Rovné podmínky má nastavit zaměstnavatel, říká Homfray |
„Jsou třeba čtyřicetiletí muži v IT, kteří jsou vnímáni jako příliš staří pro svůj obor. Nepředstavujme si diskriminaci jako babičku, kterou podkopnou hůl v tramvaji, což sem patří, ale jsou to i tlaky na trhu práce, kde je nejlépe popsána,“ říká s tím, že zde nejlépe na datech koho najímáme, jak tyto lidi vybíráme, jakou příležitost se vzdělat dostávají, jakou odměnu za práci dostávají a jak se s nimi na konci poměru loučíme.
Podle Vidovićové se nejčastěji diskriminace váže na věk, ale i vzdělání a socioekonomické postavení. I milionáři s vysokou školou se s ní mohou v různých formách potýkat.
„U žen se považuje padesátka za nejkritičtější období. Do důchodu daleko a teoreticky bychom měly mít s odrostlými dětmi čas na kariéru. Jenže z nějakého důvodu je vnímání padesátnic jako žen za zenitem. Řeší to nezřídka tím, že jdou pod cenu a do zaměstnání, která jsou pod úrovní jejich kvalifikace, anebo jdou do podnikání,“ popisuje socioložka.
Platová rovnost? Ženy jsou málo naštvané na svou mzdu, říká Lenka Šťastná |
Za život ženy se sčítá několik znevýhodňujících faktorů, které se projeví na výši důchodu. Mateřská, nižší ohodnocení, péče o rodiče vlastní i rodiče partnera, které berou čas investovatelný jinde. Nečelíme tedy jen nerovnosti platů, ale potažmo nerovnosti důchodů, které spolu úzce souvisí. Ženy žijí statisticky déle s menším důchodem oproti mužů, tudíž je jejich životní úroveň nižší. Řešení je podle Vidovićové je jasné.
„Je to jednoduché. Plaťme ženám za práci stejně a uvědomme si, že péče o děti nebo rodiče je taky práce. Umožňuje to druhému partnerovi v klidu pracovat a šetří to veřejné prostředky na péči,“ říká rázně socioložka.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- V kterém věku se cítíme nejvíce a nejméně diskriminováni?
- Čelí ageismu více lidé na venkově nebo ve městech?
- Jak naše vztahy a kontakty určují, zda budeme čelit předsudkům kvůli věku?
- Proč věkové diskriminaci čelí více ženy než muži?
- Proč nejsou vůči věkové diskriminaci imunní ani dobře zajištění muži a proč se s tím vyrovnávají hůř než ženy?
- Existuje z pohledu sociologie něco jako skupina 50+? Proč je tak složité ji popsat?
- Zanedbávají firmy vzdělávání a přizpůsobení pracovních podmínek po starší zaměstnance? Co mají dělat jinak?
- Dělá stát dost, aby byli lidé v důchodovém a předdůchodovém věku zaměstnatelní?
- Co je „sendvičová generace“ a jak se ženy dostanou do tzv. zlaté klece?
- Co má dělat, aby ženy s prací, péčí o děti a rodiče dle slov Vidovićové „neryly rypákem o zem“?
- Jak se daří starším ročníkům v globálu držet krok s digitalizací společnosti?
