Poslechněte si celý rozhovor s hejtmanem Ivo Vondrákem (ANO) v Kontextu:
„Vnímal jsem dlouhodobě, že stojím mimo názory ostatních členů předsednictva. Od okamžiku, kdy jsem vstoupil do vedení hnutí, jsem chtěl, abychom se vrátili k tomu, co jsme byli, když jsem do hnutí vstupoval. Byli jsme liberální stranou, která měla rozměr takzvané catch-all party (strana cílící na širokou veřejnost, pozn. red.). Vnímal jsem, že se děje něco, co se mi úplně nelíbí a to směřování doleva. Nebál bych se použít pojem populistická levice, což je něco, co mi skutečně vadí,“ zdůvodňuje hejtman svůj názorový rozkol s politikou hnutí posledních let.
„Klíčovým bodem bylo to, že jsem jako místopředseda veřejně řekl, že nebudu hlasovat pro Andreje Babiše. Rozhodl jsem se, že nemohu fungovat v předsednictvu, které nepřipouští jiný než jediný názor,“ odůvodňuje složení funkce Vondrák.
Babiš povede ANO v pozadí, vidět budou Schillerová a šéf stínové vlády Havlíček |
Ivo Vondrák (1959)Poslanec a hejtman moravskoslezského kraje za Hnutí ANO. Bývalý rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Zde za totality vystudoval obor strojírenství a postgraduálně inženýrskou informatiku. V roce 1990 založil na univerzitě Katedru informatiky, kterou vedl do roku 2003, kdy se stal děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky. Od roku 2010 byl šest let rektorem univerzity. V roce 1988 vstoupil do KSČ, ze které po revoluci vystoupil. Dle svých slov byl před vstupem do ANO voličem Občanských demokratů. Za ANO kandidoval v roce 2015 jako nestraník a členem se stal o dva roky později. Místopředsedou se stal v únoru 2022. |
„Jsou okamžiky, kdy své stanovisko musíte vyjádřit. Já jsem půlku svého života strávil v totalitním režimu a vím, jak to bylo těžké, protože jsme museli oficiálně říkat něco jiného, než jsme si sami mysleli. Právě rok 1989 byl zlomový a já jsem si říkal, že teď nastává okamžik, kdy už musím říkat jen pravdu, takže tak činím,“ vysvětluje.
Vondrák byl přitom do roku 1989 sám členem komunistické strany, která svobodu slova omezovala. Své členství zdůvodňuje studiem dvou vysokých škol, touhou po doktorském studiu a vizí stát se vědcem, což bez politického angažmá nebylo možné.
Opoziční role mohla změnit vnímání ve hnutí
K přehodnocení orientace hnutí, se kterou se Vondrák neztotožňuje, podle něj mohly posloužit sněmovní volby v roce 2021, po kterých ANO vládu nesestavilo.
„Domníval jsem se, že nová opoziční role by mohla změnit vnímání toho, jak se chceme orientovat. Mohla znovu otevřít diskusi, jakým směrem se chceme vydat, abychom oslovili další voliče, protože ve volbách v roce 2021 se ukázalo, že jsme vyčerpali své možnosti. Tato sebereflexe tam ale nebyla,“ říká.
Neúspěch sociální demokracie ve volbách a následný odchod ze Sněmovny podle Vondráka jen přispěl k cílení na tyto „opuštěné“, ale sociálně orientované voliče. Podle něj se strana měla zaměřit spíš na elektorát současných vládních stran a důvod, proč u něj ANO neuspělo.
Vondrák: Hlas dám opět Pavlovi, tím má podpora končí. Zvážím odchod z ANO |
Vondrák říká, že charakter i budoucnost hnutí ANO se proměnila zejména na komunální úrovni v Moravskoslezském kraji, kde zastává funkci hejtmana. Nad založením vlastního regionálního projektu však neuvažuje.
„Vytváření nového regionálního projektu nevnímám jako šťastné. Já si myslím, že je potřeba využít stávajícího politického systému a spíš ho zužovat než rozšiřovat,“ vysvětluje. „Jsem ve věku, kdy nemám čas a sílu budovat nový politický subjekt. To by mi muselo být o deset let méně,“ dodává.
Proč se Ivo Vondrák rozhodl jít proti předsedovi strany Andreji Babišovi? Jak hodnotí prezidentskou kampaň lídra hnutí? Jak se shoduje s názory poslanců ANO v popředí Aleny Schillerové a Karla Havlíčka? A vidí možnost návratu hnutí k původní liberálně pravicové ideologii? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!