Poslechněte si celý rozhovor s Mračkovou Vildumetzovou v Kontextu:
Velký problém má poslankyně hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová s tím, že korespondenční volbu nepředložila vláda, ale předsedové všech pěti stran jako poslanecký návrh.
„Dozvěděli jsme se o tom z médií a já jsem přesvědčena, že s návrhem korespondenční volby, o které se tady hovoří mnoho let, měli opozici seznámit, sednout ke společnému stolu a měli by znát i jejich pohled. Tím, že to udělali poslaneckým návrhem, tak obešli připomínková místa jako jsou města, obce, kraje, které volby vykonávají a mají spoustu praktických zkušeností a zároveň to je legislativní rada vlády, kde sedí odborníci, kde sedí ústavní právníci. Postup považuji za velmi nestandardní,“ říká stínová ministryně vnitra.
Politico: Odporem ke korespondenční volbě převzala česká opozice Trumpovu taktiku |
Pro Mračkovou Vildumetzovou je navržení konce superhrubé mzdy poslaneckým pozměňovacím návrhem podaným tehdy premiérem Andrejem Babišem v listopadu 2020 postup nesrovnatelný s postupem pětikoalice u korespondenční volby. A to navzdory tomu, že jde o největší zásah do daňové politiky posledních let, při kterém přišel stát o 90 miliard korun.
Poslankyně vyčítá vládě i to, že spěchá s platností volby poštou k příštím sněmovním volbám 2025, ale vládní návrh elektronizace správy voleb začne platit až v lednu 2026. „Když se do návrhu zákona podíváte, v důvodové zprávě stojí, že korespondenční volba bude zavedena ve stejném termínu jako platnost a účinnost zákona o správě voleb, který přináší digitalizaci, to znamená od toho 1. ledna 2026,“ cituje.
Právě teď je Česko jeden z pěti členů Evropské unie, které tento způsob hlasování voličům nenabízí. „Neříkám ne korespondenční volbě, protože když se podíváme na jiné státy, tak ty ji zavedly,“ upřesňuje poslankyně.
Když pojedu k moři, budu moci volit dopisem? Přinášíme otázky a odpovědi, jak využít korespondenční volby |
„Musíme najít takový návrh, aby bylo možné ho předem vyzkoušet. Třeba v Estonsku měli pilotní projekt, kde volbu odzkoušeli na konkrétním území. Až při praktické zkušenosti totiž zjistíte, že ne všechno funguje v praxi tak, jak je napsané v zákoně,“ poukazuje Mračková Vildumetzová.
„Druhá věc je, že jsou tady řešení jako zvýšit počet míst, kde by lidé mohli v zahraničí volit, aby nemuseli dojíždět tolik kilometrů, popřípadě rozšířit tu dobu, kdy by mohli jít volit, o několik dnů navíc. Zaručilo by to ústavnost volby, protože dle ústavy mají být volby svobodné, osobní a tajné,“ namítá poslankyně a argumentuje také, že vzniknou dvě kategorie voličů v zahraničí. Ti s trvalým pobytem mimo republiku mohou odvolit, ale dovolenkáři mají mít smůlu.
Poslankyně zmiňuje i fakt, že občané v zahraničí jsou spíše voliči vládních stran. Že by byla celá debata o korespondenční volbě zabarvená bojem o voliče, to však odmítá. „To já si v žádném případě nemyslím. Jsem přesvědčená o tom, že zavedení volby musí být s koalicí s opozicí řádně prodiskutováno. Vyzývala jsem na plénu sněmovny několikrát, abychom našli společné řešení a aby ten systém byl absolutně funkční a důvěryhodný.“
Měli by si podle Mračkové Vildumetzové zahraniční voliči vybírat, kde bude jejich hlas započítán? Je, nebo není absence korespondenční volby diskriminační? Proč podle poslankyně nezaručuje návrh tajnost volby? Proč by bez digitalizace volba ze zahraničí fungovala?
